Policie v pátek požádala sněmovnu o vydání poslance a někdejšího primátora Prahy Bohuslava Svobodu (ODS). Stíhán je v souvislosti s kauzou předražené „karty Pražana“ Opencard.
Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že žádost o vydání Svobody dorazila v pátek a že ji předal mandátovému a imunitnímu výboru.
„Málokdy má člověk možnost složit reparát a o případu Bohuslava Svobody se ještě bude diskutovat,“ uvedl Vondráček. V minulém období pro jeho vydání hlasoval a také tvrdil, že poslanecká imunita je historický přežitek.
„Ono se ukazuje, že to možná takový relikt není. Nejsem první, kdo k tomu názorovému posunu dospěl. Ukazuje se, že policie může zasahovat do politiky,“ řekl Vondráček s odkazem na kauzu Čapí hnízdo a stíhání jeho stranických kolegů Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka.
Jak budou v případě Svobody hlasovat členové občanské demokracie, zatím neví ani jejich šéf Petr Fiala (ODS). „Musíme si vyslechnout zástupce v mandátovém a imunitním výboru, jak žádost o vydání Svobody vypadá. Proto tam svého zástupce máme. Předpokládám, že budeme hlasovat tak, jak jsme hlasovali minule,“ uvedl Fiala.
Svoboda o své vydání poslance před více než třemi lety sám požádal. Zda to udělá i tentokrát, není zatím jasné. „Jak budu jednat, se rozhodnu, až se s tou věcí seznámím, jak je teď postavena,“ řekl Českému rozhlasu Svoboda.
Podle Vondráčka je podobné hlasování problematické proto, že soudní procesy v Česku trvají dlouho. „Průměrný poslanec nemá šanci se za jedno funkční období sněmovny očistit. Ani Bohuslav Svoboda ještě nemá pravomocný rozsudek,“ upozornil Vondráček. V případě policejní žádosti o Babiše a Faltýnka hodlá zvažovat, „co je lepší pro tuto zemi“.
Na délku trestního stíhání poukázal i Fiala. „Někdo je obviněn, má to dopad na jeho život, jeho soukromí, na všechno. Kauza se léta táhne, to je smutné a to nás musí vést k určité politické opatrnosti,“ prohlásil Fiala. Upozornil ale, že u Svobody je zřejmé, že není stíhán kvůli neoprávněnému obohacení, ale v souvislosti s hlasováním na pražském magistrátu. S odkazem na kauzu Čapí hnízdo řekl, že je potřeba posuzovat policejní žádosti o vydání poslanců jednotlivě.
Svobodu vydali poslanci poprvé v únoru 2017. Policie ho spolu s dalšími pražskými radními vinila z porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže kvůli jedné zakázce v kauze Opencard. Svoboda s vydáním souhlasil, ač stíhání označil za nesmyslné a politické. Loni v září mu soud udělil podmíněný trest 2,5 roku, Svoboda se odvolal. Počátky kauzy Opencard se vracejí do období, kdy byl pražským primátorem Pavel Bém (ODS).
Že by Svoboda nemusel být vydán, naznačila senátorka za Zelené a bývalá soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. „Jsou případy, kdy je obtížné navrhnout a schválit vydání,“ řekla. Odkazovala se přitom na případ senátorky stíhané rovněž za hlasování v zastupitelstvu, Wagnerová tehdy doporučila její nevydání s tím, že by to poškodilo vnímání senátu veřejností a že senátorku je možné stíhat i po skončení jejího mandátu.
Policie v pátek požádala novou sněmovnu o vydání také poslance a libereckého hejtmana Martina Půty (STAN), ten se ještě ten den mandátu vzdal a o imunitu tím přišel. Půtu viní policie z přijetí statisícového úplatku a ze zneužití pravomoci v souvislosti s rekonstrukcí kostela sv. Máří Magdalény v Liberci.
