Otřepané přísloví praví, že nic není staršího než včerejší noviny. Na závěr roku ale trocha bilancování neškodí. Česko letos na politické scéně zažilo poměrně bouřlivý rok. Začalo to hned v lednu prezidentskou volbou, Babišova vláda se ve sněmovně hned dvakrát ucházela o důvěru poslanců a po celý rok se táhlo vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Projděte si souhrn těch nejzajímavějších témat, která hýbala Českem v roce 2018.
Prezidentská volba
Jedním z nejsledovanějších témat uplynulého roku byla hned na začátku ledna volba prezidenta republiky. Do finálového klání postoupil spolu s Milošem Zemanem Jiří Drahoš a jejich poslední televizní debatu vysílala na svých obrazovkách Česká televize. Zeman v ní mimo jiné odhalil jména sponzorů své předvolební kampaně, oba kandidáti se pak střetli v otázce migrace, kvót i referenda o EU.
Prezidentský duel moderovala Světlana Witowská a debata se zařadila mezi nejsledovanější pořady celého roku. Její záznam pak patřil k nejsledovanějším také na webu ČT.
Česká televize ale nabídla divákům také pohled do zákulisí. Alespoň rámcově tak mohli vidět, jak se podobné diskusní pořady dopředu plánují a co všechno je třeba zařídit. To, co v televizi zabralo 90 minut čistého času, totiž zhruba stovka lidí zařizovala týden: většinu z nich přitom ani televizní diváci nespatří.
Den D neboli čtvrtek pak mohli diváci sledovat minutu po minutě. Ranní příjezd techniky před Rudolfinum, odpolední generální zkoušku i poslední minuty před vysíláním. Jen tak tak třeba stihla produkce zahnat členy ochranky, kteří vykukovali zpoza sloupů do záběru.
S prezidentskou volbou souvisí i téma dezinformačních e-mailů. Zejména Jiří Drahoš byl totiž terčem různých smyšlených zpráv, které si mezi sebou především senioři přeposílali. Obrovský zájem vzbudila reportáž pořadu 168 hodin, který se právě tomuto tématu věnoval. „Obsah zpráv většinou vypadá trošičku legračně, obzvlášť z dnešního pohledu. Bývá to buď soubor v PowerPointu nebo Wordu. Průvodním jevem bývají velká písmenka, barevnost, spousty vykřičníků. Je to uzpůsobené pro starší generaci,“ vysvětloval internetový publicista serveru Lupa.cz Daniel Dočekal.
Reportér Jan Novák pak jednoho autora vypátral a udělal s ním rozhovor. Oldřich Lukáš, který se představil jako ekonom či pedagog, rozesílal text, ve kterém mimo jiné tvrdil: „Za krajně znepokojující lze označit Drahošovu podporu masivní islamizaci ČR, jakož i zavedení tvrdé cenzury a trestání lidí za šíření pravdy.“
V e-mailové kampani zaměřené na seniory také tvrdil: „Chcete-li školství plné pedofilů, homosexuálů a parazitních neziskovek islamizujících mozky našich dětí už ve školkách, volte Drahoše!“ V reportáži pro 168 hodin pak pan Lukáš tvrdí, že měl při psaní textu tisíce zdrojů, ale den před rozhovorem se mu někdo vloupal do počítače a velká část zmizela.
Během druhého kola prezidentské volby se o pořádný poprask postarala ukrajinská aktivistka Anželina Diašová z hnutí Femen, která se na prezidenta vrhla přímo ve volební místnosti vysvlečená do půl těla. Na odhalené hrudi pak měla hanlivý nápis spojující prezidenta Zemana s hlavou Ruské federace Vladimirem Putinem.
Aktivistka se ještě před příchodem prezidenta vmísila mezi čekající novináře. V okamžiku, kdy se chtěl Zeman před volební komisí legitimovat, si sundala košili a s výkřiky se rozběhla k hlavě státu. Prakticky ihned ji ale zpacifikovala ochranka. Viditelně zaskočeného prezidenta odvedli bodyguardi z místnosti, po pár minutách se ale Zeman vrátil a odvolil.
