Změny klimatu přispívají k šíření tropických nemocí na sever

Globální oteplování a změny klimatu způsobují nejen rychlejší tání ledovců či větší výkyvy počasí, představují také velkou hrozbu pro potravinovou bezpečnost a nebezpečí šíření tropických nemocí na sever, včetně Evropy. Vyplývá to ze zprávy Lancet Countdown, zveřejněné v odborném časopise The Lancet.

Zpráva téměř stovky vědců z celého světa varuje, že globální oteplování vytváří ideální podmínky pro šíření infekčních nemocí, jako jsou horečka dengue, virus zika, cholera či malárie, ve větší části světa, než tomu bylo před několika dekádami.

Autoři proto vyzvali k okamžité akci i účastníky nadcházejícího klimatického summitu COP26, který začíná za necelé dva týdny ve skotském Glasgow.

Z nejnovější zprávy Lancet Countdown vyplývá, že za posledních několik desítek let výrazně vzrostl počet komárů přenášejících tropické nemoci. Tento hmyz žijící v oblastech s vlhkým a teplým podnebím se díky globálnímu oteplování více rozšířil. Podle zprávy vzrostla od roku 1950 populace komára tygrovaného, který pochází z Asie a může přenášet viry zika či horeček dengue a chikungunya, o sedm procent. V případě komára egyptského, jenž přenáší třeba horečku dengue, je to třináct procent.

Sucho přináší hlad i nemoce

Ve zprávě se rovněž uvádí, že až devatenáct procent Země bylo v roce 2020 postiženo extrémním suchem. Klimatické změny jsou tak velkou hrozbou pro potravinovou bezpečnost a připravují o příjmy miliony farmářů i stavebních dělníků, kteří v extrémně horkém počasí nemohou pracovat. Ve zprávě se též píše, že obyvatelé 134 zemí jsou nyní mnohem více ohroženi lesními požáry, než kdykoli v minulosti.

Vědci také vyjádřili obavy před dalším zvětšováním propasti mezi severem a jihem, tedy mezi bohatými a chudými zeměmi. Připomněli i problém s očkováním proti covidu, které má podle nich v chudých zemích jen asi čtyři procenta obyvatel, zatímco v bohaté části světa je to přes šedesát procent populace.

Lancet Countdown je mezinárodní projekt, který sleduje dopady změn klimatu na zdraví lidí; první výroční zprávu vydal před šesti lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
včera v 12:00‌‌

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.