Naše planeta zažívá nejteplejší týdny v moderní historii a zřejmě i v dějinách lidstva a zatím není jisté, kdy toto období skončí. Hlavním důvodem je lidská činnost spojená s produkcí skleníkových plynů. Aktuálně k tomu pak přispívají především teplé oceány, což je podporováno jevem El Niño. Rekordy se teď přepisují prakticky na denní bázi, o víkendu byla například naměřena absolutně nejvyšší teplota na území Číny (52,2 °C) a v Údolí smrti chyběl jen půlstupeň k vyrovnání celosvětového věrohodného rekordu, který činní 54,4 °C. Tento týden zasáhne spalující vlna veder jih Evropy.
Vysoké teploty trvají v jižní Evropě už týdny. Symbolem extrémně horkého počasí se minulý víkend stalo uzavření aténské Akropole pro turisty kvůli nebezpečným dopadům vysokých teplot. A varování přišlo i pro turisty mířící do římského Kolosea, aby návštěvu odložili mimo polední a časně odpolední hodiny, kdy intenzita slunečního záření dosahuje maxima a v kombinaci s extrémním vedrem hrozí kolaps lidí.
Právě Itálie je v těchto dnech centrem extrémně vysokých teplot, ostatně předpovědi už minulý týden s tímto „pólem horka“ v Evropě počítaly. V pondělí dosáhla teplota na stanici Villanova na Sardinii 45,7 °C, což je dosud nejvyšší hodnota letošního roku v Evropě. V úterý bude horké počasí v Itálii vrcholit – v Římě by maximum mělo dosáhnout k 41 °C – pokud předpověď vyjde, půjde o nejvyšší teplotu v historii měření v italské metropoli, dosavadní maximum činí 40,8 °C ve středu města a 39 °C na letišti Fiumicino.
V následujících dnech se sice ochladí, přesto by ale až do poloviny příštího týdne měla maxima šplhat na 35 °C a výše, tropické noci s minimy nad dvacítkou jsou samozřejmostí. Ještě tepleji bude na Sardinii a Sicílii, hlavně ve vnitrozemí budou teploty atakovat 45 stupňů, v ohrožení je i celoevropský rekord 48,8 °C. Ani pro příští týden se přitom pro jižní Itálii nerýsuje výraznější ochlazení. A současně by o víkendu a po něm měla vedra zesílit na Balkáně, hlavně v Řecku, Bulharsku a Rumunsku.
Příčina je v Africe a lidském chování
Postará se o to tlaková výše nad severní Afrikou a jižním Středomořím, která zajišťuje vznik tohoto horkého vzduchu a která se bude v této oblasti udržovat i v dalším týdnu. Občasné vpády mimořádně teplého vzduchu jsou tak pravděpodobné do celé oblasti jižní Evropy i východního Středomoří, rekordy se tak budou přepisovat i nadále.
Důsledkem nadprůměrného počasí v minulých týdnech je také nezvykle teplé moře ve většině středomořské oblasti. Aktuálně se to týká především centrálního a západního Středomoří, kde je teplota vody o 2 až 4, výjimečně i o 5 stupňů vyšší, než je v této roční době obvyklé. Na východě Španělska tak voda má 28 až 29 °C, podobné je to i u břehů Itálie, Jadran se ohřál na 26–27 stupňů, u tuniského Sfaxu dosáhla teplota dokonce 30 °C.
Ve východním Středomoří jsou odchylky od dlouhodobého průměru menší. Nadprůměrně teplá voda může znít lákavě pro turisty, kteří preferují ke koupání právě teplejší moře, nicméně celkově mají delší období s vyššími teplotami mořské vody obvykle dopady veskrze negativní. Z teplejší vody se jednak odpařuje více vodní páry, která pak může vést k častějšímu pocitu dusna, což zhoršuje vnímání vedra při už tak vysokých teplotách vzduchu.
Zásadní jsou ale dopady na mořský život, neboť tyto horké vlny v mořích vedou někdy až k masivnímu vymírání živočichů, případně přesunu nepůvodních druhů do nových oblastí. A pokud bude teplejší voda přetrvávat i nadále, lze na podzim čekat silnější bouře s přívalovými dešti a následnými rychlými povodněmi a sesuvy půdy ve řadě míst v okolí Středozemního moře.
Rok horka
Je jisté, že další bezprecedentní rekordy lze očekávat v následujících dnech, týdnech a měsících, a to prakticky po celém světě, k čemuž přispěje i uvolnění části skleníkových plynů pohlcených mořskou vodou během předcházející fáze La Niña – teplejší moře totiž pohltí méně skleníkových plynů než moře chladnější.