Kauza Čapí hnízdo
Vleklé vyšetřování dotační kauzy Čapí hnízdo ani v roce 2018 nedospělo ke svému závěru. Přesto došlo v případu k řadě změn a zvratů. Především už není stíhán šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek, který byl po premiérovi druhým vysoce postaveným politikem v kauze. Letos na jaře totiž žalobce vyhověl jeho stížnosti a spolu s dalšími třemi obviněnými stíhání zrušil.
Šlo přitom o stejného žalobce, který případ od začátku dozoruje a nese za něj spolu s vyšetřovatelem odpovědnost. Státní zástupce Jaroslav Šaroch byl dokonce dvakrát ve sněmovně, když poslanci vydávali Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání. Reportéři ČT se proto zaměřili na okolnosti tohoto rozhodnutí.
Kromě redakce Reportérů kauzu pochopitelně sleduje i řada dalších investigativních novinářů. Tři z nich si ale v Událostech, komentářích na jaře stěžovali, že se je policie a Generální inspekce bezpečnostních sborů snaží zastrašit, což vyvolalo značný zájem u čtenářů.
Sabina Slonková, Janek Kroupa a Jaroslav Kmenta prý museli opakovaně vypovídat ke kauzám, které se týkají premiéra Andreje Babiše. V daných věcech už přitom na úřadech vypovídali. Podle nich šlo o koordinovanou akci a jejím vedlejším cílem bylo kriminalizovat investigativní žurnalistiku.
„Všichni tři jsme nezávisle na sobě dostali informace o tom, že je jakási zakázka nás nějakým způsobem diskreditovat, pracovat na nás,“ upozorňovala Slonková. GIBS jen obecně potvrdila, že prověřuje možné úniky informací ze spisů, jakékoli zastrašování ale odmítla.
Během roku 2018 pak proběhla i řada demonstrací a protestů proti premiéru Babišovi. Samotný šéf ANO ale jakákoliv obvinění v kauze Čapí hnízdo odmítá. V červnu poskytl České televizi rozhovor, ve kterém zpochybňoval práci Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který se dotacemi pro Čapí hnízdo rovněž zabýval. „Já jsem byl osoba, kterou OLAF poškozoval. Mě nikdy nekontaktovali. Vyšetřovali velice nestandardně. Ta moje bývalá firma Imoba podala stížnost,“ prohlásil Babiš.
V Interview s Danielem Takáčem se Babiš vracel také ke sporu se slovenským Ústavem paměti národa ohledně jeho údajného členství v StB. „Pro mě je absolutně nepřijatelné, že tady demonstrují lidi na Václaváku a říkají, že jsem byl estébák. Žádný estébák jsem nebyl, nic jsem nepodepsal. Uráží to moji rodinu a já se budu soudit celý život a dokážu, že jsem estébák nebyl.“ Babiš se pak obrátil na Evropský soud pro lidská práva, kde ale také neuspěl.
Na podzim pak novou vlnu antibabišovských demonstrací odstartovala reportáž Seznam TV, kde syn premiéra z prvního manželství tvrdí, že byl kvůli kauze Čapí hnízdo proti své vůli držen na okupovaném Krymu. Babiš mladší prý také podle svých slov k farmě Čapí hnízdo podepisoval nějaké dokumenty, ale nevěděl, co podepisuje.
Premiér Babiš ovšem uvedl, že jeho syn trpí schizofrenií a slova o nedobrovolném pobytu na Krymu připsal jeho nemoci. Natáčení svého syna pak označil za hyenismus. V emotivním prohlášení před odletem do Bruselu také zopakoval, že kvůli kauze v žádném případě neodstoupí: „Nikdy neodstoupím, nikdy. Ať si to všichni zapamatují. Nikdy.“
V této souvislosti vzbudil velký zájem také rozhovor s ředitelem Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) Cyrilem Höschlem. Ten upozorňoval, že podle jeho zkušeností může u pacientů s duševní nemocí znít věrohodně i jejich tvrzení, které neodpovídá realitě.
