„Ve své veřejné výroční zprávě za rok 2017 (BIS – pozn. red.) jen upozornila, že mladí lidé by měli opouštět školu s mnohem širšími znalostmi moderních dějin, protože jen takový občan bude podle civilní kontrarozvědky schopen čelit informačnímu chaosu a zvládne rozlišit dezinformace od reality,“ uvedl Koudelka v článku pro deník Právo, který v pondělí zveřejnil na webu Bezpečnostní informační služby.
Prezident Miloš Zeman minulý týden vytkl ministru školství Robertu Plagovi (ANO), že se kvůli výuce moderní historie s Koudelkou sešel. „Považuji za hrubou chybu ministra školství Plagy, že si nechá mluvit do toho, jak má vypadat výuka historie,“ řekl Zeman.
O výuce by podle něj měli diskutovat historici a pedagogové. „Nevím, proč by se do této diskuse měla vměšovat i tajná služba, to ani Státní bezpečnost neměla takovou drzost, aby radila, jak se má učit dějepis,“ dodal prezident, který opakovaně kritizuje tuzemské zpravodajské služby.
„Chci prohlásit zcela jasně a snad naposledy, aby to pochopili všichni: BIS nechce a nikdy nechtěla říkat, co se má a nemá učit na školách, nechce tvořit osnovy a přepisovat učebnice. Provádíme sběr informací, vytváříme kvalitní analýzy a upozorňujeme představitele státu na rizika z jakékoli oblasti našeho života,“ uvedl v pondělí Koudelka.
Riziko takzvaných hybridních hrozeb, jejichž autoři se snaží pomocí dezinformací a propagandy ovlivňovat rozhodovací procesy v rámci státu a zpochybňovat právní stát a demokracii, je podle něj velmi aktuální. Úkolem zpravodajských služeb je proti hybridním hrozbám bojovat, zdůraznil.
„Považujeme, ve shodě s velkou částí odborné veřejnosti, za stěžejní, aby mladí lidé opouštěli náš školní systém s mnohem širšími znalostmi moderních dějin včetně důležitých a mnohdy ne příliš známých souvislostí. Protože jen občan, který bude chápat naši historii ve všech souvislostech, bude schopen čelit stále většímu informačnímu chaosu a zvládne rozlišit dezinformace od reality,“ uvedl Koudelka.
Toto upozornění z výroční zprávy tajné služby bylo podle něj dezinterpretováno a stalo se záminkou pro útok na BIS. „Na stranu druhou jsem za debatu o výuce moderních dějin na našich školách vděčný a doufám, že nezapadne, což bude hlavně na učitelích. Právě učitelé jsou pro nás klíčem k budoucnosti, oni jsou těmi, kteří mohou připravit naše děti, aby se ve stále komplikovanějším světě neztratily,“ napsal Koudelka.
Vzdělávání je v této věci podle něj stěžejní, „protože jedině odolnost vůči dezinformacím a schopnost vlastního úsudku je zásadní pro zachování právního státu, demokracie a našeho způsobu života,“ dodal.
Ve výroční zprávě BIS za rok 2017 vydané loni se objevila poznámka, že moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka. Prosovětskou interpretaci moderních dějin a pokračující vliv sovětské propagandy označila za součást ruské hybridní strategie. Dále k této strategii podle zpravodajců patří informační boj pomocí dezinformací a propagandy, infiltrace do politiky či do hospodářství, špionáž nebo i vojenské akce.
Boj s dezinformacemi bude řešit bezpečnostní rada, řekl Petříček
Dezinformacemi se bude podle pondělního vyjádření ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) v únoru zabývat i Bezpečnostní rada státu (BRS). A to zejména tím, který český úřad má být odpovědný za kontakt s ostatními státy EU ohledně šíření a potírání falešných zpráv. Zřízení jednoho kontaktního místa, které by zemím Unie mělo pomoci lépe koordinovat své snahy, doporučila loni Evropská komise.
Boj s falešnými zprávami šířenými především na internetu se v pondělí opět dostal na pořad jednání ministrů zahraničí členských zemí EU, především v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu na konci května. „S kolegy jsme se shodli, že Unie musí společně čelit dezinformacím jako hrozbě pro naši demokracii,“ poznamenal Petříček.
O věci se v lednu ministři bavili už podruhé. Evropská komise už v loňském roce unijní státy na problematiku opakovaně upozorňovala. Český ministr Petříček v pondělí připomněl nepravdy a falešné zprávy, které zazněly v kampani před brexitem či před nizozemským referendem o smlouvě s Ukrajinou v roce 2016.
Evropské státy také sledují dění v USA či pokusy, vnímané často jako akce s ruskými kořeny, ovlivňovat volby v dalších zemích. Už v dubnu předložila Evropská komise internetovým firmám návrh kodexu chování, který by měl pomoci šíření falešných zpráv omezit. Na počátku prosince přišla s poslední sadou návrhů, právě o nich nyní zástupci členských zemí diskutovali.
Zřízen by měl být například systém včasného varování mezi orgány EU a členskými státy, který usnadní sdílení informací a hodnocení dezinformačních kampaní a usnadní vydávat varování týkající se dezinformací v reálném čase.
Petříček v pondělí připomněl, že v ČR jsou tyto kompetence rozděleny mezi ministerstvy vnitra, zahraničí a obrany. První návrhy na vytvoření koordinačního mechanismu mezi nimi předpokládá právě na únorovém jednání BRS.
