Klíšťata už jsou v těchto dnech znovu aktivní, vyhovují jim totiž i teploty jen těsně nad nulou. Nejvíc jich je v okolí rušných lesních cest. Proto je teď vhodná doba pro nákup ochranných přípravků pro domácí mazlíčky nebo na očkování proti klíšťové encefalitidě. Proočkovanost se ale v České republice i přes hrozbu nakažení pohybuje jen okolo pětadvaceti procent.
Začíná sezona klíšťat: Brněnští vědci mají 3D model viru encefalitidy. Může pomoci s novým lékem
3 minuty
Klíšťata začínají opět trápit milovníky přírody
Už v polovině března začíná sezona klíšťat. Alena Žákovská z Masarykovy univerzity je počítá takzvaným vlajkováním přes bílou tkaninu každý rok. „Mají takové háčky, zoubky na svých končetinách, takže se velice lehce přichytí,“ přiblížila pedagožka Přírodovědecké fakulty, která za půl hodiny v lese našla se studenty pouze čtyři menší klíšťata.
Může za to relativně dlouhá a chladná zima, ani ta však populaci klíšťat nijak výrazněji neovlivní. Už nyní si tak hledají vhodné hostitele, většinou zvířata. Ty může pomoci ochránit antiparazitární obojek nebo tablety.
Pro lidi zůstává nejvíce platné pouze očkování proti klíšťové encefalitidě, kterou v Česku onemocní ročně až sedm set lidí. „Pokud chcete být připravení na tuto sezonu, pak je nejvyšší čas. Ochrana nezačíná hned po aplikaci první dávkou, ale až zhruba čtrnáct dní po aplikaci té druhé,“ zdůraznila lékařka Zdravotního ústavu Anna Přívorová.
Vědci spočítali 3D strukturu viru
Na to, jakým způsobem protilátky v lidském těle ničí virus klíšťové encefalitidy, přišli vědci z brněnského CEITECU Masarykovy univerzity. Česko patří mezi země s nejvyšším výskytem tohoto viru a poznání jeho struktury může vést až ke vzniku nového léku na tuto nemoc.
Vědci popsali jednotlivé částice viru i to, jak imunitní systém proti infekci bojuje. „Použili jsme metodu kryoelektronové mikroskopie, abychom vyfotili jednotlivé částice viru. Z dvojrozměrných obrázků jsme spočítali trojrozměrnou strukturu viru a také ukázali, jak se protilátky váží na jeho povrch,“ vysvětlil vedoucí výzkumné skupiny Pavel Plevka.
Objev je významný tím, že nepřátelský virus podrobně rozebral. „Chápeme na molekulární úrovni, jak s ním bojovat,“ řekl Plevka s tím, že případný aplikovaný výzkum je nyní na farmaceutických společnostech.
- Virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány
- Nemoc může mít podobu jen lehkých bolestí hlavy a zvýšené teploty, hrozí ale i těžký průběh spojený s prudkými bolestmi hlavy, vysokými horečkami, dezorientací, poruchami motorické koordinace, ztuhnutím šíje atd. Při těžkém průběhu může dojít k úmrtí nebo k dlouhodobějším či doživotním následkům v podobě ochrnutí, poruchám soustředění, snížení intelektuálního výkonu.
- Hlavní přenos se odehrává prostřednictvím infikovaných klíšťat. Relativně účinnou prevencí je očkování.
