„Stěžovatel v ústavní stížnosti předložil především skutkové námitky, které již uplatnil v předchozích fázích trestního řízení, aniž by však jakkoliv reflektoval, že se soudy s těmito námitkami vypořádaly,“ sdělil ČT Vlastimil Göttinger, vedoucí odboru vnějších vztahů a protokolu Ústavního soudu.
Dodal, že Ústavní soud v postupu obecných soudů neshledal žádné ústavně relevantní pochybení.
Dolečkův advokát Štěpán Roman se už dříve pro ČT vyjádřil k podání ústavní stížnosti. „Důvodem je, že klientovi nebyla na žádném stupni řízení poskytnuta soudní ochrana, a proto byl uznán vinným. Pokud by se totiž soud zabýval věcnou správností posudků, se kterými byl konfrontován, tak ho musel osvobodit.“
Trest potvrdil odvolací i Nejvyšší soud
Doleček podle pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 úmyslně zkreslil posudek ve prospěch lobbisty Romana Janouška. Za to mu soud v srpnu loňského roku vyměřil 1,5 roku vězení s podmínečným odkladem na dva roky. Trest Dolečkovi následně potvrdil i pražský městský soud.
Bývalý dopravní znalec se bránil i u Nejvyššího soudu, ten ale letos v létě jeho dovolání odmítl. „Soudy jasně, srozumitelně a zejména logicky vysvětlily své hodnotící úvahy, přičemž se nedopustily žádné deformace důkazů a ani jiného vybočení z mezí volného hodnocení důkazů,“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Dolečkův posudek se týkal události z roku 2012, při níž opilý Janoušek srazil autem ženu. Znalec při projednávání incidentu tvrdil, že ji nenabrala kapota vozu, ale pouze zpětné zrcátko a že ji řidič neviděl. Jenže podle verdiktu pražských soudů Doleček jako zkušený znalec věděl, že jeho posudek bude důležitým důkazem. Přesto do něj zapracoval i údaje, které nevycházely z objektivních zjištění. Doleček trval na svých odborných závěrech a na tom, že případ Janouškovy dopravní nehody byl justiční omyl.
Janoušek původně čelil obžalobě z pokusu o vraždu, nakonec byl odsouzen za ublížení na zdraví a řízení pod vlivem návykové látky. Měl si odpykat 4,5 roku ve vězení, odseděl si ale pouze část. K trestu Janoušek nastoupil v listopadu 2014, na svobodu se dostal v únoru roku 2016, a to kvůli operaci. Soud mu trest ze zdravotních důvodů přerušil.

Roman Janoušek
Pražský rodák Roman Janoušek v mládí sice pracoval jako číšník, v 90. letech ale vystudoval práva na Univerzitě Karlově a v roce 2003 získal titul JUDr.
Současně se studiem podnikal v realitách a také vyhrál výběrové řízení na provozování kina Blaník v Praze na Václavském náměstí, kde se mimo jiné pořádaly protidrogové přednášky. Na nich se Janoušek seznámil s pozdějším pražským primátorem Pavlem Bémem, který byl známým odborníkem na drogovou problematiku.
Janoušek sám sebe v tisku charakterizoval jako „politického podnikatele“. Často se o něm ale psalo spíše jako o tzv. kmotrovi s úzkými vztahy zejména s pražskými občanskými demokraty. Deník Mladá fronta DNES zveřejnil v roce 2012 odposlechy, které tehdy byly pět let staré a podle deníku z nich vyplývalo, že měl Janoušek velký vliv na rozhodování o důležitých obchodech na pražském magistrátu.
Janoušek byl také jedním z účastníků výletu na golf do Dubaje z počátku roku 2011, kam cestoval spolu s tehdejším ředitelem ČEZu Martinem Romanem, významným poslancem za ODS Pavlem Suchánkem, generálním ředitelem Českých drah Petrem Žaludou, ředitelem pražského dopravního podniku Martinem Dvořákem a ředitelem plzeňské Škody Transportation Tomášem Krskem. Blízko měl i k bývalému vysoce postavenému státnímu zástupci Liboru Grygárkovi, který je od roku 2013 obviněn ze zneužití pravomoci kvůli kauze, ve které se podle současných žalobců pokusil uchránit Janouška od stíhání.
V březnu 2012 Janoušek narazil svým vozem na křižovatce v Praze do auta jedenapadesátileté ženy. Od nehody ujel, ale když krátce poté zastavil na červenou, řidička jej dohonila, stoupla si před jeho vůz a chtěla s ním situaci řešit. Janoušek proti ní nejdřív dvakrát popojel, poté se na zelenou rozjel a ženu srazil. Za ublížení na zdraví a řízení pod vlivem návykové látky dostal pravomocný trest 4,5 roku. Do vězení nastoupil v listopadu 2014, zůstal v něm do března 2016. Poté měl trest opakovaně přerušen ze zdravotních důvodů, žádost o prominutí zbytku trestu ale soud zamítl.