Zažila jsem ebolu ve svém těle. Zabíjí, ale lze se rychle vyléčit, říká žena, která dostala testovaný lék

2 minuty
Nové léky dávají naději na léčení eboly
Zdroj: ČT24

Předběžné testy dvou léků na ebolu prokázaly velkou účinnost a podle vědců by tyto medikamenty mohly v případě včasného podání zachránit množství životů. S odvoláním na americký Národní institut pro alergie a infekční onemocnění (NIAID), který se na testech podílel, o tom informovala agentura Reuters. Epidemie eboly sužuje Kongo, kde nemoci podlehlo za rok přes 1800 lidí. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je vysoce nakažlivý virus smrtelný v polovině případů.

V Kongu byly testovány čtyři léky, vysoká účinnost se prokázala u dvou z nich. NIAID považuje výsledky za velmi dobré. Přípravky budou nyní podány v Kongu všem lidem nakaženým ebolou.

Vyléčenými jsou manželka nakaženého, který zemřel, a jejich roční dcera. „Děkuji Bohu, onemocněla jsem ebolou a vyléčila jsem se, zatímco můj manžel zemřel. Ebola existuje. Zažila jsem ji ve svém těle. Zabíjí, ale lze se rychle vyléčit,“ svěřila se žena.

Ebole v Kongu podlehlo za rok téměř 1900 lidí. Experti se dlouho obávali rozšíření viru z venkovských oblastí, kde se ebola původně výlučně vyskytovala, do velkých měst. V reakci na první případ nemoci v Gomě, která je významným ekonomickým centrem východní Afriky s mezinárodním letištěm, prohlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) epidemii za mimořádnou událost světového dosahu. Toto varování přitom vydala teprve popáté v historii.

Léky označené jako REGN-EB3 a mAb114 v testech prokázaly, že jsou schopny neutralizovat dopad viru na tělesné buňky. „Jsou to první léky, které ve vědecké studii prokázaly významný vliv na snížení úmrtnosti u pacientů s ebolou,“ uvedl ředitel NIAID Anthony Fauci. Oba přípravky byly vyvinuty s pomocí protilátek odebraných lidem, kteří ebolu přežili.

Léky musí být podány včas

Vědecké zkoušky začaly pod vedením Světové zdravotnické organizace loni v listopadu. Od té doby dostalo experimentální lék 700 pacientů, výsledky jsou zatím u 499 z nich. Ze skupiny, která dostala přípravek REGN-EB3, zemřelo 29 procent pacientů, ve skupině léčené látkou mAb114 ebolu nepřežilo 34 procent nemocných. U zbývajících dvou preparátů byla úmrtnost 49 a 53 procent a jako neúčinné byly z výzkumu vyřazeny. 

Procento přežití u pacientů s nízkými hodnotami viru v krvi bylo při použití léku REGN-EB3 až 94 procent, u mAb114 to bylo 89 procent.

Odborník na infekční nemoci Sabue Mulangu, který se na studii podílel, vyzdvihl, že výsledek umožňuje úřadům zdůrazňovat, že při včasné léčbě mají lidé devadesátiprocentní naději na přežití.

Podle ředitele charitativní organizace Wellcome Trust Jeremyho Farrara výzkum prokazuje, že testované preparáty mohou zachránit lidské životy a že se svět blíží době, kdy bude ebola léčitelná. „Nezbavíme se jí, ale měli bychom být schopni zabránit národním a regionálním epidemiím,“ sdělil.

Úmrtnost se blíží 90 procentům

Virové onemocnění nazvané krvácivá horečka ebola se poprvé objevilo v roce 1976. Od té doby experti zmapovali několik jejích kmenů. Některé z nich způsobují úmrtnost blížící se devadesáti procentům.

Virus se přenáší tělesnými sekrety, tedy potem, krví, slzami, slinami, močí nebo spermatem. Potřebuje však také mimořádně teplé počasí přesahující 30 stupňů Celsia, které panuje právě v oblastech rovníkové Afriky.

Proti ebole doposud nebyl znám účinný lék ani očkování. Lékaři tak nemocným léčí hlavně symptomy, zavodňují organismus a podporují imunitní systém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 14 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
včera v 11:14

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
včera v 09:03

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...