Zvířata se nestíhají přizpůsobovat klimatickým změnám. Hrozí vymírání druhů, varují vědci

Zvířata reagují na změny klimatu velmi pomalu a jejich reakce nejsou dostatečné. Vyplývá to z výzkumu týmu 64 vědců, který vyhodnotil reakce živočichů na měnící se klima pomocí analýzy více než 10 tisíc odborných studií. Vědci, mezi nimiž je i zástupce olomoucké přírodovědecké fakulty, v této souvislosti varují, že klimatické změny mohou v budoucnu ohrozit živočišné druhy a některé mohou i vyhynout.

„Výsledky studie jsou alarmující. Živočichové sice běžně reagují na měnící se klima tak, že například hnízdí dříve, než tomu bylo před několika lety, ale tyto reakce nejsou dostatečné. Jako by nestačili držet tempo s měnícím se klimatem,“ uvedl Peter Adamík, člen výzkumného týmu z katedry zoologie olomoucké přírodovědecké fakulty.

Pro řadu živočichů je podle něj během roku typické střídání životních událostí, jako jsou zimní spánek, přílet na hnízdiště, doba hnízdění nebo vyvádění mláďat. Výzkumníci získali podrobné informace o časování těchto událostí z dosud publikovaných studií a vztáhli je k tempu klimatických změn. Zaměřili se také na to, zda jsou změny v časování životních událostí spojeny se změnou v přežívání nebo v počtu mláďat.

Ptáci začínají hnízdit dřív

Z výzkumu například vyplývá, že v mírném pásmu jsou rostoucí teploty spojeny s posuny hnízdění, a to na začátek roku. Studie ovšem poukazuje na to, že tyto změny u ptáků jsou o něco pomalejší, než by odpovídalo síle měnícího se klimatu. Hrozí proto, že mnoho organismů může být v dlouhodobém měřítku vystaveno podmínkám, v jejichž důsledku může klesat počet živočišných druhů. „Jednoznačně vidíme, že v mírném pásmu jsou narůstající teploty spojeny s posuny biologických událostí, jako je například časování hnízdění, a to na začátek roku. Všechno začíná dřív,“ uvedla hlavní autorka studie Viktoriia Radchuková z Leibniz-Institutu v Berlíně.

Vědci podle Petera Adamíka doufají, že jimi nashromážděný datový soubor, který je veřejně dostupný, bude stimulovat výzkum k podrobnějším studiím o dopadu globálních klimatických změn na živočichy a pomůže najít cestu k možné ochraně ohrožených druhů. Výsledky společné studie uveřejnil jeden z nejprestižnějších odborných časopisů Nature Communications.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 12 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...