Ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO) čelí podezření z plagiátorství. Po kritice diplomové práce z Panevropské vysoké školy v Bratislavě se nesrovnalosti objevily i u jejího druhého textu. Ten obhájila na Mendelově univerzitě v Brně. Téma: mikroklimatické podmínky v chovu králíků. Části teoretického bloku se velmi podobají jiné, o dva roky starší práci.
Co je v práci ministryně Malé špatně? Stejné věty, opsaná kapitola, chybně zkopírovaná tabulka
Ještě před nástupem Taťány Malé do úřadu informoval Český rozhlas, že politička svoji diplomovou práci obhájenou na bratislavské Panevropské vysoké škole zčásti opsala a neodkazovala na zdroje, z nichž čerpala.
Nyní se ukazuje, že i její další práce, obhájená v roce 2005 na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně, je značně problematická. Rektorka brněnské univerzity Danuše Nerudová připustila, že práce Malé je z dnešního hlediska zčásti plagiátem. „V teoretické části diplomové práce paní ministryně opisovala, je to plagiát. Co se týká výsledků měření, statistiky a závěru, je ta práce zcela originální a přináší nové výsledky.“
Ministryně spravedlnosti Taťána Malá odmítla situaci komentovat. České televizi v úterý zrušila již předem domluvený rozhovor. Její vyjádření ČT zaslal Andrej Babiš: „Lidé mě varovali, že po mně novináři půjdou, ale že kvůli mému angažmá na ministerstvu spravedlnosti začnou detailně studovat 13 let starou práci o králících, to jsem popravdě nečekala. Ovšem nemám problém si ji kdykoliv obhájit, stejně jako to budu dělat u svých kroků a rozhodnutí na postu ministryně.“
Zopakovala, že na diplomové práci pracovala tvrdě a strávila nad ní mnoho času. „Tu na Mendelově univerzitě jsem dělala ve velmi úzkém kontaktu s vedoucím práce, který mi poskytoval většinu podkladů na její teoretickou část. Následně jsem si ji ústně obhájila i před oponentem s hodnocením, ze kterého už tenkrát vyplynulo, že má originální metodiku i závěry. Za sebe mám absolutně čisté svědomí a moc mě mrzí, co se kolem mě v médiích rozjelo. Ještě více líto mi je ale toho, jak média bombardují univerzity, kde jsem studovala. Za to se jim alespoň na dálku moc omlouvám.“
V čem je problém práce?
„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Mikroklimatické podmínky v chovu králíků vypracovala samostatně a použila jen pramenů a literatury, které jsou citovány a uvedeny v přiloženém seznamu literatury,“ uvádí Taťána Malá (tehdy Veličková) na úvod své práce z roku 2005. V textu se přitom objevuje řada pasáží, jež pocházejí z pramenů, které se v seznamu zdrojů vůbec neobjevují. Kritici tvrdí, že přibližně čtvrtina ze 48 stran dlouhé práce se překrývá s prací jiné studentky stejné školy. Potvrdila to i analýza České televize.
Taťána Malá studovala na Ústavu morfologie, fyziologie a veterinářství Fakulty agronomické. O dva roky dříve byla na témže ústavu a pod stejným vedoucím obhájena diplomová práce Hodnocení mikroklimatických podmínek chovu králíků. A jak ukazuje analýza ČT, právě ta se stala výraznou inspirací a zdrojem pro zpracování závěrečné práce současné ministryně.
- Za plagiátorství lze považovat úmyslné kopírování cizího textu a jeho vydávání za vlastní, nedbalé nebo nepřesné citování použité literatury, opomenutí citace (byť neúmyslné) některého využitého zdroje. Při vytváření odborných textů v rámci studia je proto nezbytné seznámit se s pravidly citační a publikační etiky. Nejčastěji užívané citační styly včetně citační normy ISO 690 jsou zpracovány např. v Metodice tvorby bibliografických citací.
- Sankce za plagiátorství jsou stanoveny již na úrovni autorského zákona. Z pohledu studia a vytváření závěrečných bakalářských, magisterských a disertačních prací, případně jiných prací v rámci studia, je plagiátorství jedním ze základních přestupků vůči akademickým mravům, a má tedy své místo mezi přestupky v disciplinárním řádu každé fakulty.