Zastal se rovněž psychiatričky Dity Protopopové, která v NUDZ Andreje Babiše mladšího ošetřovala. Právě Protopopová měla totiž synovi Babiše vyhrožovat: „Zavřeme tě do Klecan, nebo pojedeš na prázdniny?“ (na Krym – pozn. red.). „Mám zkušenost s kontakty s psychotickými pacienty a ono je to vždycky Dichtung und Wahrheit (německy Báseň i pravda, pozn. red.). Já nejsem žádným agentem paní doktorky Protopopové, ale vím, že všechno je vždycky trošku jinak, než jak to vypadá.“
Babišova první a druhá vláda
Kromě voleb bylo nejdůležitější událostí v domácí politice sestavování vlády. Letos v lednu totiž nezískal ve sněmovně důvěru první Babišův kabinet, který byl jednobarevný. Až do června pak vládl v demisi a mezitím probíhalo komplikované jednání mezi hnutím ANO a ČSSD.
22. června pak Andrej Babiš oznámil složení nové vlády, ve které došlo v barvách ANO k několika změnám. Skončila Karla Šlechtová či Robert Pelikán a veřejnost se pomalu učila jména nových ministrů: ministryní průmyslu a obchodu se stala Marta Nováková a na ministerstvo spravedlnosti zamířila Taťána Malá.
Jenomže ta vzápětí čelila plagiátorské aféře kvůli své diplomové práci. Ještě před nástupem Malé do úřadu informoval Český rozhlas, že politička svoji diplomovou práci obhájenou na bratislavské Panevropské vysoké škole zčásti opsala a neodkazovala na zdroje, z nichž čerpala.
Pak se ukázalo, že i její další práce na téma mikroklimatické podmínky v chovu králíků obhájená v roce 2005 na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně je značně problematická. Rektorka brněnské univerzity Danuše Nerudová připustila, že z dnešního hlediska je práce Malé zčásti plagiátem. „V teoretické části diplomové práce paní ministryně opisovala, je to plagiát.“ Taťána Malá nakonec ve funkci ministryně vydržela jen dva týdny.
Nebyl to ovšem jediný člen nové Babišovy vlády, kterého dostihla plagiátorská aféra. Jen týden po Taťáně Malé totiž rezignoval další ministr: tentokrát práce a sociálních věcí Petr Krčál (ČSSD). I v jeho bakalářské práci z roku 2007 na téma Mládež a volný čas se totiž objevily necitované pasáže. Podle analytika Jana Macha z Vysoké školy ekonomické se Krčálův text shodoval minimálně ve třiceti procentech s jinou bakalářskou prací.
A podezření z opisování málem stálo křeslo i ministra obrany Lubomíra Metnara, i v jeho diplomové práci se totiž objevily pasáže, které nebyly řádně citované. Ministra se ale zastala Ostravská univerzita: podle její analýzy nešlo o vědomý plagiát. Ministr se pak na brífinku omluvil za chybu s tím, že nechtěl podvádět. Zároveň odmítl na svůj post rezignovat.
Oproti navrhovanému seznamu ministrů došlo ve vládě ještě k jedné změně, kterou si tentokrát vynutil Hrad. Prezident Zeman totiž dlouhodobě odmítal kandidáta ČSSD na post ministra zahraničí Miroslava Pocheho. Nakonec tedy sociální demokraté vyslali na tuto pozici Pocheho asistenta z Evropského parlamentu Miroslava Petříčka.
Prezident Zeman sice po jeho jmenování vyjádřil naději, že s Petříčkem naváže úspěšnou spolupráci a česká diplomacie bude jednotná. V dalších měsících to ale mezi nimi spíše skřípalo: ať už kvůli otázce přesunu české ambasády do Jeruzaléma, či kvůli konfliktu na Ukrajině a postoji k Rusku.
Zdraví a pochybné praktiky ve zdravotnictví
Obrovskou odezvu mezi diváky i čtenáři webu zaznamenal dokument Obchod se zdravím z cyklu Infiltrace. Ten se zaměřil na pochybnou alternativní léčbu pro pacienty, kteří trpí těžce léčitelnými nebo nevyléčitelnými chorobami. Ivana Lokajová se vydala do kliniky Aktip a půl roku v ní natáčela se skrytou kamerou.
