Rodiče věří mýtům o očkování, roste výskyt spalniček. V Praze už je epidemie

Hygienici v Česku letos evidují už téměř sedmdesát případů nakažlivých spalniček. Za první tři měsíce loňského roku jich přitom napočítali jen osmatřicet. A nemocní budou v příštích dnech pravděpodobně přibývat. Epidemie je od března v Praze, kde se objevily víc než dvě třetiny všech případů. Jednou z příčin je podle lékařů to, že řada rodičů odmítá nechat své děti naočkovat. V nemocnici v Motole zjišťují, jestli má zdravotnický personál dostatek  protilátek.

Spalničky v Česku přibývají. Nejvíc případů se objevilo v Praze, kde se během epidemie nakazilo už osmačtyřicet lidí. Českou televizi o tom informoval mluvčí pražské hygienické stanice Zbyněk Boublík. Počet nemocných bude podle něj nadále narůstat.

„Další vzestup počtu nemocných lze předpokládat. Několik dalších pacientů s podezřením na spalničky je nyní hospitalizováno v nemocnici a probíhá laboratorní ověření této infekce,“ uvedl.

  • 2018: (k 6.4.) 67
    2017: 146
    2016: 7
    2015: 9
    2014: 221
    2013: 15
    2012: 22
    2011: 17
    2010: 0
    2009: 5
    2008: 2
  • Zdroj: SZÚ

Na nárůst počtu případů spalniček v Praze zareagovala například také Fakultní nemocnice v Motole. „Na základě dopisů hlavní hygieničky a ředitele Hygienické stanice hlavního města Prahy se zjišťují hladiny protilátek proti spalničkám u zdravotnických pracovníků rizikových (dětských a exponovaných dospělých oddělení) a při séronegativitě se doporučuje jejich přeočkování proti tomuto onemocnění,“ uvedla mluvčí nemocnice Pavlína Danková.

Celkem bylo podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriely Štěpanyové v Česku od začátku letošního roku 67 nemocných. Velká část z nich přitom nebyla naočkovaná a v řadě případů se spalničkami nakazily děti.

Například v Praze tvořily děti téměř polovinu nemocných. Další tři malé děti pak onemocněly ve Středočeském kraji, kde podle mluvčí tamní hygienické stanice Dany Šalamunové evidují celkem deset nemocných, z nichž pět nemělo očkování. Ze všech osmačtyřiceti případů v Praze se pak kompletní naočkování dvěma dávkami vakcíny podařilo prokázat pouze u jednoho nemocného.

Lidé věří dezinformacím o očkování

Dětští lékaři se přitom v posledních letech stále častěji setkávají s rodiči, kteří své děti odmítají nechat proti spalničkám naočkovat. „Očkování dětí proti spalničkám, zarděnkám, příušnicícm (MMR, vakcína Priorix) je asi nejčastěji odmítanou vakcínou, nebo alespoň vakcínou, kterou rodiče chtějí oddálit,“ řekla České televizi předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Anna Šebková.

Podle lékařů totiž část rodičů stále věří mylné informaci, že očkovací látka proti spalničkám může vyvolat autismus, ale i jiné zdravotní komplikace. „S rodiči odmítači se setkávám čím dál tím více - tedy jejich počet narůstá. Nejčastější důvod je, že vakcína vyvolává autismus, jak kdysi prezentoval anglický lékař Andrew Wakefield v renomovaném medicínském časopise - což bylo později označeno jako obrovský podvod,“ uvedla pediatrička Kateřina Špiříková z Brna.

Právě pro děti jsou spalničky nejnebezpečnější. „Je prokázáno, že děti, které prodělají spalničky do pěti let, prodělávají častěji komplikace, kromě jiných ve smyslu akutního zánětu mozku (encefalitidy) a dále i ve smyslu subakutní sklerozující panencefalitidy, což je závažné onemocnění, které nejpozději během několika let od prvních příznaků vede k úmrtí,“ upozornila Šebková.

Návrat nemoci, kterou dříve lékaři považovali za téměř vymýcenou, podle odborníků souvisí s klesající proočkovaností populace. „Došlo k poklesu proočkovanosti, což je i důvodem k objevování se, zatím lokálních, epidemií. Pro kolektivní imunitu, tedy udržení viru v takové míře, aby nedocházelo k jeho šíření, je zrovna u spalniček potřeba, aby byla proočkovanost alespoň 95 procent. Takže už číslo kolem devadesáti procent, a je již bohužel i pod, byť se zdá vysoké, je nedostatečné,“ dodala.

Spalničky patří mezi nejvíce nakažlivé infekce. Podle Státního zdravotního ústavu jsou až šestkrát nakažlivější než chřipka. Očkování proti nim je v Česku povinné od konce šedesátých let.