Okleštění dotací je nepředstavitelné, říká Kováčik. Jde podle něj o „právo všech“

Otázky Václava Moravce: Vliv aktuálního usnesení Evropského parlamentu na českou politickou scénu (zdroj: ČT24)

Pozastavení vyplácení evropských dotací je podle předsedy poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika nepředstavitelné. V Otázkách Václava Moravce označil hrozbu pozastavením za brutální zásah „do práva všech“. Podle šéfa klubu Pirátů Jakuba Michálka by situaci pomohlo, kdyby si premiér Andrej Babiš (ANO), který čelí kvůli dotacím kritice, co nejrychleji vybral některou z navržených variant řešení situace. Buď změnil svůj vztah k Agrofertu, nebo firma přestala pobírat dotace.

V uplynulém týdnu diskutovali europoslanci o vztahu českého premiéra Andreje Babiše, firmy Agrofert, kterou vlastnil, a evropských dotací, které Agrofert pobírá. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger při té příležitosti řekl, že „dokud nebude právní situace z našeho pohledu uspokojivá a nebude odstraněn konflikt zájmů, nemáme v úmyslu další prostředky poukázat“ – přičemž později Brusel upřesnil, že eurokomisař měl na mysli dotace pro Agrofert. Oznámil zároveň, že v lednu proběhne audit českého systému rozdělování dotací.

Předseda komunistického poslaneckého klubu Pavel Kováčik se nad Oettingerovými slovy pozastavil. „Je pro nás těžko představitelné, že nám někdo takto brutálním způsobem bude zasahovat do práva všech. Za prvé jsou to dotace nárokové, za druhé jsou to peníze, které jsme do Evropské unie poslali a teď si je vybíráme zpátky,“ uvedl Kováčik.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek ovšem v Otázkách Václava Moravce upozornil, že je Česko v EU v pozici, kdy dostává více peněz, než kolik jich do Bruselu posílá. Proto také není divu, že druhá strana chce vědět, jakým způsobem se rozdělují a jak na to české úřady dohlížejí. „ČR je čistým příjemcem. Peníze tam posíláme, ale neadekvátně více jich dostáváme,“ zdůraznil.

Kováčik naopak o výhodné pozici Česka v porovnání příjmů a výdajů zapochyboval. „Už dávno nejsme tak velmi čistými příjemci. Dostáváme více, než posíláme, ale zdaleka to není tak významné jako na začátku,“ poznamenal.

Babiš bez Agrofertu nebo Agrofert bez dotací?

Jak uvedl v sobotu týdeník Respekt, komisař Oettinger navrhl Andreji Babišovi tři varianty, jak vyřešit situaci, kdy českému premiérovi hrozí, že se z pohledu evropských předpisů ocitne ve střetu zájmů. Oettinger podle Respektu napsal, že se může změnit charakter svěřenských fondů, ve kterých nyní Agrofert je, ale dle evropského práva zřejmě zůstává jejich beneficientem Andrej Babiš.

Další možností je, že by Agrofert přestal přijímat evropské dotace, případně by se Babiš jako český premiér zdržel účasti na rozhodnutích souvisejících s možným střetem zájmů. Potom by jej tedy musel v rozhodování někdo zastupovat.

Projev eurokomisaře Oettingera o možném střetu zájmů a pozastavení dotací (zdroj: ČT24)

Michálek: Pokud se Babiš pro některé řešení nerozhodne, dopadne to na celé Česko

Předseda poslaneckého klubu opozičních Pirátů Jakub Michálek vidí i další možnosti. „Buď převede Agrofert do slepého trustu, tedy svěřenského fondu, kde nefigurují jeho právníci, jemu loajální lidé, jeho manželka a podobně, nebo Agrofert prodá. Nebo se rozhodne, že dotace nechce, anebo to bude řešit v rámci svého angažmá ve vládě,“ nastínil varianty, které si sám dokáže představit.

Zdůraznil však, že by Andrej Babiš na některou z variant přistoupit měl. „Pokud se to nestane, může to dopadnout na celou Českou republiku,“ obává se Michálek.

Pavel Bělobrádek si myslí, že je možné změny provést docela rychle. Jako příklad dal Babišovi místopředsedu své strany a bývalého ministra zemědělství Mariana Jurečku. Jeho rodinný statek po Jurečkově vstupu přestal přijímat evropskou podporu v podobě dotací či zelené nafty. „Dotace se brát nemusí, to jde udělat ze dne na den,“ soudí proto Bělobrádek.

Dopadne audit dobře? Opozice není optimistická

Ačkoli podle ujištění z Prahy i Bruselu se Oettingerem zmíněné „nepoukázání dalších prostředků“ týká Agrofertu, a nikoli celé České republiky – i tak totiž zněly některé první interpretace nejednoznačného prohlášení – ohlášený lednový audit se naopak celého Česka týkat bude.

Opoziční politici přitom neskrývají obavy z toho, jak dopadne. „Když vidíme, jaké jsou poměry na ministerstvu pro místní rozvoj, tak obavu mám. V rámci Policie ČR dochází k vyšetřování na ministerstvu, tak nemůžeme být úplně klidní,“ uvedl Pavel Bělobrádek. Jakub Michálek zase zapochyboval, zda audit institucí, které řídí a kontrolují využívání evropských peněz – tedy některých ministerstev a také pražského magistrátu – dopadne pro ČR příznivě, „když se podíváme, že se z toho podporují věci typu hotel Čapí hnízdo“.

Pavel Kováčik, jehož strana sice není ve vládě, ale Babišův kabinet podporuje, je oproti opozičním politikům klidnější. Je přesvědčen, že je vnitřní dohled dostatečný a funguje. „Náš auditní systém je podle mého soudu kvalitní, dobrý, má vnitřní kontrolní mechanismy,“ míní.

Zároveň vyjádřil naději, že ohlášená kontrola „nebude pouze politický klacek, kterým se bude na ČR mávat jenom proto, že někdo vyhrál volby a je určitá vládní sestava“.