Pět Čechů možná zadržovaly libanonské úřady, míní analytik

Pětice Čechů, kteří loni v červenci zmizeli v Libanonu, je od pondělního večera na svobodě. Do čtyřiadvaceti hodin by měl podle libanonských médií na revanš opustit české vězení Libanonec Alí Fajád. Analytik Jan Schneider, který byl hostem pořadu ČT24 Devadesátka, má za to, že je ve hře skutečně tento obchod – a libanonské úřady v něm mají sehrávat minimálně roli prostředníka.

Pětice Čechů zmizela na syrsko-libanonském pomezí v polovině července. V současné chvíli se připravuje na převoz do Česka. Speciál přiletí do Libanonu ve středu.

Libanonský list L'Orient-Le Jour odvoláním na místní nejmenované bezpečnostní zdroje napsal, že „osvobození pěti Čechů, mezi nimiž je jeden důstojník, je výsledkem dohody o výměně, která předpokládá osvobození Libanonce Alího Taana Fajáda, zadržovaného v Praze“.

Fajád je v Česku od dubna 2014 ve vazbě a čelí obvinění ze spolupráce s teroristy. Zájem o něj mají Američané, podle nichž připravoval spolu se dvěma libanonskými společníky výměnu ukrajinských zbraní za kokain od kolumbijských radikálů FARC (ve skutečnosti amerických agentů).

Libanonci ovšem o Fajádovi hovoří jako o agentovi vlastní rozvědky, který měl na tento obchod pouze dohlížet, ale nakonec uvízl v pasti rovněž. „Fajád by nebyl prvním agentem tajné služby, který obchoduje se zbraněmi nad rámec souhlasu této služby. Jako agent tajné služby, který má zjišťovat informace o teroristech, musí být nutně v kontaktu s teroristy. Pak může být nařčen z toho, že i tyto kontakty byly ‚nadstandardní',“ dodává k této možnosti analytik Schneider.

Oficiální místa o vydání Fajáda zatím mlčí a Fajád ústy svého advokáta odmítá, že by zmizení Čechů souviselo s možností výměnného obchodu. „Pokud jsme se už do této situace dostali, tak je propuštění pana Fajáda správné,“ podotkl bývalý ředitel civilní rozvědky Karel Randák. „Životy a zdraví českých občanů by měly být nadřazeny nad cokoliv jiného. Spojené státy musí pochopit, že životy českých občanů jsou prioritnější než spojenecké vazby mezi Českou republikou a Spojenými státy.“

Bezpečnostní analytik a publicista Jan Schneider v 70. letech spolupracoval se skupinou Plastic People of The Universe, patřil mezi signatáře Charty 77. Po sametové revoluci pracoval pro Bezpečnostní a informační službu (BIS), jako bezpečnostní analytik a publicista působí od roku 2005.

Analytik Schneider: Připomíná to obchod

K interpretaci propuštění zmizelých Čechů coby obchodu se ovšem ve vysílání ČT24 přiklonil i analytik Schneider. „Myslím, že to je obchod. Má to řadu neobvyklých příznaků. Způsob propuštění připomíná formu takzvaného dokumentárního akreditivu používaného při obchodních transakcích, který zaručuje nebo poskytuje záruky pro obě strany,“ uvedl.

„Možná jejich zadržení mělo přimět Českou republiku k určitému jednání, protože tam je i varianta, že mohli být zadržováni úřady nebo k tomu úřady mohly využít spřízněné formace,“ uvedl s tím, že momentálně jsou Češi propuštění, ale stále pod dozorem libanonských sil. „Ručitelem by měla být zřejmě libanonská vláda.“

Novinář magazínu Reportér Jaroslav Kmenta, který se případu rovněž věnoval, dodal, že i on krátce před zmizením Čechů včetně dvou novinářů jindřichohradecké televize dostal stejnou nabídku na cestu do Libanonu. „Myslím, že to byla návnada. Česká republika se stala součástí hry zpravodajských služeb,“ prohlásil.

„Cesta byla uměle připravená na to, že tam pak budou uneseni. Rodina nabízela, že zařídí exkluzivní reportáž o tom, jak probíhá útěk uprchlických rodin ze Sýrie. Připadalo mi to hrozně podivné a jsem přesvědčen o tom, že to bylo dopředu plánované.“

Stres potrvá, podotýká psycholožka

Podle vyjádření ministerstva zahraničních věcí je současný zdravotní stav vězněných Čechů „relativně uspokojivý“. Primářka oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Zuzana Spurná v této souvislosti dodává, že všichni věznění bezpochyby čelí obavám a stresu a jejich míra odvisí jen od psychické stability jednotlivce a schopnosti se prostředí únosu přizpůsobit.

Armádní výcvik a zkušenosti z tajných služeb, jež má jeden z unesených Čechů, jsou podle Spurné stoprocentní výhodou pro adaptaci v situaci uvěznění. „Stres prožívali celou dobu a pracuje i teď. Stres budou zažívat i několik týdnů poté a teprve poté se začne rozvíjet posttraumatická porucha,“ dodala s tím, že projevy stresu, ačkoliv je člověk už v bezpečí, se mohou objevit i po roce od konce stresové situace.