Ministerstvo vnitra chce do konce roku zrušit 445 matrik, zejména na malých obcích, kde bývá nejméně matričních zápisů. Argumentuje tím, že dnešní síť je zbytečně hustá a náklady na její provoz neodpovídají reálným potřebám obyvatel. Obce, jichž by se opatření mělo dotknout, se proti záměru resortu bouří a mluví o bourání tradic.
Máme nejhustší síť matrik v Evropě, třetinu zrušíme, plánují ministři
14 minut
Vnitro chce zredukovat počty matrik o třetinu
V České republice v současnosti funguje 1275 matrik, což podle náměstka ministra vnitra pro řízení legislativy Petra Mlsny představuje vůbec nejhustší matriční síť v celé Evropě. A současně síť, která není dostatečně využívaná.
„Do praxe nastoupily jiné metody, jakým způsobem si lidé vyřizují věci na matričních úřadech. Rodný list a stejně tak úmrtní list je dnes doporučeně zasílán poštou, jediný faktický úkon, kdy lidé navštěvují matriku, je svatba,“ konstatoval Mlsna.
Navrhuje proto zavřít matriky tam, kde ročně provedou méně než dvacet úkonů a do dvaceti kilometrů od obce je jiný úřad, a vedle neefektivity argumentuje i finanční úsporou. „Při zpracování návrhu jsme zohledňovali i ekonomické hledisko,“ prohlásil s tím, že na některých matrikách stojí stát jeden zápis i víc než sto tisíc korun. Stát by měl ušetřit zhruba 150 milionů korun.
V praxi by se zrušení matričních úřadů dotklo 445 obcí, čili třetiny všech matrik v zemi. Vnitro nyní prostřednictvím krajů zahájilo sérii jednání s jednotlivými obcemi o praktickém provedení procesu, který nazývá jako „optimalizace“. „Nevylučujeme, že mohou existovat matriční úřady, kde došlo v roce 2017 k navýšení matričních úkonů například tím, že rekonstruovali zámek a vzrostla poptávka po uzavírání sňatků. Nyní se bude cizelovat finální verze návrhu,“ dodává Mlsna.
Finální rozhodnutí je na ministru vnitra v demisi Lubomíru Metnarovi (za ANO), případně na jeho nástupci, pokud vznikne nová vláda; k překreslení tuzemské matriční sítě stačí změnit vyhlášku, která obsahuje seznam obcí, kde tento úřad lidé najdou.
Hlas z Blanenska: Čím by byl venkov bez tradic?
Záměr ministerstva ale u obcí vzbudil hlasitý odpor. „Pokud mají být matriky zredukovány pouze na finance, je to lichý argument,“ prohlásil starosta Olešnice na Blanensku Zdeněk Peša, v jehož obci se matriční knihy vedou už od roku 1663.
„Nikdo ani náhodou neuvažuje o tom, že by matriky rušil. Jsme na venkově a pro nás je matrika záležitost tradice,“ konstatoval. „Matriční úřady kopírují změnu v padesátých letech, kdy místní národní výbory převzaly matriční knihy jednotlivých farností. Farnosti dělaly zápisy od doby pobělohorské. Čím by byl venkov, kdyby své tradice neměl?“
Starosta Bohuslavic nad Metují Jiří Tojnar dodává: „Matrika do obcí historicky patří. I kdybychom od státu nedostávali peníze, tak by matriky měly zůstat.“
Mlsna tvrdí, že se ani radikální snížení počtu matrik občanů nijak nedotkne, protože zatímco v současnosti je průměrná dostupnost občana na matriku 4,5 kilometru, po omezení matriční sítě by šlo o 6,3 kilometru. „Nebavíme se o změně, která by byla z hlediska lidí zaznamenatelná,“ prohlásil náměstek.
Starosta Peša ale takovou optiku rozporuje: „Je to lichá argumentace průměru. Když někdo hovoří o dostupné vzdálenosti matričních úřadů, jednotlivé obce našeho matričního obvodu to mají v současné chvíli tři kilometry. V případě plánované změny to bude kilometrů jedenáct. Kde máte průměr dvou přidaných kilometrů?“
Další starostové namítají i to, že se s redukcí matrik občanům vzdálí další úřad, což podle nich jde proti snahám o zabránění vylidňování venkova. Starostka Meziměstí Eva Mücková podotýká: „Klidně ať dostaneme méně peněz, ale ať matriky zůstanou zachovány. Komunikace měla probíhat jinak, zdá se nám, že stát opět rozhodoval o nás bez nás.“
3 minuty
UDÁLOSTI: Ministerstvo vnitra se rozhodlo zrušit stovky matričních úřadů po celém Česku
Samosprávy: K úspoře nedojde, zbylé matriky bude třeba personálně posílit
Proti plánům vnitra se ohradilo i Sdružení místních samospráv; rušení úřadů by chtělo podmínit dohodou s danou obcí a její vlastní žádostí. Upozorňuje totiž na to, že matrikáři vedou nejen seznam narození, sňatků, registrovaných partnerství a úmrtí, jejichž počty zmiňuje ministerstvo. Agenda matričních úřadů je podle samospráv širší.
„Na matriční úřad se obracejí občané také z důvodů změn jména, příjmení, určení otcovství, velmi se zvýšily žádosti o nahlížení do matričních knih ze strany lidí, kteří dohledávají své předky, ale také další matriční činnosti, jako je dohledání matričních údajů a zápisů pro úřady, notáře a podobně. Celkově v posledních dvou letech nárůst matričních úkonů stoupá,“ uvedla Marie Kabátová, starostka městyse Lhenice, kde by se matriční úřad měl rovněž rušit.
Předpokládanou úsporu 150 milionů pokládá Sdružení místních samospráv za nereálnou. Poukázalo na to, že agenda by se jen přelila z menších do větších obcí, kde by bylo potřebné matriky personálně posílit.