Léčitelka Aktipu Lenka Krutilová na záběrech tvrdí mimo jiné: „Paní s rakovinou dělohy a metastázou jsme donutili, ať si najde milence, který ji bude mít rád jako ženu. Ta paní je bez metastáz.“ Onkoložka Renata Koževnikovová ovšem byla z takového přístupu šokovaná a rozhodně odmítla, že by vztahy mohly mít vliv na rakovinu. „To je poškození pacienta,“ komentoval to dokonce psychiatr Radkin Honzák.
„Můj manžel, přísahám, vykadil rakovinu. Vykadil nádor, který jsme poslali na rozbor. Byl rakovinový. Vypadalo to jak brambora,“ popisovala své údajné zkušenosti léčitelka Krutilová.
Na kliniku Aktip se pak kromě kontroly magistrátu zaměřila také policie, která prošetřovala žalobu spolku Kverulant. Podle kriminalistů sice nic nenasvědčovalo tomu, že by někdo spáchal trestný čin, a případ proto v listopadu odložili. Státní zástupkyně ale v prosinci dala pokyn k novému šetření, podle ní policisté ukončili vyšetřování předčasně.
Na velmi podobné téma se zaměřili také Reportéři ČT. Jiří Leschtina totiž prozkoumal případ Jana Šuly, který tvrdí, že dokáže vyléčit roztroušenou sklerózu nebo autismus. To jsou nemoci, jež dosavadní lékařská věda léčit neumí. Za rok si pan Šula účtuje až statisíce korun, které mu mnozí pacienti v bezvýchodné situaci zaplatí za falešnou naději.
Zaštiťuje se přitom spoluprací s pracovištěm ve Švýcarsku se světově znějícím názvem. Jenomže jak zjistili Reportéři ČT, na jeho adrese žádné lékařské zařízení nesídlí.
Šula také tvrdí, že je členem britské Královské lékařské společnosti. A že do ní vstoupil jako první Čech. „Prvním českým lékařem v této společnosti byl skutečně Jan Šula, ovšem jiný Jan Šula než ten, který se tím občas chlubí. Stalo se tak už v roce 1937,“ upozorňoval předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos Jaromír Šrámek. Navíc je prý členství v této společnosti nabízeno v zásadě komukoliv.
„Já si myslím, že to, co provozuje pan Šula a jemu podobní, může být nebezpečné. Může to finančně zruinovat lidi, kteří na to skočí,“ varuje imunolog Václav Hořejší.
Velkou čtenářskou odezvu zaznamenala také dubnová zpráva o epidemii spalniček v Praze. Návrat nemoci, kterou dříve lékaři považovali za téměř vymýcenou, podle odborníků souvisí s klesající proočkovaností populace. Rodiče prý totiž často věří mýtům o očkování.
„Očkování dětí proti spalničkám, zarděnkám, příušnicícm (MMR, vakcína Priorix) je asi nejčastěji odmítanou vakcínou, nebo alespoň vakcínou, kterou rodiče chtějí oddálit,“ řekla České televizi předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Anna Šebková.
Podle lékařů totiž část rodičů stále věří mylné informaci, že očkovací látka proti spalničkám může vyvolat autismus, ale i jiné zdravotní komplikace. „S rodiči odmítači se setkávám čím dál tím více – tedy jejich počet narůstá. Nejčastější důvod je, že vakcína vyvolává autismus, jak kdysi prezentoval anglický lékař Andrew Wakefield v renomovaném medicínském časopise –což bylo později označeno jako obrovský podvod,“ dodávala pediatrička Kateřina Špiříková z Brna.
Co dalšího vás ještě zajímalo?
