O novičoku a prezidentovi poslanci nejednali. ANO, SPD a komunisté to nechtěli

Novičokem a výroky hlavy státu o něm se měli poslanci zabývat hned na začátku své třinácté schůze. KSČM a SPD již před jejím začátkem avizovaly, že budou chtít bod z programu vyřadit.

„Za prvé nechceme skandalizovat prezidenta, za druhé si myslíme, že tato debata patří například do tajné služby, a ne na plénum Poslanecké sněmovny,“ řekl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Předseda komunistické strany Vojtěch Filip se potom domnívá, že jde o útok stran, které chtějí o novičoku jednat, proti prezidentu Zemanovi. „Cítí se uraženi, že jejich kandidát nevyhrál. To je podle mého soudu jediný důvod, pro který to tady chtějí otevírat,“ míní předseda KSČM Vojtěch Filip.

Rozhodující byl postoj ANO, jehož poslanecký klub se jednomyslně postavil na stranu KSČM a SPD. Že k tomu dojde, naznačil před schůzí předseda klubu Jaroslav Faltýnek. „My jsme tento bod nenavrhovali, domníváme se, že se k věci několikrát vyjádřil premiér Babiš. Po jednání s BIS a Vojenským zpravodajstvím jasně uvedl, že tato látka u nás nebyla vyvíjena ani skladována. (…) Preferujeme spíše projednávání zákonů,“ uvedl.

Opozice: Když nebude k novičoku bod, bude mimořádná schůze

Tři strany, které hlasovaly pro vyřazení bodu, potom sklidily opoziční kritiku. Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek se domníval, že byla na projednání novičoku dohoda. „Přímo jsem se ptal pana předsedy (sněmovny) Vondráčka, zda platí tato dohoda, že to bude projednáno. Pan předseda mi s jasným, upřímným zrakem řekl (…): Samozřejmě ano,“ kritizoval Kalousek předsedu dolní komory Radka Vondráčka (ANO).

Sám Radek Vondráček však po hlasování připomněl, že „všichni představitelé vlády – premiér, odpovědní ministři – se k věci jasně vyjádřili“. Zapochyboval, kam by byla sněmovní debata vedla. Naopak předseda komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství Vít Rakušan (STAN) si postěžoval, že po vyřazení bodu neměl kde plénu přednést závěry, které jeho komise učinila poté, co vyslechla ředitele Vojenského zpravodajství. „Byli jsme jedinou komisí, kde byl přítomen ředitel Vojenského zpravodajství pan generál Beroun, byli jsme jedinou komisí, která měla možnost nahlédnout do zprávy, ze které čerpal pan prezident,“ upozornil Rakušan.

Miroslav Kalousek však dodal, že se TOP 09 vrátí ke snaze svolat k prezidentovým výrokům o novičoku mimořádnou schůzi. Od toho strana původně upustila, když předseda ODS Petr Fiala v organizačním výboru navrhl zařadit projednání tématu na řádné schůzi. 

Mimořádnou schůzi podle předsedy jejich klubu Jana Bartoška podpoří i lidovci. KDU-ČSL i další strany se klonily k zařazení bodu. „Chceme, aby sněmovna vyslala jasný signál, že v České republice se novičok nevyráběl a prezident Zeman poškodil Českou republiku na mezinárodním poli a posloužil ruské propagandě,“ řekl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.

Zahraniční výbor: Novičok se u nás nevyráběl ani neskladoval 

Zahraniční výbor sněmovny se v první polovině května usnesl, že se na českém území žádná látka typu novičok nevyráběla a neskladovala.

„Nikdy jsme nic podobného nevyráběli ani neskladovali. K tomu máme jednoznačné informace, takže je povinnost poslanců, aby něco takového potvrdili, když takové informace dostanou,“ prohlásil tehdy předseda zahraničního výboru Lubomír Zaorálek.

Poslanci tak zopakovali již dřívější informace vojenské i civilní rozvědky, které o tomtéž shodně ubezpečily předsedu vlády v demisi Andreje Babiše (ANO).

Prahu přitom právě z toho po Skripalově otravě obvinila Moskva a prezident Miloš Zeman později prohlásil, že se tento jed v Česku v malém množství vyráběl i skladoval; odkázal se na vojenskou rozvědku, a prezidentova slova proto vzbudila i pozornost sněmovní komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství.

Ta Zemana vyzvala, aby „zachovával utajovaný režim zpravodajských informací a v případě nejasností aby danou věc konzultoval primárně s vládou České republiky a s českými tajnými službami“.

Zeman: Senát mě nevolil

Kauzou novičok se minulý týden zabýval senátní bezpečnostní a zahraniční výbor; uvedl, že Zeman sdělil o jeho výrobě v Česku nepravdivé informace a ohrozil české bezpečnostní zájmy. Rovněž senátní výbor poukázal na zprávy tajných služeb, podle nichž se novičok v Česku nevyráběl ani neskladoval.