- Za disciplinární přestupek lze uložit napomenutí, podmíněné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k osvědčení, nebo i vyloučení ze studia, je-li zřejmé, že byl disciplinární přestupek spáchán úmyslně. (Zdroj: Masarykova univerzita)
Kde je jádro problému
Práce Taťány Malé se skládá ze dvou částí. Ta první je teoretická a věnuje se popisu toho, jak velkochov králíků v České republice funguje, jaká jsou jeho specifika. V druhé části pak popisuje konkrétní terénní práci. V ní na králičí farmě ve Velkých Němčicích zkoumala, jak se mění hmotnost 112 tamních králíků – autorku zajímalo, jaký je rozdíl mezi zimním a letním krmením.
Tato část práce (má 10 stran) je podle všech tří analýz bezproblémová, popisuje originální terénní práci a prezentuje její výsledky. Problematická je ovšem první, teoretická část.
Akademické závěrečné práce mají svá pravidla, například musí odkazovat na zdroj, na publikaci, či dokonce na stránku, z níž autor čerpá informace. A přebírá-li celé pasáže textu, musí citovaný text řádně označit, zpravidla uvozovkami. Jen tak je zřejmé, že se nejedná o myšlenky autora práce, ale o myšlenky, které byly publikovány již dříve.
A právě tato pravidla Taťána Malá ve své práci nedodržovala. Pasáže z práce o dva roky dříve obhájené Zitou Pavlišovou (obě práce vedl Dr. Ing. Zdeněk Havlíček) jsou přebírány a mnohdy v doslovném znění přepisovány, aniž by byla Pavlišová uváděna jako autorka. Dokonce ani v seznamu literatury odkaz na její diplomovou práci nenalezneme. V akademickém prostředí je takové jednání považováno za zcizení cizích myšlenek – tedy za plagiátorství.
Podobná struktura, stejné odstavce
Už při prvním nahlédnutí do obou prací překvapí míra podobnosti struktury. V té z roku 2003 je první kapitolou „Stájové prostředí“, druhá kapitola se nazývá „Technologie chovu králíků“. U Taťány Malé najdeme kapitoly s totožným názvem, jen v přehozeném pořadí. A dokonce i vnitřní struktura obou kapitol je velmi podobná.
Obsah práce z roku 2003
Obsah práce Taťány Malé
Samotná struktura by ale ještě nemusela být zásadním prohřeškem – a je možné, že stejné téma diplomové práce vyžaduje i totožnou strukturu. Tím nejproblematičtějším na práci Taťány Malé je, že přebírá od dřívější absolventky stejného ústavu zcela totožné odstavce textu. Nejzřetelnější je to v kapitole Stájové objekty, která je až na tři řádky zcela totožná s prací Pavlišové. Slovo od slova. Malá sice uvádí odkazy na literaturu, ale zcela totožné a na stejných místech, jako autorka dříve publikovaného textu. Malá se nesnaží ani příliš parafrázovat:
Technologie chovu králíků, práce z roku 2003
Technologie chovu králíků, práce Taťány Malé
Zajímavostí je také to, že pro stejnou větu obě autorky užívají jiného autora. Například na straně 46 je v diplomové práci z roku 2003 uvedeno: „Do stájového prostoru, ve kterém není možné dosáhnout požadované teploty ani při využití rekuperačního výměníku, je nutné navrhnout vytápěcí zařízení.“ Následují čtyři řádky textu, za nimiž je uvedena jako zdroj informace publikace Jelínka z roku 1994. V práci Taťány Malé na straně 23: „Do stájového prostoru, ve kterém není možné dosáhnout požadované teploty ani při využití rekuperačního výměníku, je nutné navrhnout vytápěcí zařízení.“ Zdrojem je publikace Přikryla z roku 1997.
Taťána Malá ve své diplomové práci také ne vždy přebírala informace zcela bezchybně. Příkladem může být tabulka o porovnání obsahu živin v 1 kg masa. Tabulka první práce z roku 2003:
Tabulka z roku 2003
A stejná tabulka z práce Taťány Malé v roce 2005:
Tabulka v práci Taťány Malé
V práci Taťány Malé je totožná tabulka, jen s převráceným pořadím druhů masa. Králičí je na prvním místě, naopak hovězí na posledním. Problematické však je, že zatímco všechny ostatní sloupce byly také převráceny, sloupec Energie nikoliv. Hodnoty tam zůstaly stejné, tedy odpovídají původnímu řazení.
Drobné rozdíly ve formulacích ale najdeme. Například zde:
Amoniak (NH3) ve stájovém ovzduší má vždy souvislost s močůvkou a mokrým stelivem. Je to bezbarvý, štiplavě páchnoucí plyn, lehčí než vzduch, dobře rozpustný ve vodě a je velmi reaktivní.