Velké emoce vzbudil červencový rozsudek Nejvyššího soudu v kauze H-System. Jeho klienti totiž definitivně prohráli spor s insolvenčním správcem Josefem Monsportem a soud nařídil, že musí své domy v Horoměřicích vyklidit. Rozhodnutí se týká asi 60 rodin, které se ale stěhovat odmítají. Konkurzní správce chce nemovitosti zpeněžit ve prospěch všech někdejších klientů vytunelované firmy, kterých je asi tisíc.
Celý spor má počátek už v 90. letech, kdy H-System zkrachoval. Někteří klienti se poté spojili v družstvu Svatopluk a svépomocí si domy dostavěli. Jenže podle předsedy senátu Nejvyššího soudu Zdeňka Krčmáře nebylo sporu o tom, že domy užívá bytové družstvo bez právního důvodu, nemělo totiž platné nájemní smlouvy. Bývalý konkurzní správce totiž sice povolil byty dostavět, toto rozhodnutí ale neposvětil konkurzní soud.
Dotčené nájemníky rozhodnutí soudu šokovalo, zatím se ale stěhovat nemusí. Verdikt totiž dočasně pozastavil soud ústavní – minimálně do doby, než v celé kauze sám rozhodne.
Letošní rok se do kroniky české armády zapíše černým písmem. V Afghánistánu totiž během dvou útoků zemřeli celkem čtyři čeští vojáci. Počátkem srpna zahynuli tři příslušníci armády při sebevražedném útoku poblíž základny Bagrám. Další tři vojáci – Afghánci a Američan – utrpěli při tomto útoku zranění. „Tragická smrt tří našich vojáků mě velmi zasáhla. Všem rodinám a blízkým chci vyjádřit svou hlubokou soustrast,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.
Soustrast rodinám vyjádřili také vrcholní politici. Prezident Miloš Zeman pak zdůrazňoval, že by to nemělo české vojáky odradit od úsilí nadále bojovat s mezinárodním terorismem. V listopadu ocenil trojici in memoriam americký velvyslanec v Praze Stephen King: Martin Marcin, Kamil Beneš a Patrik Štěpánek obdrželi americkou medaili Bronzová hvězda a odznak Combat Infantry Badge.
Čtvrtou českou obětí v Afghánistánu se pak stal psovod Tomáš Procházka. Ten na základně Šinánd nepřežil útok afghánského vojáka, který začal střílet na vozidlo s Čechy. Procházka byl posmrtně povýšen do hodnosti štábního praporčíka a ministr obrany mu rovněž udělil Kříž obrany státu.
Zmíněný afghánský voják skončil ve vazbě NATO, kde byl ale zbit a následně zemřel. Kvůli tomu jsou prošetřováni čeští i američtí vojáci. Mluvčí českého ministerstva obrany Jan Pejšek ale důrazně odmítl, že by vojáci takový čin spáchali.
Velký ohlas vzbudila reportáž 168 hodin, která se věnovala tristním podmínkám slepic chovaných v klecových velkochovech. Organizace OBRAZ – Obránci zvířat pořídila na několika různých místech tajné záběry, které zachycují zvířata s otevřenými ranami, rozkládající se těla uhynulých nosnic i vejce pokrytá roztoči.
Podle ředitele odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Státní veterinární správy Petra Šafrána takto slepice ve velkochovech žijí. Na natočených záběrech si všiml jen dílčích pochybení. „Chápu některé oponenty, že tento chov není úplně ideální, že někdo může mít výhrady. Na druhou stranu, je to koncentrovaný chov, v podstatě až průmyslová produkce s cílem zajistit potraviny pro lidi.“
Proti klecovému velkochovu slepic se ale zvedla masivní kampaň, na kterou reagovaly i obchodní řetězce. Lidl, Penny Market, Kaufland, Ahold, Tesco nebo Rohlík.cz. uvedly, že postupně přestanou prodávat vejce s kódem začínajícím trojkou, který prozrazuje klecový chov.
V Evropě se v poslední době klecové velkochovy ruší. Odstupují od nich v Belgii, Dánsku, Německu, Lucembursku, Maltě, Nizozemsku, Rakousku, Švédsku či Velké Británii. V těchto zemích podíl vajec z klecových velkochovů klesl na méně než polovinu.
