Čtyři měsíce po neúspěchu ve sněmovních volbách si ČSSD v neděli zvolí nové vedení a s ním i další směřování strany. O post předsedy strany se uchází osm kandidátů – dosavadní místopředsedové Milan Chovanec a Jan Hamáček, bývalý jihočeský hejtman a kritik současného vedení Jiří Zimola či bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík. Z komunální politiky pak chce do vedení proniknout olomoucký primátor Antonín Staněk, starostka České Lípy Romana Žatecká a zastupitel Poličky Jan Jukl. Krátce před sjezdem oznámil záměr kandidovat i Jiří Sokol ze Slatiňan. Další uchazeči se mohou přihlásit i během sjezdu. Delegáti se mají vyslovit také k možnému vyjednávání o účasti ČSSD ve vládě.
Do boje o vedení ČSSD jdou matadoři Chovanec a Hamáček, rebel Zimola i neznámý knihovník
Za favority jsou považováni Hamáček, který získal nominaci v pěti krajích, a úřadující šéf Chovanec, jehož podpořily tři kraje. Jihočeská a jihomoravská organizace, jejichž členové se nejčastěji staví do role vnitrostranické opozice, navrhují Jiřího Zimolu, respektive Miroslava Krejčíka.
Ti budou spoléhat především na to, že v tajném hlasování by nemusely na rozdíl od veřejné volby z řady krajských konferencí platit zákulisní dohody a přes 550 delegátů by mohlo volit na základě projevů a programů kandidátů.
Širší vedení strany o minulém víkendu navrhlo, aby projevy kandidátů na předsedu a vystoupení prezidenta Miloše Zemana patřily mezi jediné veřejně přístupné části sjezdu. Diskuse a dohromady několikahodinové kandidátské řeči zhruba třicítky uchazečů o funkci místopředsedy by se měly naopak v budově hradeckého Kulturního domu Střelnice odehrávat za zavřenými dveřmi. Delegáti se však mohou nakonec rozhodnout otevřít celý sjezd.
A kdo jsou jednotliví kandidáti na post šéfa české sociální demokracie?
Jan Hamáček
Devětatřicetiletý Jan Hamáček získal nejvíce nominací, celkem v pěti krajích – Středočeském, Královéhradeckém, Libereckém, Karlovarském a v Praze. Jeho kariéra je se stranou úzce spojena, poslední tři roky je jejím místopředsedou a více než 11 let také poslancem.
obrázek
Hamáček studoval obor překladatelství-tlumočnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, školu ale nedokončil. V letech 1996 až 2001 působil jako praktikant v mladoboleslavské Škodě Auto, později pracoval jako překladatel angličtiny.
Dál už je jeho život spojen především se sociální demokracií. Ve 20 letech se stal členem Mladých sociálních demokratů, které později i několik let vedl. Do ČSSD vstoupil v roce 2001. Brzy nato se stal tajemníkem klubu ČSSD v zastupitelstvu Středočeského kraje, poté působil ve funkci vedoucího zahraničního oddělení ČSSD a v letech 2005–2006 byl poradcem pro zahraniční politiku tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka.
V roce 2006 byl poprvé zvolen poslancem. Ve sněmovně vedl zahraniční výbor a věnoval se také obraně a bezpečnosti. V témže roce se také stal viceprezidentem Mezinárodní unie socialistické mládeže.
V roce 2010 byl hlavním volebním manažerem ČSSD. Ta sice volby s více než 22 procenty hlasů těsně vyhrála, skončila však v opozici. Za středopravicové vlády Petra Nečase (2010–2013) působil Hamáček jako stínový ministr obrany.
obrázek
V minulém funkčním období za vlády Bohuslava Sobotky (2014–2017) byl předsedou sněmovny, nejmladším v historii. Po podzimních volbách post převzal Radek Vondráček z ANO a Hamáček, který poslanecký mandát potřetí obhájil, se stal místopředsedou. Kromě toho se věnuje také komunální politice, už druhé období je zastupitelem v rodné Mladé Boleslavi.
