Změny klimatu přispívají k šíření tropických nemocí na sever

Globální oteplování a změny klimatu způsobují nejen rychlejší tání ledovců či větší výkyvy počasí, představují také velkou hrozbu pro potravinovou bezpečnost a nebezpečí šíření tropických nemocí na sever, včetně Evropy. Vyplývá to ze zprávy Lancet Countdown, zveřejněné v odborném časopise The Lancet.

Zpráva téměř stovky vědců z celého světa varuje, že globální oteplování vytváří ideální podmínky pro šíření infekčních nemocí, jako jsou horečka dengue, virus zika, cholera či malárie, ve větší části světa, než tomu bylo před několika dekádami.

Autoři proto vyzvali k okamžité akci i účastníky nadcházejícího klimatického summitu COP26, který začíná za necelé dva týdny ve skotském Glasgow.

Z nejnovější zprávy Lancet Countdown vyplývá, že za posledních několik desítek let výrazně vzrostl počet komárů přenášejících tropické nemoci. Tento hmyz žijící v oblastech s vlhkým a teplým podnebím se díky globálnímu oteplování více rozšířil. Podle zprávy vzrostla od roku 1950 populace komára tygrovaného, který pochází z Asie a může přenášet viry zika či horeček dengue a chikungunya, o sedm procent. V případě komára egyptského, jenž přenáší třeba horečku dengue, je to třináct procent.

Sucho přináší hlad i nemoce

Ve zprávě se rovněž uvádí, že až devatenáct procent Země bylo v roce 2020 postiženo extrémním suchem. Klimatické změny jsou tak velkou hrozbou pro potravinovou bezpečnost a připravují o příjmy miliony farmářů i stavebních dělníků, kteří v extrémně horkém počasí nemohou pracovat. Ve zprávě se též píše, že obyvatelé 134 zemí jsou nyní mnohem více ohroženi lesními požáry, než kdykoli v minulosti.

Vědci také vyjádřili obavy před dalším zvětšováním propasti mezi severem a jihem, tedy mezi bohatými a chudými zeměmi. Připomněli i problém s očkováním proti covidu, které má podle nich v chudých zemích jen asi čtyři procenta obyvatel, zatímco v bohaté části světa je to přes šedesát procent populace.

Lancet Countdown je mezinárodní projekt, který sleduje dopady změn klimatu na zdraví lidí; první výroční zprávu vydal před šesti lety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 7 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 9 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 12 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 14 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...