Podmíněné tresty a statisícovou náhradu škod uložil pražský městský soud dvěma bývalým manažerům městského dopravního podniku za to, že v roce 2007 doporučili uzavřít smlouvu s firmou Haguess na dodávku softwaru Opencard, aniž by stanovili předpokládanou hodnotu zakázky, zjišťovali obvyklou cenu dodávky nebo porovnali obdobné zakázky realizované v ČR. Verdikt je podobný tomu, který zrušil Nejvyšší soud, než případ vrátil k novému projednání, a je pravomocný.
Exmanažeři DPP dostali znovu podmínku kvůli Opencard. Zásah Nejvyššího soudu nic nezměnil
Tomáš Petana, který býval v pražském dopravním podniku ředitelem úseku služeb, a Jan Suntych, jenž byl vedoucím jednotky informatiky, jsou opět vinni z porušení povinnosti v souvislosti s projektem Opencard. Městský soud v Praze zopakoval tresty 2,5 a 2 roky podmíněně spojené s uhrazením 350 tisíc a 250 tisíc korun, které jim původně udělil již v roce 2015.
Podle státního zástupce byli muži srozuměni s tím, že cena navržená firmou je nadhodnocená a smlouva je pro podnik nevýhodná. O rok později obdobně postupovali při přípravě další smlouvy. Soudce s tím souhlasil. „Mohli a měli zadat znalecký posudek u znaleckého ústavu,“ podotkl.
Vstup Nejvyššího soudu, který rozsudky nad bývalými manažery zrušil, na výsledku nic nezměnil. „Zkoumali jsme, zda nás rozhodnutí Nejvyššího soudu zavazuje k tomu, abychom obžalované zprostili obžaloby, a shledali jsme, že nás v tomto smyslu nezavazuje,“ vysvětlil předseda odvolacího senátu u městského soudu Jan Kareš.
Nejvyšší soud argumentoval mimo jiné tím, že na prosazení firmy Haguess jakožto smluvního partnera znatelně tlačil pražský magistrát. Soudy samy uznaly, že Haguess měla v projektu magistrátu výsadní, monopolní postavení. Zaměstnancům dopravního podniku tak podle Nejvyššího soudu nebyl v podstatě ponechán žádný prostor k diskusi o ceně.
Soudce Kareš však nesouhlasil s tím, že by to někdejší manažery DPP omlouvalo. „Případným tlakům měli odolat třeba i s rizikem, že se někomu znelíbí. (…) Jednali nejspíše z neochoty riskovat potíže, svou funkci, střet s činiteli, kteří – jak řekl Nejvyšší soud – protlačovali privilegovaného zhotovitele. To je ale podle našeho názoru nemůže vyvinit,“ prohlásil soudce. Dodal, že kdyby byli Petana se Suntychem upozornili vedení dopravního podniku na to, že je cena převýšena, „nebyli by to obžalovaní, kdo by byl veden k trestní odpovědnosti“. To, že nebyli strůjci problému, se podle soudce odrazilo v tom, že dostali podmíněné tresty.
„Vinen,“ slyšeli kvůli Opencard úředníci i politici
Kvůli smlouvám, na jejichž základě fungoval systém karet Opencard, padlo již několik rozsudků. Žádné z nich se netýkaly politické garnitury kolem Pavla Béma, za níž se karty začaly zavádět. Kromě manažerů dopravního podniku soud v minulosti potrestal také dva úředníky magistrátu – bývalého šéfa odboru IT Ivana Seyčeka a šéfa hodnoticí komise Jiřího Chytila.
Podmíněné tresty dostali i Seyčekův nástupce Jan Teska a čtyři někdejší radní, nikoli však členové rady Bémovy, nýbrž až pozdější Svobodovy: exprimátor Bohuslav Svoboda, tehdejší jeho náměstek a pozdější primátor Tomáš Hudeček, tehdejší radní pro dopravu Josef Nosek a také tehdejší radní pro IT Eva Vorlíčková. I když soud vyhlásil rozsudky již loni na podzim, letos koncem června odsouzení politici stále marně čekali na písemné vyhotovení rozsudku, nemohli se tedy odvolat.
Generální inspekce bezpečnostních sborů se zabývala také rolí státní zástupkyně Dagmar Máchové, která vyšetřování případů spojených s Opencard dříve řídila, její činnost ostře kritizovala poslanecká vyšetřovací komise a poslanci na Máchovou také podali trestní oznámení. GIBS sice věc odložila, krátce poté ji policie obvinila v jiném případu.