„Senát mě nevolil, volily mě tři miliony občanů a těm se zpovídám,“ reagovala na hlas horní komory sama hlava státu. Senátoři z klubu Starostů a nezávislých pak oznámili, že připraví materiály, které by měly vést k ústavní žalobě na prezidenta pro podezření z velezrady.

Podle premiéra jde přitom jen o nedorozumění, způsobené nepřesným vyjádřením Vojenského výzkumného ústavu, kde se chemické látky testují. „Proto si nemyslím, že tato interpretace čistě odborného, technického charakteru má být předmětem zasedání sněmovny nebo výborů,“ uvedl.

Spojenectví ANO a ČSSD nezafungovalo, drolí se i kvůli matrikám 

Při hlasování o vyškrtnutí bodu o novičoku jako by nevznikala žádná nová koalice. Poslanci ANO a ČSSD hlasovali různě. Pravicové opoziční strany na to také poukázaly. „Milí sociální demokraté, budiž vám dnešní hlasování velkým varováním,“ vzkázal sociální demokracii Jan Bartošek.

Nebyl to jediný rozpor mezi ANO a ČSSD, který se v úterý objevil. Předseda ČSSD Jan Hamáček, jejž by chtěla strana usadit do křesla ministra vnitra, řekl před zahájením schůze, že by chtěl zarazit plán stávajícího minitra v demisi Lubomíra Metnara (za ANO) na zrušení stovek matričních úřadů. „Jedním z prvních kroků by bylo zrušení tohoto záměru,“ plánuje Hamáček.

Ochranné známky jdou do výborů, kancléřské prověrce hrozí zamítnutí

Poté, co ANO, SPD a KSČM vyřadily z programu schůze téma novičok, vzaly si ODS a TOP 09 přestávky v celkové délce 48 minut. Následně konečnou verzi programu podpořily převážně ty strany, které předtím vyřadily z programu novičok. Poslanci ODS, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN byli buď proti návrhu programu schůze, nebo se zdrželi, program navíc nepodpořila i část komunistů. Přesto byl schválen, poslanci se tak dostali k jednotlivým návrhům zákonů.

Prvním byla novela, která má přinést větší právní jistotu vlastníkům ochranných známek a zjednodušit zápis a správu známek. Zatím má za sebou první čtení. Vláda sice chtěla, aby ji sněmovna schválila zrychleně, ale to odmítly kluby Pirátů a TOP 09. Předseda klubu Pirátů Jakub Michálek to zdůvodnil tím, že jde o rozsáhlý návrh, který by měl být řádně projednán. Naopak bez návrhů na změny poslali poslanci do závěrečného čtení zákon o poskytnutí státní záruky České národní bance za úvěr pro Mezinárodní měnový fond.

Do finále míří i norma, která by měla zpřesnit nový trestný čin maření spravedlnosti, případně jej vypustit, zákon upravující fungování zaměstnaneckých penzijních fondů tak, aby to usnadnilo volný pohyb pracovníků v rámci EU, a také zavedení evropského vyšetřovacího příkazu.

Opoziční návrh na zúžení povinnosti elektronické evidence tržeb na plátce DPH potom čelí ve sněmovně návrhu na zamítnutí. Ministerstvo připravuje vlastní úpravu. Podobný osud hrozí i předloze STAN o bezpečnostní prověrce prezidentova kancléře na nejvyšší stupeň utajení. Podle poslance KSČM Zdeňka Ondráčka, který zamítnutí navrhl, jde o zákon napsaný kvůli konkrétnímu člověku – nynějšímu kancléři Vratislavu Mynářovi, který má se získáním prověrky na stupeň tajné problémy.

Úterní jednání skončilo zhruba s půlhodinovým předstihem, když si KDU-ČSL vzala přestávku do 19 hodin kvůli nepřítomnosti premiéra v demisi při projednávání novely zákona o řešení krize na finančním trhu. Ministři chyběli poslancům během dne opakovaně. Když přišla řada na změnu zákona o provozu vozidel na pozemních komunikacích, vyšlo najevo, že se ze schůze omluvil ministr dopravy v demisi Dan Ťok (za ANO). V půl páté odpoledne zase museli poslanci přerušit jednání na necelých deset minut, protože v sále nebyl ani jeden člen vlády, takže jednání nemohlo pokračovat, dokud některý nepřijde.

Ve středu má sněmovna na programu třetí čtení zákonů, po nich také druhé čtení poslaneckého zákona o liniových stavbách, který by měl urychlit přípravu dopravních staveb. Na čtvrtek potom poslanci zařadili na program téma marakéšské deklarace, o které je předseda SPD Tomio Okamura přesvědčen, že do Evropy přivede více migrantů. Ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO) to však odmítá.