Rozhodnutí o zákazu předala krymská prokurátorka Natalja Poklonská místopředsedovi medžlisu Narimanu Dželjalovovi. Zatímco na Ukrajině medžlis legálně působil a jeho představitelé dodnes zasedají v kyjevském parlamentu, ruské zákony jeho existenci neuznávají a po okupaci působil na Krymu fakticky ilegálně.
Koncem minulého týdne bylo při raziích na Krymu zadrženo 12 krymských Tatarů ve městech Jalta a Alušta. Osm z nich mohlo po výslechu odejít, ale čtyři zbylí zůstali ve vazbě, mezi nimi i obhájce lidských práv Emir Usejn Kuku. Razie podle tatarských zdrojů pokračovaly i o víkendu. Policie údajně zásah odůvodnila potřebou boje s terorismem.
Krymští Tataři, kterých žije čtvrt milionu na poloostrově se zhruba 2,3 milionu obyvatel, zachovávali věrnost Ukrajině. Před předloňským přičleněním k Rusku opakovaně vyjadřovali obavy o svůj osud s odkazem na historické zkušenosti. Ještě za druhé světové války je sovětský vůdce Josif Stalin nechal kvůli obviněním z kolaborace deportovat především do středoasijských sovětských republik, legálně se mohli vrátit na Krym až po několika desetiletích.
Moskva koncem loňského roku zorganizovala na Krymu proruské sdružení Tatarů nazvané Krym, které má být protiváhou medžlisu. Do jeho čela postavila vicepremiéra okupační krymské vlády Ruslana Balbeka, který označil Džemileva a Čubarova za „parazity, kteří zneužívají vlastenecké city Tatarů k ničení vlastní země“.