S Hamáčkovou politickou kariérou nejsou spjaty výraznější kontroverze. Během svého působení v čele sněmovny prosadil zákaz podávání a konzumace alkoholu během jednání, o pár měsíců později však musel sám vysvětlovat, proč vedl schůzi viditelně indisponovaný. Kamery ho zachytily, jak špatně artikuluje a nemůže přečíst jména poslanců. Hamáček později vysvětlil, že vypil dva panáky slivovice na léky na bolest zad.
Kritiku si v říjnu 2016 vysloužil za podepsání prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů (spolu s prezidentem Milošem Zemanem, předsedou Senátu Milanem Štěchem a premiérem Bohuslavem Sobotkou), kterým se distancovali od návštěvy dalajlamy v Česku. Prohlášení bylo kritiky označeno jako zbytečné a příliš servilní vůči Číně.
Hamáček ve svém životopise uvádí, že hovoří anglicky, španělsky, německy a francouzsky, ovládá základy ruštiny a polštiny. Je ženatý, s manželkou Kamilou má syny Lukáše a Matyáše.
Milan Chovanec
Osmačtyřicetiletý Milan Chovanec vedl ČSSD coby její první místopředseda od loňského června, kdy na post předsedy rezignoval Bohuslav Sobotka. Nominaci získal ve třech krajích – Plzeňském, Ústeckém a Zlínském.
obrázek
Chovanec vystudoval střední ekonomickou školu. Před rokem 1989 pracoval v bance, po revoluci začal podnikat, byl například společníkem řeznické a uzenářské firmy Miller-Sü nebo jednatelem a jediným společníkem ve firmě Plzeňský nábytek.
Do ČSSD vstoupil v 27 letech. V období 2002–2010 zasedal v plzeňském zastupitelstvu. V roce 2008 byl zvolen také krajským zastupitelem a prvním náměstkem hejtmanky Milady Emmerové (ČSSD), kterou v září 2010 v čele kraje nahradil. O dva roky později funkci hejtmana obhájil.
V té době se ukázalo, že Chovanec vystudoval tříletý bakalářský obor na právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni za pouhých devět měsíců. Chovanec uvedl, že jako absolvent kurzu celoživotního vzdělávání byl rovnou zařazen do třetího ročníku. Univerzita mu sice titul bakaláře neodebrala, podle kritiků ale hlavně díky tomu, že školu tehdy vedl jeho kolega z plzeňské ČSSD. Chovanec se nakonec rozhodl titul nepoužívat.
V roce 2013 byl zvolen poslancem. Hned po vyhlášení výsledků voleb se zúčastnil tajné schůzky v Lánech u prezidenta Miloše Zemana, kde se spolu s dalšími členy ČSSD (Michalem Haškem, Zdeňkem Škromachem, Jeronýmem Tejcem a Jiřím Zimolou) pokusili odstavit od vyjednávání o vládě lídra Bohuslava Sobotku. Ten to později označil za pokus o vnitrostranický puč.
Chovanec se k účasti na schůzce přiznal jako první, zbylí čtyři ji však ještě několik dní popírali. Chovanec poté nabídl rezignaci, ale Sobotka ji nepřijal, a naopak mu nabídl post ministra vnitra – přesto, že byl do té doby stínovým ministrem dopravy. Tento resort ale připadl hnutí ANO.
Ministr vnitra Milan Chovanec na jednání v Bruselu
Prezident Zeman nominaci Chovance do vlády kritizoval kvůli jeho podezřele rychlému studiu a vyzrazení lánské schůzky, přesto ho ministrem jmenoval. Chovanec si jako jeden z mála členů Sobotkovy vlády nakonec místo udržel celé funkční období.
Na loňském březnovém sjezdu obhájil funkci prvního místopředsedy strany, přičemž Sobotka už předem avizoval, že by si jako svého zástupce přál právě jeho. V červnu Sobotka na post předsedy ČSSD rezignoval a vedení strany tak převzal Chovanec.
