Tajné služby tří zemí, případ velmi vlivného Libanonce zadržovaného v Česku, mediální dohady o výměně, rozpory mezi civilní a vojenskou rozvědkou – v případě pětice unesených Čechů se neustále nabalují další a další otázky. Odpovědi ale nejsou skoro žádné.
Více otazníků než odpovědí. Jak to bylo s únosem pětice Čechů?
Dva novináři jindřichohradecké televize Miroslav Dobeš a Pavel Kofroň, advokát Jan Švarc, tlumočník Adam Homsi a Martin Psík, který má zkušenosti jako armádní zpravodajec, odjeli loni v létě do Libanonu. Tamní policie ale 18. července nalezla jejich vůz a věci v údolí Bikáa nedaleko syrských hranic a po pětici Čechů se slehla zem.
Kdo Čechy unesl a proč?
Už od úplného začátku, kdy ani veřejnost neznala identitu zmizelých Čechů, se objevila spojitost se zadržovaným Libanoncem v Česku Alím Fajádem. „Tím prvním impulzem bylo to, že mezi unesenými byl bratr Fajáda, který pětici Čechů po Libanonu vozil. Následně na konci roku dorazil do Prahy e-mail, který oba případy v podstatě spojil a byla v něm skrytá výhrůžka – pokud bude Fajád vydaný do USA, nebude to mít dobré následky pro unesenou pětici,“ uvedla šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz Sabina Slonková.
Spojení obou případů se pak potvrdilo ve chvíli, kdy ministr spravedlnosti odmítl vydat Fajáda do USA a soud pustil Libanonce z vazby. To vše se odehrálo, až když seděla pětice Čechů v letadle domů.
Právě spojitost s Fajádem a konkrétně s jeho bratrem Saíbem, který dělal Čechům řidiče a zmizel spolu s nimi, vedl ke spekulacím, zda pětici neunesla přímo Fajádova rodina. Ta to ale po celou dobu odmítá.
Bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šandór nabízí jinou variantu. Podle něj celou akci zřejmě zorganizovala libanonská vojenská zpravodajská služba, protože Fajád byl jejím členem.
Šándor: Únos zřejmě zorganizovali vojenští zpravodajci v Libanonu (zdroj: ČT24)
„Informace ve sdělovacích prostředích poměrně jasně naznačují, že celá věc byla zrealizována vojenskou zpravodajskou službou Libanonu zřejmě s posvěcením vlády, a to jako odplata za to, že jsme zatkli při společné operaci s Američany na základě mezinárodního zatykače Alího Fajáda a jeho další dva společníky,“ prohlásil Šándor s tím, že tamní tajná služba dokonce poslala pražskému soudu dopis, ve kterém potvrdila, že je Fajád jejím příslušníkem.
I když variantu se zapojením samotným tajných služeb do únosu nevylučuje ani bezpečnostní analytik Jan Schneider, bývalý velvyslanec v Libanonu Petr Skalník mluví jinak. „Je tam hnutí Hizballáh a různé další skupiny, které vůbec nemají přímou vazbu na libanonský stát… Libanonská bezpečnostní služba tam podle mého názoru hraje spíše pozitivní roli,“ uvedl Skalník.
Byla to past?
Podle serveru Neovlivní.cz, který se případem dlouhodobě zabývá a je i v kontaktu s rodinami unesených, vše nasvědčuje tomu, že skupina Čechů padla do léčky, kterou nastražila libanonská tajná služba. Několik měsíců před únosem se zde prý objevil prostředník, který tvrdil, že má informace o jiném Čechovi uneseném z ropných polí v Libyi.
Česká civilní rozvědka měla nabídku považovat za past a odmítla jí, ale Vojenské zpravodajství se informace chytilo a poslalo do Libanonu svého důstojníka Martina Psíka. Neovlivní.cz v souvislosti s tím poukazují na neshody mezi oběma tajnými službami – civilní zpravodajové například své vojenské kolegy neupozornili na to, že informace považují za past, i když věděli, že tam Vojenské zpravodajství hodlá poslat svého člověka.
„Pokud je to pravda, tak je to samozřejmě fatální chyba. Už v minulosti k podobným komunikačním šumům docházelo. Otázka je, jestli civilní rozvědka nepředala informace vojenské rozvědce úmyslně, nebo pouze z nedbalosti. To by mělo být předmětem šetření… Někdo by za to měl nést odpovědnost,“ řekl bývalý ředitel civilní rozvědky Karel Randák.
Že šlo o léčku, je přesvědčen publicista Karel Pacner. Skutečnost, že Úřad pro zahraniční styky a informace neupozornil Vojenské zpravodajství na možnou hrozbu, ale považuje spíše za selhání jiného orgánu než rozvědek samotných. „Chyba spočívala v tom, že nefungoval koordinační orgán na úrovni premiéra, to znamená rada zpravodajských služeb, kde by se tyto informace měly vyměňovat. Nikoli tedy, že by civilní rozvědka měla něco říct rozvědce vojenské,“ popsal Karel Pacner v 90' ČT24. Dodal, že rivalita mezi civilní a vojenskou tajnou službou je běžná v Česku i v dalších zemích a ještě zesílila poté, co se stal ředitelem Vojenského zpravodajství Jan Beroun, dřívější zaměstnanec ÚZSI.
