Na Českomoravské vrchovině, ve Slezsku a místy také na jižní Moravě hrozí do úterního poledne silný vítr. Ten například zastavil oba úseky lanovky na Sněžku. Na severozápadě země se pak vedle toho může od pondělního večera do úterního rána tvořit náledí, varuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Západní, postupně severozápadní vítr může do úterního poledne dosahovat v nárazech rychlosti až semdesáti kilometrů v hodině, na hřebenech hor i 110 kilometrů v hodině. Místy se mohou tvořit sněhové jazyky.
Výstraha ČHMÚ platí pro části krajů Středočeského, Karlovarského, Pardubického, Královéhradeckého, Libereckého, Ústeckého, Jihomoravského, Olomouckého, Moravskoslezského a pro celou Vysočinu.
Například v Krkonoších už počasí zastavilo lanovku na Sněžku. Vítr zde dosahuje rychlosti přes 115 kilometrů v hodině, místní lanovka přitom může jezdit do rychlosti větru šedesát kilometrů v hodině. Náčelník lanové dráhy Jiří Martinec uvedl, že oba úseky nepojedou zřejmě celý den.
Hrozba náledí pro severozápad Čech
ČHMÚ varuje také před náledím. Hrozí v Karlovarském, Plzeňském a Ústeckém kraji, a to od pondělní osmnácté hodiny až do úterních osmi hodin. Povrchy na severozápadě budou po předchozích srážkách mokré a teplota klesne pod nulu. Na jiných místech Česka by se podle meteorologů mělo tvořit pouze ojediněle.
Ledovka vzniká jako průvodní jev mrznoucího deště nebo mrznoucího mrholení. Při mrznoucích srážkách dopadají na zemský povrch kapičky přechlazené vody (tedy kapičky vody, která zůstává v kapalném skupenství i při teplotách pod bodem mrazu) anebo kapičky vody dopadají na povrch o teplotě pod nulou. V takovém případě voda při dopadu kapičky okamžitě zmrzne a vytváří se ledovka, která bývá na rozdíl od náledí čirá a především mnohdy naprosto hladká. Právě z toho důvodu je ledovka riziková zejména v dopravě – je obávanější než náledí.
Padající srážky mohou namrzat i na větvích stromů nebo na drátech elektrického vedení. V extrémních případech, kdy se vytváří vysloveně silná ledovka, tedy může docházet i k lámání větví nebo ohýbání celých stromů. Eventuálně se mohou vyskytovat i poruchy v dodávkách elektrické energie.
Náledí je ledová vrstva pokrývající zemský povrch, která vzniká postupným mrznutím (nepřechlazených) kapek deště nebo mrholení na povrchu země. Náledí vzniká též zmrznutím částečně nebo úplně roztátého sněhu při poklesu teploty pod bod mrazu. Vlivem denního chodu teploty brzy po západu Slunce často namrzají mokré stopy po tajícím sněhu shrnutém k okraji vozovek a vedle náledí se takto tvoří i tzv. zmrazky. Tenká ledová vrstva se často tvoří také pod koly projíždějících vozidel uježděním souvislé sněhové pokrývky.
Zdroj: www.infomet.cz, ČHMÚ, www.chmi.cz
