Neříkáme, co učit, ale že je třeba znát moderní historii, reagoval šéf BIS na výtku prezidenta Zemana

Bezpečnostní informační služba (BIS) podle svého ředitele Michala Koudelky nikdy neříkala, co se má nebo nemá učit na českých školách, ani nechtěla přepisovat osnovy či učebnice. Ředitel BIS tak reagoval na kritiku ministerstva školství prezidentem Milošem Zemanem. Podle šéfa BIS pouze ti mladí lidé, kteří se orientují v moderní historii, mohou čelit dezinformacím. Téma dezinformací v pondělí řešil v Bruselu také ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Michal Koudelka
Zdroj: ČTK Autor: Roman Vondrouš

„Ve své veřejné výroční zprávě za rok 2017 (BIS – pozn. red.) jen upozornila, že mladí lidé by měli opouštět školu s mnohem širšími znalostmi moderních dějin, protože jen takový občan bude podle civilní kontrarozvědky schopen čelit informačnímu chaosu a zvládne rozlišit dezinformace od reality,“ uvedl Koudelka v článku pro deník Právo, který v pondělí zveřejnil na webu Bezpečnostní informační služby.

Prezident Miloš Zeman minulý týden vytkl ministru školství Robertu Plagovi (ANO), že se kvůli výuce moderní historie s Koudelkou sešel. „Považuji za hrubou chybu ministra školství Plagy, že si nechá mluvit do toho, jak má vypadat výuka historie,“ řekl Zeman.

O výuce by podle něj měli diskutovat historici a pedagogové. „Nevím, proč by se do této diskuse měla vměšovat i tajná služba, to ani Státní bezpečnost neměla takovou drzost, aby radila, jak se má učit dějepis,“ dodal prezident, který opakovaně kritizuje tuzemské zpravodajské služby.

„Chci prohlásit zcela jasně a snad naposledy, aby to pochopili všichni: BIS nechce a nikdy nechtěla říkat, co se má a nemá učit na školách, nechce tvořit osnovy a přepisovat učebnice. Provádíme sběr informací, vytváříme kvalitní analýzy a upozorňujeme představitele státu na rizika z jakékoli oblasti našeho života,“ uvedl v pondělí Koudelka.

Riziko takzvaných hybridních hrozeb, jejichž autoři se snaží pomocí dezinformací a propagandy ovlivňovat rozhodovací procesy v rámci státu a zpochybňovat právní stát a demokracii, je podle něj velmi aktuální. Úkolem zpravodajských služeb je proti hybridním hrozbám bojovat, zdůraznil.

„Považujeme, ve shodě s velkou částí odborné veřejnosti, za stěžejní, aby mladí lidé opouštěli náš školní systém s mnohem širšími znalostmi moderních dějin včetně důležitých a mnohdy ne příliš známých souvislostí. Protože jen občan, který bude chápat naši historii ve všech souvislostech, bude schopen čelit stále většímu informačnímu chaosu a zvládne rozlišit dezinformace od reality,“ uvedl Koudelka.

Toto upozornění z výroční zprávy tajné služby bylo podle něj dezinterpretováno a stalo se záminkou pro útok na BIS. „Na stranu druhou jsem za debatu o výuce moderních dějin na našich školách vděčný a doufám, že nezapadne, což bude hlavně na učitelích. Právě učitelé jsou pro nás klíčem k budoucnosti, oni jsou těmi, kteří mohou připravit naše děti, aby se ve stále komplikovanějším světě neztratily,“ napsal Koudelka.

Vzdělávání je v této věci podle něj stěžejní, „protože jedině odolnost vůči dezinformacím a schopnost vlastního úsudku je zásadní pro zachování právního státu, demokracie a našeho způsobu života,“ dodal.

Ve výroční zprávě BIS za rok 2017 vydané loni se objevila poznámka, že moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka. Prosovětskou interpretaci moderních dějin a pokračující vliv sovětské propagandy označila za součást ruské hybridní strategie. Dále k této strategii podle zpravodajců patří informační boj pomocí dezinformací a propagandy, infiltrace do politiky či do hospodářství, špionáž nebo i vojenské akce.

Boj s dezinformacemi bude řešit bezpečnostní rada, řekl Petříček

Dezinformacemi se bude podle pondělního vyjádření ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) v únoru zabývat i Bezpečnostní rada státu (BRS). A to zejména tím, který český úřad má být odpovědný za kontakt s ostatními státy EU ohledně šíření a potírání falešných zpráv. Zřízení jednoho kontaktního místa, které by zemím Unie mělo pomoci lépe koordinovat své snahy, doporučila loni Evropská komise.

Boj s falešnými zprávami šířenými především na internetu se v pondělí opět dostal na pořad jednání ministrů zahraničí členských zemí EU, především v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu na konci května. „S kolegy jsme se shodli, že Unie musí společně čelit dezinformacím jako hrozbě pro naši demokracii,“ poznamenal Petříček.

O věci se v lednu ministři bavili už podruhé. Evropská komise už v loňském roce unijní státy na problematiku opakovaně upozorňovala. Český ministr Petříček v pondělí připomněl nepravdy a falešné zprávy, které zazněly v kampani před brexitem či před nizozemským referendem o smlouvě s Ukrajinou v roce 2016.

Evropské státy také sledují dění v USA či pokusy, vnímané často jako akce s ruskými kořeny, ovlivňovat volby v dalších zemích. Už v dubnu předložila Evropská komise internetovým firmám návrh kodexu chování, který by měl pomoci šíření falešných zpráv omezit. Na počátku prosince přišla s poslední sadou návrhů, právě o nich nyní zástupci členských zemí diskutovali.

Zřízen by měl být například systém včasného varování mezi orgány EU a členskými státy, který usnadní sdílení informací a hodnocení dezinformačních kampaní a usnadní vydávat varování týkající se dezinformací v reálném čase.

Petříček v pondělí připomněl, že v ČR jsou tyto kompetence rozděleny mezi ministerstvy vnitra, zahraničí a obrany. První návrhy na vytvoření koordinačního mechanismu mezi nimi předpokládá právě na únorovém jednání BRS.