Novinář magazínu Reportér Jaroslav Kmenta, který se případu rovněž věnoval, dodal, že i on krátce před zmizením Čechů včetně dvou novinářů jindřichohradecké televize dostal stejnou nabídku na cestu do Libanonu. „Myslím, že to byla návnada. Česká republika se stala součástí hry zpravodajských služeb,“ prohlásil.
Kde celou dobu byli a jak to tam vypadalo?
Nalezením prázdného auta v údolí Bikáa to loni v létě začalo a pondělním propuštěním pětice Čechů zase skončilo. Co ale bylo mezitím? Kde byli muži těch 199 dní ukrytí?
Libanonský deník An-Nahár v souvislosti s tím napsal, že pětice nebyla unesena. Češi prý pobývali v Libanonu jako hosté a libanonské bezpečnostní zdroje o nich věděly. Cílem bylo vyvinout tlak na české úřady a přinutit je k propuštění agenta Hizballáhu Fajáda zadrženého v Česku v rámci zatýkání, jehož cílem byli členové Hizballáhu působící v Evropě, napsal list.
Podle zjištění serveru Neovlivní.cz muži skutečně měli přístup například k lékům. Na druhou stranu ale podle „vysoce důvěryhodného zdroje, který je s případem detailně seznámen, byli pod neustálým dozorem. Jeden z rukojmí během půl roku zhubl třicet kilogramů“.
A pod intenzivním dohledem bezpečnostních složek zůstali i po svém propuštění. „Jsou v hotelu, dohlíží na ně stále místní bezpečnostní složky a telefonovat moc nemohou. Každý se sice mohl spojit s rodinou, ale v omezené míře. Celé to vypadá jako podmínečné propuštění. Jakoby se čekalo, až bude Fajád venku,“ cituje server svůj zdroj.
Proč je Fajád tak důležitý?
Alí Fajád, Faouzi Jaber a Chálid Marabí – to jsou tři muži, které zadržela česká policie na žádost kolegů ze Spojených států. Američtí agenti vystupovali jako kolumbijští teroristé a domlouvali s trojící mužů naoko obchod s kokainem a zbraněmi. Jejich vydání do USA scházel už jenom podpis ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (za ANO) – ten ale vydání odmítl a Fajád je na svobodě.
Evidentně to není úplný pěšák, alespoň co se týče jeho postavení na ukrajinské scéně.
Alí Fajád pochází z vlivné šíitské rodiny údajně napojené na Hizballáh. Pracoval jako poradce ministra obrany ve vládě svrženého ukrajinského prezidenta Janukovyče a zastupoval rovněž ukrajinskou zbrojařskou firmu – ostatně vedle libanonského pasu má i ten ukrajinský. A jak už bylo řečeno výše, spekuluje se o tom, že byl příslušníkem libanonských tajných služeb.
Co na to říkají Spojené státy?
Celá situace kolem únosu a Fajádova propuštění je o to komplikovanější, že zde figurují vedle českých a libanonských tajných služeb i ty americké. Spojené státy velice usilovaly o vydání všech tří mužů.
Americká ambasáda se ostatně proti Fajádově propuštění oficiálně ohradila: „Jsme šokovaní rozhodnutím propustit Alího Fajáda a Chalída el Marábího. Jsou to nebezpečné osoby, neexistuje žádné ospravedlnění.“
Karel Randák je však přesvědčen, že ve skutečnosti jsou Spojené státy se situací smířeny. „Dobře chápou, že bezpečnost a zdraví pěti českých občanů je pro český stát důležitější než pan Fajád,“ poznamenal.
Podle bývalého šéfa ÚZSI i podle Karla Pacnera není skutečným problémem pro USA vydání Fajáda, ale spíše selhání českých zpravodajských služeb. „Mám pocit, že to bude skřípat. České tajné služby přestanou mít plnou důvěru spojeneckých služeb. Protože selhaly,“ nastínil Karel Pacner. Důsledkem může být omezení výměny informací či odstavení českých služeb od některých důležitých operací.
Karel Pacner: ČR byla vydíratelná, protože někdo udělal zásadní chybu (zdroj: ČT24)
Vrcholnou zodpovědnost za situaci přičítá Karel Pacner ministrovi obrany Martinu Stropnickému. „On odpovídá za vojenskou zpravodajskou službu. Je otázka, jestli vyslání člověka bez krytí proběhlo bez jeho souhlasu, bez jeho vědomí,“ podotkl.
Podle serveru Neovlivní.cz Česko výměnu svých občanů držených v Libanonu za Fajáda s Američany konzultovalo. Skutečným důvodem tlaku na jeho vydání do USA totiž možná nebyly údajné trestné činy, ale detailní informace o obchodu se zbraněmi ve vztahu k Ukrajině, kterými Libanonec disponuje, uvádí internetový deník.