Českému historikovi Jiřímu Klůcovi se podařilo objevit v Izraeli další veterány československé armády z druhé světové války. Nejstaršímu z nich, Josefu Müllerovi, je 99 let. Mnoho z těchto posledních žijících hrdinů buď ztratilo kontakt s původní vlastí, nebo byli považováni za zemřelé.
Josef Müller, syn židovských rodičů z Podkarpatské Rusi, nastoupil do československých jednotek v Sovětském svazu. Osobně zažil Ludvíka Svobodu, Otakara Jaroše, Františka Bedřicha a další osobnosti. „Také prezidenta Beneše po válce. Byl jsem v čele čestné roty v Košicích,“ dodává Müller.
Historik Jiří Klůc téměř stoletého veterána našel v domově důchodců v izraelské Haifě, teď o něm chystá knihu. „Byl v kontaktu s českými úřady před deseti, patnácti lety. Pak se dostal do zapomenutí, mysleli si, že už není naživu. Minulý rok se nám podařilo zjistit, že je stále mezi námi,“ říká historik.
V Izraeli je i první československá vojačka
Bádání historiků o československých veteránech ale 74 let po válce probíhá z velké části na hřbitovech. V přímořském městě Naharija má nenápadný náhrobek téměř zapomenutá hrdinka Malvína Fantová.
„Ona se stala vůbec první ženou, která se přihlásila do československé armády nejenom na východní frontě, ale všeobecně v dějinách naší armády,“ uvádí historik Klůc. Inspirovala postavu vojačky v normalizačním filmu Sokolovo režiséra Otakara Vávry, kde ovšem tvůrci zamlčeli její židovský původ a postava se jmenovala Anka Kadlecová.
Stovky československých veteránů odešly po válce do Izraele. Začali nové životy, ale vzpomínky zůstaly. „Co bych řekl? Moje nejkrásnější vzpomínky jsou na český národ. (…) Oni mi vrátili lidskou důstojnost,“ říká veterán Müller. Detektivní práce českého historika teď alespoň zčásti propojuje zapomenuté hrdiny s jejich bývalou vlastí.
