Začíná popularizační festival Týden Akademie věd, nabídne víc než pět stovek akcí

V pondělí začíná vědecký festival Týden Akademie věd (AV). Program bude v Praze a na třiceti dalších místech v zemi, část se odehraje také on-line. Festival pod novým názvem navazuje na dosavadní Týden vědy a techniky AV. Nově také nemá jedno zastřešující téma, ale cílí na široké představení vědy a výzkumu. Vstup na akce je zdarma, někde je třeba rezervace. Festival končí 7. listopadu.

On-line budou třeba přednášky „Z Národní“, na které navážou živé debaty s vědci. Například diskuse o přínosu a rizicích geneticky modifikovaných potravin se v tomto bloku zúčastní předsedkyně AV Eva Zažímalová s imunoložkou Helenou Tlaskalovou-Hogenovou a rostlinnými genetiky Jaroslavem Doleželem a Alešem Pečinkou.

O principech činnosti laserových rentgenových zdrojů bude hovořit Jaroslav Nejdl z laserového centra ELI Beamlines. Jedna z dalších přednášek bude o paměti rostlin. S tím, jak pampeliška bojuje o místo na slunci a jahodník předvídá, kde dostane nejlepší živiny, posluchače seznámí Vít Latzel z Botanického ústavu AV.

Festival zpřístupní lidem některá vědecká pracoviště. V Praze lze vyrazit do Ústavu pro soudobé dějiny, Masarykova ústavu a Archivu AV, kde ukážou některé zajímavé archiválie, či do spořilovského areálu, v němž sídlí Astronomický ústav, Geofyzikální ústav a Ústav fyziky atmosféry. Bude i komentovaná prohlídka vily Lanna. Mimo hlavní město jsou v plánu třeba exkurze na ionosferickou observatoř v Průhonicích, do superpočítačového centra v Ostravě či prohlídka geofyzikální expozice a seizmické stanice ve Skalné na Chebsku.

Letošní novinkou je formát zvaný „Vědecká zastávka“. V něm mladí vědci a vědkyně lidem odlehčenou formou prozradí, jak se dostali k vědě a čím se zabývají.

Budova akademie na Národní třídě bude hostit tři výstavy. První čítá deset děl reagujících na některé výzkumy vědců z akademie. Druhou jsou výherní fotografie soutěže zaměstnanců akademie Věda fotogenická. Výstava Kopie a falzifikáty v portrétní miniatuře je podle zástupců akademie první expozicí cíleně zaměřenou na portrétní miniaturu v českých sbírkách. Představí historický vývoj tohoto výtvarného směru a způsoby jeho nápodob pomocí fotografických a grafických technik.

Akce se mimo Prahu a zmíněná místa konají například i v Brně, Českých Budějovicích, Plzni, ale i v Liběchově, Hradci Králové, Olomouci, či v Karviné. Akademie na festivalu spolupracuje s univerzitní sférou. Týden vědy a techniky AV se za dvě dekády své existence stal největším vědeckým festivalem v zemi. Loni byl kvůli pandemii covid-19 zcela on-line, předloni festival navštívilo 47 tisíc lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 1 hhodinou

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 3 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 4 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 21 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...