Změny klimatu přispívají k šíření tropických nemocí na sever

Globální oteplování a změny klimatu způsobují nejen rychlejší tání ledovců či větší výkyvy počasí, představují také velkou hrozbu pro potravinovou bezpečnost a nebezpečí šíření tropických nemocí na sever, včetně Evropy. Vyplývá to ze zprávy Lancet Countdown, zveřejněné v odborném časopise The Lancet.

Zpráva téměř stovky vědců z celého světa varuje, že globální oteplování vytváří ideální podmínky pro šíření infekčních nemocí, jako jsou horečka dengue, virus zika, cholera či malárie, ve větší části světa, než tomu bylo před několika dekádami.

Autoři proto vyzvali k okamžité akci i účastníky nadcházejícího klimatického summitu COP26, který začíná za necelé dva týdny ve skotském Glasgow.

Z nejnovější zprávy Lancet Countdown vyplývá, že za posledních několik desítek let výrazně vzrostl počet komárů přenášejících tropické nemoci. Tento hmyz žijící v oblastech s vlhkým a teplým podnebím se díky globálnímu oteplování více rozšířil. Podle zprávy vzrostla od roku 1950 populace komára tygrovaného, který pochází z Asie a může přenášet viry zika či horeček dengue a chikungunya, o sedm procent. V případě komára egyptského, jenž přenáší třeba horečku dengue, je to třináct procent.

Sucho přináší hlad i nemoce

Ve zprávě se rovněž uvádí, že až devatenáct procent Země bylo v roce 2020 postiženo extrémním suchem. Klimatické změny jsou tak velkou hrozbou pro potravinovou bezpečnost a připravují o příjmy miliony farmářů i stavebních dělníků, kteří v extrémně horkém počasí nemohou pracovat. Ve zprávě se též píše, že obyvatelé 134 zemí jsou nyní mnohem více ohroženi lesními požáry, než kdykoli v minulosti.

Vědci také vyjádřili obavy před dalším zvětšováním propasti mezi severem a jihem, tedy mezi bohatými a chudými zeměmi. Připomněli i problém s očkováním proti covidu, které má podle nich v chudých zemích jen asi čtyři procenta obyvatel, zatímco v bohaté části světa je to přes šedesát procent populace.

Lancet Countdown je mezinárodní projekt, který sleduje dopady změn klimatu na zdraví lidí; první výroční zprávu vydal před šesti lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
před 1 hhodinou

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
před 13 hhodinami

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
11. 9. 2026

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
11. 9. 2026

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
11. 9. 2026

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
11. 9. 2026

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.