Ve funkci ministra vnitra musel řešit například migrační krizi, která se však Česku prakticky vyhnula. Chovanec byl jedním z odpůrců kvót na přerozdělování uprchlíků a upřednostňoval pomoc vysíláním policistů do postižených zemí nebo expertů na tzv. hotspoty, kde pomáhali s registrací migrantů.
Největší kritiku za dobu svého působení v čele vnitra si Chovanec vyslechl za tzv. reorganizaci policie v létě 2016. Tehdy se sloučily Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality do nové Národní centrály proti organizovanému zločinu. Změna byla kritizována za ukvapenost a nepřipravenost a vedla až k vládní krizi, kdy hnutí ANO hrozilo odchodem z koalice. Nakonec ale spor utichl a Chovanec sloučení útvarů prosadil.
Milan Chovanec (první zprava) ve štábu Miloše Zemana po oznámení výsledku druhého kola prezidentských voleb
Letos v lednu před prezidentskými volbami Chovanec otevřeně podpořil Miloše Zemana, byl také mezi hosty v Zemanově volebním štábu při vyhlášení výsledků a následné oslavě. Prezidenta poté pozval na nynější sjezd ČSSD, Zeman pozvání přijal.
Chovanec nemluví žádným cizím jazykem, za což bývá často kritizován. Je ženatý, s manželkou však už nežije; mají dvě děti.
Jiří Zimola
Šestačtyřicetiletý Jiří Zimola je známý především jako kritik dosavadního vedení ČSSD. Dlouholetý hejtman Jihočeského kraje nominaci získal pouze ve „svém“ regionu. Své angažmá podmiňoval tím, že se vyřeší případ jeho domu na Lipně. Dva dny před sjezdem policie oznámila, že případ uzavřela a Zimolu stíhat nebude.
obrázek
Zimola vystudoval Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích s aprobací český jazyk a dějepis. Po studiích učil tři roky na základní škole v Nové Bystřici na Jindřichohradecku, od loňského září je vedoucím oddělení vnějších vztahů českobudějovické Vysoké školy technické a ekonomické.
Dosud byl aktivní především v komunální a krajské politice. V letech 1998–2008 byl starostou Nové Bystřice, zvolen byl jako nestraník na kandidátce ČSSD a do strany vstoupil až v roce 2000. O čtyři roky později se stal také jihočeským krajských zastupitelem, od roku 2008 až do loňského jara byl hejtmanem. Ve stínové vládě ČSSD měl nejprve na starost místní rozvoj, později životní prostředí.
V říjnu 2013 se stal poslancem, po oznámení výsledků voleb se ale s již zmíněným Milanem Chovancem a dalšími účastnil tajné schůzky v Lánech. Když věc vyšla najevo, rezignoval na členství v předsednictvu a výkonném výboru strany. Po pěti měsících se vzdal i poslaneckého křesla. Svou účast na schůzce označuje za chybu: „Lánská schůzka byla záležitost, v níž jsem figuroval jako užitečný idiot,“ prohlásil loni.
obrázek
Na loňském březnovém sjezdu ČSSD patřil spolu s Jeronýmem Tejcem k největším kritikům vedení strany. Podle něj se strana diví, že jí lidé nerozumí – chybu však nehledá u sebe, ale u Andreje Babiše, kterého přitom vzala do vlády. „Nazýváme ho bolševikem a oligarchou, ale nejsme ani tvrdí, ani zásadoví. Jsme jen směšní a nesrozumitelní. Jsme jen vykřičník, který změkl a stal se otazníkem. Babiš nám jen nastavil zrcadlo,“ řekl.
Vzápětí však čelil nastavenému zrcadlu sám Zimola. Nejprve se ukázalo, že jemu a jeho náměstkovi staví u Lipna rekreační dům Martin Bláha, který je zároveň šéfem krajské společnosti Jihočeské nemocnice. Později novináři zjistili, že Bláha pobírá za práci pro kraj přes 600 tisíc korun měsíčně.
