Mapa kandidátů do Evropského parlamentu: každý čtvrtý je z Prahy, cizinců je rekordně málo

Přesně za měsíc se v Česku uskuteční volby do Evropského parlamentu. Jelikož nový parlament bude rozhodovat o podobě budoucí Evropské komise, brexitu či víceletém rozpočtu, svoji šanci ovlivnit tyto události mají občané EU právě během nadcházejícího hlasování. O 21 českých europoslaneckých křesel se uchází celkem 844 kandidátů. Web ČT24 přináší podrobnou interaktivní mapu se všemi z nich.

Obyvatelé Česka budou své europoslance vybírat v pátek 24. a sobotu 25. května. Už ve čtvrtek odstartují evropské volby například Nizozemci, většina členských států včetně Německa nebo Francie ale bude volit až v neděli. Oproti jiným volbám v Česku se právě proto bude čekat až do nedělního večera na oznámení volebních výsledků – ty totiž mohou být zveřejněny až po uzavření všech volebních místností v celé Unii. Česká republika je jediným státem Evropské unie, který volí své zástupce ve dvou dnech. 

Volby městských kandidátů

V Česku se o hlasy voličů uchází nakonec celkem 39 stran, hnutí nebo volebních koalic, jedno politické uskupení bylo z volebního klání vyřazeno. I tak jich je o jedno více než při posledních volbách před pěti lety.

Při detailnějším pohledu na jednotlivé kandidáty se ukazuje zajímavý trend jejich původu. Téměř polovina z nich totiž uvádí jako své místo bydliště jedno z krajských měst či Prahu. Přesně 194 (tedy 23 %) z celkových 844 kandidátů pak pochází přímo z hlavního města. 

Vzhledem k nízkému počtu volených mandátů politické strany a hnutí nominují pouze omezený počet kandidátů. Místa na kandidátních listinách proto získávají primárně politici a další přední osobnosti z velkých měst, kde jsou známi většímu počtu potenciálních voličů. Pro kandidáty z menších měst a vesnic zůstává prostor pro kandidaturu především na listinách menších politických subjektů.

Známost kandidátů je důležitá ještě z jednoho důvodu. Evropské volby jsou jedinečné totiž i v tom, že všech 21 budoucích europoslanců je voleno v jednom volebním obvodu České republiky. V důsledku toho mají šanci uspět a alespoň jeden mandát získat i uskupení, která získají jen o málo více než pět procent hlasů.

Navíc jde o důkaz specifického charakteru evropských voleb. Složitá realita Evropské unie je pro občany obtížně uchopitelná a ti se proto cítí být od ní spíše vzdálení. To se projevuje kromě jiného i nižší volební účastí ve srovnání s jinými typy voleb v Česku. Například při posledních volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 přišlo k volebním urnám jenom 18,2 % voličů, což bylo druhé nejnižší číslo v celé Unii hned za Slovenskem.

Aktivnějšími se v řešení evropských otázek proto ukazují být obyvatelé měst, kteří s kosmopolitními tématy Evropské unie přijdou do styku přirozeně častěji než lidé mimo velká sídla.

Cizinců je rekordně málo

Další zvláštností evropských voleb je, že v Česku nemusí kandidovat pouze místní občané. Zákon totiž stanovuje, že o hlasy voličů se v tuzemsku mohou ucházet také občané jiného členského státu Evropské unie, kteří jsou na území České republiky přihlášeni k trvalému nebo přechodnému pobytu. 

Této možnosti ale letos v Česku využívá rekordně málo cizinců. Zatímco v předchozích trojích evropských volbách se o hlasy českých voličů ucházeli vždy minimálně čtyři cizinci, v nadcházejících volbách je mezi kandidáty v Česku pouze jeden občan Slovenska. Nejvíce mezinárodní byly v tomto ohledu hned první české evropské volby v roce 2004. Těch se totiž kromě Čechů zúčastnili občané hned pěti dalších evropských států.

Občané jiných unijních států však nemají v Česku pouze právo kandidovat. Sami se totiž mohou zúčastnit voleb jako voliči a vybírat tedy české zástupce v Evropském parlamentu. Podmínkou je kromě dosažení dospělosti i v tomto případě přihlášení k trvalému či přechodnému pobytu v Česku.

O přechodný pobyt může požádat občan EU, který hodlá pobývat na území ČR déle než 3 měsíce a který neohrozil bezpečnost státu nebo závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek. Navíc musí unijní občan požádat v příslušné obci o zápis do seznamu voličů. Lhůta k tomuto úkonu ale vypršela už 14. dubna.