Naše planeta zažívá nejteplejší týdny v moderní historii a zřejmě i v dějinách lidstva a zatím není jisté, kdy toto období skončí. Hlavním důvodem je lidská činnost spojená s produkcí skleníkových plynů. Aktuálně k tomu pak přispívají především teplé oceány, což je podporováno jevem El Niño. Rekordy se teď přepisují prakticky na denní bázi, o víkendu byla například naměřena absolutně nejvyšší teplota na území Číny (52,2 °C) a v Údolí smrti chyběl jen půlstupeň k vyrovnání celosvětového věrohodného rekordu, který činní 54,4 °C. Tento týden zasáhne spalující vlna veder jih Evropy.
Z Itálie je evropský pól horka. Teploty ve Středomoří tento týden atakují rekordy
Vysoké teploty trvají v jižní Evropě už týdny. Symbolem extrémně horkého počasí se minulý víkend stalo uzavření aténské Akropole pro turisty kvůli nebezpečným dopadům vysokých teplot. A varování přišlo i pro turisty mířící do římského Kolosea, aby návštěvu odložili mimo polední a časně odpolední hodiny, kdy intenzita slunečního záření dosahuje maxima a v kombinaci s extrémním vedrem hrozí kolaps lidí.
Právě Itálie je v těchto dnech centrem extrémně vysokých teplot, ostatně předpovědi už minulý týden s tímto „pólem horka“ v Evropě počítaly. V pondělí dosáhla teplota na stanici Villanova na Sardinii 45,7 °C, což je dosud nejvyšší hodnota letošního roku v Evropě. V úterý bude horké počasí v Itálii vrcholit – v Římě by maximum mělo dosáhnout k 41 °C – pokud předpověď vyjde, půjde o nejvyšší teplotu v historii měření v italské metropoli, dosavadní maximum činí 40,8 °C ve středu města a 39 °C na letišti Fiumicino.
Aktuální odchylka teploty mořské vody od dlouhodobého průměru v západním Středomoří a východního Atlantiku
V následujících dnech se sice ochladí, přesto by ale až do poloviny příštího týdne měla maxima šplhat na 35 °C a výše, tropické noci s minimy nad dvacítkou jsou samozřejmostí. Ještě tepleji bude na Sardinii a Sicílii, hlavně ve vnitrozemí budou teploty atakovat 45 stupňů, v ohrožení je i celoevropský rekord 48,8 °C. Ani pro příští týden se přitom pro jižní Itálii nerýsuje výraznější ochlazení. A současně by o víkendu a po něm měla vedra zesílit na Balkáně, hlavně v Řecku, Bulharsku a Rumunsku.
Příčina je v Africe a lidském chování
Postará se o to tlaková výše nad severní Afrikou a jižním Středomořím, která zajišťuje vznik tohoto horkého vzduchu a která se bude v této oblasti udržovat i v dalším týdnu. Občasné vpády mimořádně teplého vzduchu jsou tak pravděpodobné do celé oblasti jižní Evropy i východního Středomoří, rekordy se tak budou přepisovat i nadále.
Důsledkem nadprůměrného počasí v minulých týdnech je také nezvykle teplé moře ve většině středomořské oblasti. Aktuálně se to týká především centrálního a západního Středomoří, kde je teplota vody o 2 až 4, výjimečně i o 5 stupňů vyšší, než je v této roční době obvyklé. Na východě Španělska tak voda má 28 až 29 °C, podobné je to i u břehů Itálie, Jadran se ohřál na 26–27 stupňů, u tuniského Sfaxu dosáhla teplota dokonce 30 °C.
Předpovídaná odchylka teploty mořské vody od dlouhodobého průměru na tento víkend v centrálním a východním Středomoří včetně Černého moře
Ve východním Středomoří jsou odchylky od dlouhodobého průměru menší. Nadprůměrně teplá voda může znít lákavě pro turisty, kteří preferují ke koupání právě teplejší moře, nicméně celkově mají delší období s vyššími teplotami mořské vody obvykle dopady veskrze negativní. Z teplejší vody se jednak odpařuje více vodní páry, která pak může vést k častějšímu pocitu dusna, což zhoršuje vnímání vedra při už tak vysokých teplotách vzduchu.
Zásadní jsou ale dopady na mořský život, neboť tyto horké vlny v mořích vedou někdy až k masivnímu vymírání živočichů, případně přesunu nepůvodních druhů do nových oblastí. A pokud bude teplejší voda přetrvávat i nadále, lze na podzim čekat silnější bouře s přívalovými dešti a následnými rychlými povodněmi a sesuvy půdy ve řadě míst v okolí Středozemního moře.
Rok horka
Je jisté, že další bezprecedentní rekordy lze očekávat v následujících dnech, týdnech a měsících, a to prakticky po celém světě, k čemuž přispěje i uvolnění části skleníkových plynů pohlcených mořskou vodou během předcházející fáze La Niña – teplejší moře totiž pohltí méně skleníkových plynů než moře chladnější.