Kauza vedla až k rozpadu krajské koalice, v dubnu Zimola na post hejtmana rezignoval. Později ale uvedl, že šlo o „brutální politický tlak“, který podle něj mohl být koordinován zevnitř ČSSD. Předsednictvo strany Zimolu vyškrtlo z jihočeské kandidátky do sněmovních voleb, velká část tamních členů s tím ale nesouhlasila.
Pouhé dva dny před sjezdem ČSSD policie vyšetřování stavby domu na Lipně uzavřela s tím, že nikoho stíhat nebude. Podle Zimoly se tím potvrzuje nejen jeho nevina, ale také politické pozadí celého případu.
obrázek
Letos v lednu se v Táboře zúčastnil jednání nové platformy Zachraňme ČSSD, kterou založili kritici současného vedení strany. Požadují například přímou volbu předsedy ČSSD nebo to, aby o případném vstupu do vlády rozhodli všichni členové.
Programově by podle nich měla strana mířit více doleva, prosazují například zvýšení daňové progrese a zavedení nových daní nebo zdanění církevních restitucí. Kromě Zimoly se na platformě podílí i další účastníci lánské schůzky Michal Hašek a Zdeněk Škromach, dále třeba poslanec Jaroslav Foldyna a hejtman Vysočiny Jiří Běhounek.
Zimola má tři děti – syna Adama a dceru Lindu s bývalou manželkou a další dceru Laru pak s partnerkou. Loni však uvedl, že se ke své exmanželce vrátil.
Antonín Staněk
Jedenapadesátiletý Antonín Staněk získal nominaci v Olomouckém kraji. Dosud působil pouze v komunální politice, v současnosti je primátorem Olomouce. V říjnu se stal také poslancem.
Antonín Staněk (na snímku z března 2015)
Staněk vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, před pěti lety se stal docentem pedagogiky. Deset let učil na středních školách v Liptovském Mikuláši a Šternberku. Od roku 2001 na fakultě vyučuje didaktiku společenských věd, je autorem tří monografií. V minulosti byl viceprezidentem Českého svazu házené.
Do ČSSD vstoupil v roce 2001, následující rok se zapojil do komunální politiky v olomoucké městské části Nové Sady. V roce 2010 se stal olomouckým zastupitelem, o čtyři roky později primátorem. Na starost má dopravu, interní audit a kontrolu. Je také členem předsednictva a ústředního výkonného výboru ČSSD.
Do sněmovny se dostal loni v říjnu, kdy ze třetího místa přeskočil díky preferenčním hlasům lídra kandidátky Romana Váňu a ve sněmovně ho tak nahradil.
Primátor Antonín Staněk (vlevo) a rodák Ivan Theimer odhalili nová pítka v centru Olomouce
Staněk chce na sjezdu ČSSD oslovit členy strany i tím, že není spojený s žádným z proudů uvnitř sociální demokracie. Hlavním úkolem nového předsedy podle něj bude tyto proudy sjednotit, aby strana vystupovala jako silný celek. „Mé vítězství nemusí ohrožovat žádný z těchto proudů. Mám zkušenost s tím různé názorové proudy sjednocovat,“ řekl.
ČSSD by podle něj mohla za jasných podmínek jednat o vládě a navázat na kabinet Bohuslava Sobotky. „Chce-li sociální demokracie hájit sociálnědemokratický program, tak to může učinit pouze jako součást vlády,“ uvedl. Staněk je ženatý a má syna.
Miroslav Krejčík
Třiapadesátiletý Miroslav Krejčík získal nominaci v Jihomoravském kraji. Nejvíc hlasů obdržel také v Pardubickém kraji, nakonec však tamní sociální demokraté nenominovali nikoho. Středočeši ho navrhují na místopředsedu ČSSD.
