Ministerstvo zahraničí vede s Ruskem dialog o počtu ruských diplomatů v Česku i nastavení vzájemných vztahů. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) s tím, že by mohlo dojít k omezení počtu diplomatických aut, která má ambasáda registrované. Podle Petříčka je nutné zvyšovat odolnost vůči kybernetickým útokům a dezinformacím, čehož se ovšem nedosáhne vypovězením pár diplomatů. Senátor Pavel Fischer (nestr.) by naopak od vlády uvítal tvrdší přístup.
Petříček uznává, že počet registrovaných aut ruské ambasády je „velmi vysoký“. „Můžeme se jenom domnívat, k čemu tato auta slouží,“ upozornil v OVM ministr. „Do budoucna je možná debata o tom, že by počet diplomatů, ale hlavně nediplomatických pracovníků na ruské ambasádě, měl odpovídat velikosti země, jako je Česká republika,“ uvedl dále ministr.
Zpravodajská služba BIS dlouhodobě označuje ruské velvyslanectví v Praze za riziko. „Ruské zpravodajské služby v ČR dlouhodobě disponují kvalitní sítí informačních, přístupových a vlivových kontaktů, kterou dále rozvíjely. Dotčení Češi nepředávají ruské straně utajované informace, ale ve velkém rozsahu jí vyzrazují citlivé interní informace,“ říká například zpráva BIS z roku 2016.
Podle dřívějších vyjádření bezpečnostních expertů je navíc ruské velvyslanectví vzhledem k počtu obyvatel Česka personálně předimenzované.
O tom je přesvědčen i Fischer. Vláda by podle něj měla vůči Rusku přitvrdit. „Pokud šéf zpravodajské služby signalizuje takto jasně nebezpečí, tak je potřeba, aby to politická reprezentace vzala nesmírně vážně,“ prohlásil bývalý diplomat. „Je třeba, aby se navázalo na minulé kroky a velmi přísně se posuzovaly jednotlivé případy, například výměny týmu na ambasádě,“ uvedl Fischer s tím, že Senát bere situaci velmi vážně.
Ministr má obavy z ruské odvety
Petříček nechtěl předjímat, zda se počet ruských diplomatů v Česku sníží. Ministerstvo podle něj zatím nedělá konkrétní kroky k jejich vypovídání. Podle ministra je třeba brát v potaz také zachování provozu českého velvyslanectví v Moskvě. V diplomacii je zvykem, že v případě vypovězení diplomata druhá země přistupuje k recipročnímu kroku.
Česko naposledy vyhostilo tři ruské diplomaty v březnu v reakci na útok nervovým jedem novičok na Sergeje Skripala v Británii.
Nový velitel britské armády Mark Carleton-Smith nedávno varoval, že Rusko představuje pro bezpečnost Velké Británie a jejích spojenců mnohem větší hrozbu než radikální islamistické skupiny, jako je třeba Islámský stát. „Rovnítko tu nelze klást. Každá z těch hrozeb má jiný charakter, pro Unii představuje něco jiného. Rusko je náš partner, máme s ním nějaké vztahy, zároveň ale vnímáme, že nerespektuje mezinárodní normy,“ prohlásil Petříček.
Podle Fischera ale takové srovnání není přehnané. „Když se podíváme do strategických dokumentů Ruské federace, tak zjistíme, že NATO je na čelním místě už řadu let jako nepřítel. To znamená, že útok na členské země Aliance, respektive na EU, je tak silný, že musíme být velmi ve střehu,“ konstatoval bývalý diplomat.
Petříček: Rusko porušuje mezinárodní normy, sankce budou platit dál
Evropská unie uvalila na Rusko sankce v souvislosti s anexí Krymu a s konfliktem na východě Ukrajiny, jejichž platnost se pravidelně prodlužuje. Petříček v OVM odmítl debatu o možném zrušení sankcí v příštích měsících a odkázal na zářijové společné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů.
„Jasně tam padlo, že důvody ke zrušení sankcí nebyly naplněny. To, že nejsou naplňovány minské dohody, to, že Rusko pokračuje v okupaci Krymu, to, že podporuje povstalce na východě Ukrajiny, kde proběhly nelegitimní volby do místních zastupitelstev. To jsou signály, že Rusko své chování nemění,“ zdůraznil šéf diplomacie.
