Hradec Králové, kde o víkendu vyberou delegáti nové vedení ČSSD, je pro sociální demokraty symbolickým místem. Právě tam svedl před 25 lety, 28. února 1993, zásadní bitvu své kariéry Miloš Zeman. Byl zvolen předsedou a strana se pak pod jeho vedením stala jednou ze dvou nejsilnějších politických sil v zemi. Vyhrála volby do sněmovny v roce 1998 a vytvořila menšinovou vládu. Později však idyla skončila, Zeman se stáhl na Vysočinu a s ČSSD se rozešel ve zlém.
ČSSD se vrací na Střelnici: Před 25 lety tam dramatickou volbu předsedy vyhrál Miloš Zeman
Sociální demokraté nebyli počátkem 90. let v nejlepší kondici. Rozhádanou stranu se snažil řídit Jiří Horák, který ji krátce po sametové revoluci pomáhal zakládat. ČSSD však skomírala a uvnitř partaje sílila vůči Horákovi kritika. On sám se rozhodl na šéfa strany nekandidovat.
Miloši Zemanovi se už během léta a podzimu 1992 podařilo soustředit kolem sebe kruh sympatizantů a pozdějších letitých spolupracovníků – například Janu Volfovou, Pavla Dostála nebo Vladimíra Špidlu. Zemanova platforma se představila takzvaným pražským programem, který stál na radikálním odmítnutí vládní politiky. Od britského labouristy Johna Prescotta převzal Zeman bonmot „Jít vládě po krku“.
O rok později se konal klíčový 26. sjezd. Strana na něm mimo jiné změnila název: místo Československá sociální demokracie na ten současný Česká strana sociálně demokratická.
O post předsedy se tehdy ucházeli čtyři delegáti: Pavel Novák, Miloš Zeman, Jiří Paroubek a Petr Miller. Tehdy devětačtyřicetiletý Zeman představoval ve straně radikální proud „razantní opozice“, ve druhém kole se nakonec utkal s Novákem, zástupcem umírněných.
Přátelé útočí
„V polistopadové historii sociální demokracie šlo pravděpodobně o sjezd poznamenaný největším množstvím útoků mezi přáteli, jak se formálně členové ČSSD dodnes oslovují,“ vzpomíná politolog Lubomír Kopeček v knize Příběh talentovaného pragmatika.
Miloš Zeman a Pavel Dostál na královéhradeckém sjezdu ČSSD v roce 1993
Zeman nakonec ve třetím kole získal 217 hlasů od 407 delegátů a byl zvolen předsedou strany. Novák neuspěl i přes to, že další z kandidátů Jiří Paroubek se nezúčastnil rozhodujícího kola voleb a podpořil Nováka. O předsedovi nakonec rozhodly hlasy Mladých sociálních demokratů (MSD), kteří se ve druhém kole nečekaně přiklonili k Zemanovi. Jejich předseda Stanislav Gross přitom před sjezdem řekl, že podporují Nováka.
Zeman krátce po svém zvolení vyjádřil přesvědčení, že se sociální demokracie dočká účasti na vládě. Delegátům sjezdu slíbil, že svou ironii a sarkasmus bude uměřeně používat výlučně proti protivníkům vně strany. „Své bonmoty si napříště schovám do skříně,“ prohlásil.
Podle politologa Lubomíra Kopečka působil Zeman svou pověstí parlamentního bojovníka proti ODS a Václavu Klausovi pro mnohé delegáty důvěryhodně.
Ne všichni však zvolení Zemana vítali, někteří vyjádřili obavu z přílišné radikalizace, odlivu členů či dokonce rozštěpení strany. Například představitel umírněného proudu Ivan Fišera řekl, že někteří členové zejména z řad „tradičních demokratů“ by mohli v souvislosti s výsledkem voleb odejít.
Tyto obavy se ale v dalších letech příliš nepotvrzovaly, hned v prvních volbách do české sněmovny v roce 1996 dosáhla ČSSD pod vedením Zemana až na 26,5 procenta hlasů a v těch dalších už zvítězila.
Další delegáti zase po zvolení Zemana předsedou vyjadřovali obavy z možného posílení vlivu komunistů a exkomunistů. „Sociální demokracie se otevřela všem exkomunistům ze sedmdesátých let. ČSSD může být v krátké době pod jejich vlivem,“ prohlásil tehdy předseda Asociace sociálních demokratů (ASD) Rudolf Battěk.
Tehdejší šéf komunistů Jiří Svoboda zvolení Zemana uvítal. Sám čerstvě zvolený předseda ČSSD o budoucím vztahu s KSČM řekl, že se jeho zvolením komunistům v podstatě uzavřela cesta transformace ve stranu sociálně demokratického typu. „Taková jedna strana už tady je a nehodlá vyklidit své pozice v levé části politického spektra,“ prohlásil po svém zvolení.
Hned na dalším sjezdu v roce 1995 ale ČSSD přijala tzv. bohumínské usnesení, ve kterém si zakazovala spolupráci s extremistickými stranami, mimo jiné právě s komunisty.
Uplynulo čtvrtstoletí a Miloš Zeman se – tentokrát jako prezident – vrací na stejné místo, aby promluvil k delegátům strany, která je podle něj na dně a rozpolcená. Vystoupí v úvodu víkendového sjezdu, na kterém si ČSSD zvolí nového předsedu.