Miroslav Krejčík
Krejčík vystudoval dvouletou důstojnickou školu ve slovenském Novém Meste nad Váhom a Vysokou vojenskou technickou školu v Liptovském Mikuláši. I jeho kariéra je spojena s armádou – v 80. letech byl velitelem radiové čety motostřeleckého pluku, později působil ve velitelských a odborných funkcích u spojovacího vojska.
V letech 1994–2001 pracoval u Vojenského obranného zpravodajství. Byl bezpečnostním ředitelem Vojenského zpravodajství a ředitelem Vojenského obranného zpravodajství. V letech 2004–2007 pak vedl Vojenské zpravodajství jako celek. Rezignoval kvůli dlouhodobým neshodám s tehdejší ministryní obrany Vlastou Parkanovou (KDU-ČSL), která se ho pokusila několikrát odvolat.
Parkanová v březnu 2007 prohlásila, že ke Krejčíkovi nemá důvěru. Vadila jí například jeho vyjádření pro tisk. Krejčík mimo jiné řekl, že ve vojenské tajné službě do roku 2003 působila řada důstojníků StB, kteří práci služby sabotovali. Později naznačil, že musel odejít kvůli tomu, že rozvědka začala rozkrývat korupci na ministerstvu obrany.
Poté vstoupil do ČSSD. Působil v odborné komisi strany a byl i členem řídicího výboru Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost. Nyní je místopředsedou místní organizace strany v Unhošti.
Od roku 2007 je společníkem a jednatelem firmy IMK Solution, která se věnuje poradenství v oboru bezpečnosti. V období 2013–2014 byl také vrchním ředitelem IT České pošty, nyní je ředitelem Poštovní tiskárny cenin.
Bývalý ředitel Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík (na snímku z března 2011)
V čele ČSSD by Krejčík chtěl udělat vše pro to, aby se sociální demokracie opět stala silnou, úspěšnou a moderní stranou. Kritizoval současnou atmosféru ve straně, kde jsou „všichni proti všem“ a bojují o moc, a proto jsou podle něj sociální demokraté nedůvěryhodní, nečitelní a slabí.
Není podle něj nutné měnit hodnoty, na nichž ČSSD stojí. „Co se však musí změnit, jsme my sami. Musíme opět začít pozorně naslouchat a především porozumět našim lidem,“ napsal mimo jiné v dopise stranickým kolegům.
Vůle spojovat mu u dosavadního vedení scházela. „Pokud se na tom nic nezmění, názorové proudy spolu budou bojovat. Místo toho, aby se věnovaly podstatě věci, tak se vyčerpáme natolik, že pět procent je pak velmi snadné dosáhnout,“ varoval. Pět procent hlasů ve volbách strany potřebují pro vstup do Poslanecké sněmovny.
Navrhuje změnu stanov ČSSD, která by měla posílit komunikaci mezi řadovými členy a stranickými elitami. V současnosti podle něj vazba chybí. „Změna systému také spočívá v tom, že orgánů, procesů, kvót, které tam jsou, bude minimum,“ uvedl. Prosazuje přímou volbu předsedy strany, ale i při sestavování kandidátek v komunálních volbách by podle něj měli přijít o moc straničtí „šíbři“. Krejčík je ženatý, hovoří anglicky a rusky.
Romana Žatecká
Dvaapadesátiletá Romana Žatecká získala nominaci v Libereckém kraji spolu s Janem Hamáčkem. Zkušenosti má zatím jen z komunální a krajské politiky.
Romana Žatecká
Žatecká vystudovala Fakultu žurnalistiky na Univerzitě Karlově v Praze. V letech 1988–1998 byla redaktorkou v Zemědělských (později Zemských) novinách. Mezi lety 2001 až 2005 byla tiskovou mluvčí Krajského úřadu Ústeckého kraje, později byla pověřena i řízením odboru kanceláře hejtmana.