Proti tomu práce Taťány Malé uvádí:
Amoniak (NH3) je bezbarvý, štiplavě páchnoucí plyn. Je lehčí než vzduch, dobře rozpustný ve vodě. Je velmi reaktivní.
Text Taťány Malé je mnohdy zcela totožný s textem Pavlišové. Například část o tepelných výměnících je shodná na sto procent.
„Jedním z efektivních prostředků úpravy vzduchu se zdají být tepelné výměníky země- vzduch, označované také jako zemní výměníky nebo podzemní trubky. Podle ročního je vzduch přiváděný do stáje ohříván nebo ochlazován průtokem v zemi uloženým potrubím. Půda obklopující potrubí slouží jako akumulátor tepla, který podle potřeby teplo proudícímu vzduchu v létě odebírá a v zimě dodává. Půda má dostatečný potenciál k tomu, aby byly významně sníženy náklady na vytápění a chlazení. (Kic, 1996)“
Plagiátorství potvrzuje i Mendelova univerzita
Že je práce plagiátem, se shodují tři analýzy – Českého rozhlasu, Práva a České televize a potvrzuje to i vyjádření Mendelovy univerzity v tiskové zprávě: „V literárním přehledu, který shrnuje poznatky o technologiích ustájení králíků a požadavcích na mikroklima, jsou v učitých pasážích namísto originálních citací opsány parafráze citací z diplomové práce zpracované na podobné téma v roce 2003.“ (Citováno i s chybou.)
Vyjádření Jiřího Zlatušky na Facebooku
„Konkrétně z 25 stran teorie je originální text jen na osmi až devíti stranách. Ve zbytku, tedy na šestnácti až sedmnácti stranách, jsou doslova převzaty odstavce, celé kapitoly textů, pouze je to občas přeskládáno. V případě, kdy jsou takto přepsány takto rozsáhlé pasáže, jedná se o plagiátorství,“ uvedl pro Český rozhlas expert na odhalování plagiátů Jan Mach z Vysoké školy ekonomické. „Nápadně se podobá rozvržení kapitol v teoretické části a názvy jednotlivých oddílů, přičemž citace i od několika dalších autorů se taktéž shodují s citacemi Pavlišové, Právo je však nemělo možnost porovnat,“ popisuje zase Právo.
„Z dnešního pohledu by ta práce neprošla, pokud je to v teoretické části, školitel by práci vrátil k přepracování. Z pohledu minulého období nebylo v silách školitele, aby procházel všechny podobné práce,“ uvedla v pondělí mluvčí Mendelovy univerzity Jiřina Studenková.
Problém magisterské práce o rodinném právu
Už minulý týden upozornila média na prvky možného plagiátorství v magisterské práci Taťány Malé o rodinném právu, která vznikla na Panevropské vysoké škole. Obsahuje podle zjištění Radiožurnálu nepřiznané pasáže z diplomové práce Veroniky Grossové, sepsané o pět let dříve na Masarykově univerzitě v Brně. V jednom případě Malá dokonce převzala původní text i se dvěma překlepy.
„V práci paní Malé je minimálně pět procent textu shodného s prací paní Grossové. Lze ale předpokládat, že množství bude vyšší,“ řekl Českému rozhlasu Jan Mach, který má na starosti odhalování plagiátů na Vysoké škole ekonomické.
Kromě diplomové práce Malá podle expertů opsala nebo bez citace parafrázovala i část učebnice České rodinné právo autorek Milany Hrušákové a Zdeňky Králíčkové. „Dá se říci, že tímto způsobem práce nabyla na požadovaném rozsahu tak, aby splnila podmínku počtu stránek. Na druhé straně je to nutno říct, že je to v tomto směru plagiát,“ řekl Radiožurnálu odborník na rodinné právo a vysokoškolský pedagog Stanislav Balík.
Malá podle Radiožurnálu využila při psaní práce i internet, aniž uvedla zdroj. Týká se to třeba zkopírovaných částí příspěvků týkajících se střídavé výchovy z vybraných odborných serverů, ale například i některých webových právních poraden.
Nová ministryně spravedlnosti pochybnosti o originalitě své magisterské práce odmítla. „Samozřejmě že je to moje autorská práce. Samozřejmě jsem i citovala,“ řekla již dříve Radiožurnálu. „Předpokládám, že škola, na které jsem studovala, jakousi kontrolu udělala, měla jsem nějakého oponenta a ten práci uznal, že je v pořádku,“ dodala Malá.