Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se při návštěvě Ukrajiny setká s prezidentem Petrem Porošenkem i s představiteli krymských Tatarů. Příslušníci tatarské menšiny v minulých letech opakovaně protestovali proti ruské okupaci ukrajinského poloostrova Krym – a podpora územní jednoty země má být podle resortu i jedním z hlavních témat ministrovy cesty. Třídenní návštěva začne v neděli 27. ledna.
Petříček se na Ukrajině setká s krymskými Tatary. Navštíví i přístav Mariupol nedaleko linie bojů
Petříček se kromě Porošenka sejde s ukrajinským ministrem zahraničí Pavlem Klimkinem a předsedou tamního parlamentu Andrijem Parubijem. „Mezi hlavními tématy rozhovorů budou podpora územní jednoty a suverenity Ukrajiny, ocenění a podpora reformního procesu a česko-ukrajinské vztahy,“ sdělil Černínský palác.
Ministr navštíví i východ Ukrajiny včetně města Mariupol ležícího nedaleko linie bojů mezi ukrajinskou armádou a separatisty podporovanými Ruskem. Tamní přístav se potýká s omezováním lodního provozu ze strany Ruska v Kerčském průlivu, jediné přístupové vodní cestě do Černého moře. Loni v listopadu tam ruské jednotky zajaly tři ukrajinské lodě mířící právě do Mariupolu.
Krymský polostrov
Šéf české diplomacie má na programu také setkání s představiteli krymských Tatarů. Ti tvoří asi dvanáct procent z více než dvou milionů obyvatel Krymu. Sovětské vedení je za druhé světové války nechalo z poloostrova masově deportovat, postupně se směli vracet až koncem 80. let 20. století. Po roce 2014 většina Tatarů protestovala proti ruské okupaci Krymu a ruská policie několik demonstrací potlačila. Rusko také zakázalo neoficiální krymskotatarský parlament zvaný Medžlis, který označilo za extremistickou organizaci.
Ministr chce na Ukrajině rovněž navštívit pietní místa československých vojáků a uctít jejich památku. Plánuje i setkání se zástupci českých firem působících na Ukrajině.
Již dříve Petříček uvedl, že by chtěl při návštěvě mluvit s představiteli Ukrajiny také o ukrajinském zákoně, který rozšiřuje řady válečných veteránů, jimž přísluší sociální výhody. Zahrnul i někdejší příslušníky Ukrajinské povstalecké armády (UPA), ozbrojené složky Organizace ukrajinských nacionalistů, k níž patřil i Stepan Bandera. UPA za druhé světové války na některých místech Ukrajiny spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. Někteří členové UPA se podíleli na vyvražďování Židů, Poláků a volyňských Čechů.