Poté tři roky vedla Pobytové a integrační středisko ve Stráži pod Ralskem. V roce 2009 byla krátce vedoucí regionální redakce deníku MF DNES v Ústí nad Labem. Mezi lety 2010 a 2014 působila ve společnosti Pears Health Cyber jako šéfredaktorka webu ordinace.cz, později jako mluvčí firmy.
Do ČSSD vstoupila v roce 2006. Od roku 2010 je zastupitelkou v České Lípě, o čtyři roky později se stala starostkou. Od roku 2012 je také zastupitelkou Libereckého kraje.
Žatecká chce při volbě nového šéfa strany na sjezdu nabídnout delegátům ráznou změnu tváří, řízení, komunikace i témat. Po porážce v říjnových sněmovních volbách je podle ní strana rozložená a tak nejistá, že od té doby navenek nekomunikuje. „Nejsme schopni si říct, jak se zvedneme, co budeme dělat, jak to budeme dělat a jaký bude náš cíl,“ prohlásila.
Za svou přednost považuje 12 let zkušeností v komunální a krajské politice. „Předložím jednoduše znějící vizi – sebevědomá ČSSD, které lidi rozumějí a věří. A nebudu zastírat, že cesta k této jednoduché vizi bude hodně těžká. A já chci na mimořádném sjezdu oslovit ty delegáty, kteří chápou, že zastavit strmý pád může jen rázná změna směru,“ řekla.
Se vstupem do vlády, případně tolerancí kabinetu ANO nesouhlasí, protože ČSSD podle ní dostala jasnou stopku od voličů. „Pro účast jakékoli trestně stíhané osoby ve vládě, a to i na nižších úrovních, mám nulovou toleranci bez výjimek. Chci politickou kulturu povyšovat, ne degradovat na trhací kalendář,“ uvedla. ČSSD by se podle ní měla soustředit na kontrolu vlády a čas v opozici využít k řešení situace uvnitř strany a hledání dalších osobností. Žatecká je vdaná, bezdětná.
Jan Jukl
Osmatřicetiletý Jan Jukl je spolu s Jiřím Sokolem zřejmě nejméně známým kandidátem na post předsedy. Nezískal žádnou krajskou nominaci. Jukl vstoupil do ČSSD před čtyřmi roky, což je jedna z minimálních podmínek pro kandidaturu do vedení. Nyní je zastupitelem v Poličce a ředitelem tamní knihovny.
Představu o směřování sociální demokracie má. „Podle mě by mělo všechny sféry politiky prostupovat téma rodiny jako základní jednotky, na níž se dá vybudovat sebevědomý stát,“ řekl deníku Právo. S rodinnou politikou podle něj souvisí dostupné bydlení, ČSSD by se měla zaměřit také na vzdělávání a průmysl.
Jasno má i v postoji k hnutí ANO – na všechny nabídky má ČSSD odpovědět NE. „První a nejdůležitější věcí, kterou musí moderní, reformovatelná ČSSD udělat, je razantně se odstřihnout od způsobu politiky, který tady sama posledních 20 let pomáhala budovat. Té politiky, kterou ovládl manažer Babiš stejně predátorsky jako své podniky,“ prohlásil.
Jiří Sokol
Krátce před sjezdem se o funkci předsedy sociální demokracie přihlásil i Jiří Sokol ze Slatiňan. V dopisu pro členy ČSSD to odůvodnil tím, že mezi ostatními kandidáty nevidí nikoho, kdo by byl schopen zabránit dalšímu propadu strany.
Sokol v dopisu napsal, že je členem ČSSD od roku 1989 a činný byl v orgánech na Chrudimsku, ale i okresních, krajských a celostátních orgánech seniorů ČSSD. Za „nejlepší ze špatných“ možností pro ČSSD označuje toleranci vlády, aby se neuskutečnily předčasné volby. Přímý vstup do kabinetu však odmítá.
ČSSD by podle něj měla ustavit komisi pro vypracování nových stanov, kde bude prioritní vůle členů. Vzniknout by měla také komise, která určí vizi sociálních demokratů. Pak by se měla strana podle jeho názoru zaměřit na další volby.