WHO očekává, že v létě bude v Evropě velký počet nakažených koronavirem

Světová zdravotnická organizace (WHO) očekává, že evropské státy v létě budou mít vysoké počty nakažených koronavirem. Agentuře AFP to řekl šéf evropské pobočky WHO Hans Kluge. Mohou za to nové a nakažlivější subvarianty viru i zrušení pandemických opatření. Kluge také vyzval evropské státy, aby neomezovaly testování. Pro ochranu před vážnými příznaky nemoci covidu-19 je stále důležité očkování.

Denní přírůstky nakažených v Evropě se za poslední měsíc ztrojnásobily. Nejvyšší čísla vykazují například Portugalsko, Francie, Německo či Rakousko.

„Protože země v Evropě zrušily dříve zavedená opatření, bude se virus během léta rychle šířit,“ uvedl Kluge. Podle expertů za růst počtu nových případů infekce mohou i nové a nakažlivější subvarianty BA.4 nebo BA.5 koronaviru omikron.

Kluge doufá, že díky úspěšnému očkování proti covidu v mnoha evropských zemích nárůst případů koronaviru nepovede k vážnější dopadům jako v předchozích fázích pandemie. „Naše doporučení stále platí,“ uvedl Kluge. WHO doporučuje izolaci nakažených, očkování proti covidu-19 a také nošení roušek a respirátorů v místech, kde je velký počet lidí. Dalším prvkem pro snížení rizika zahlcení nemocnic a růstu počtů úmrtí jsou opatření na ochranu rizikových skupin.

WHO také vyzývá evropské státy, aby neomezovaly testování. Některé to však už udělaly. „Virus ale nezmizí, když ho státy přestanou sledovat. I nadále infikuje lidi, mění se a zabíjí,“ uvedl Kluge.

Denní počet nakažených ve zhruba padesáti státech, které spadají pod evropskou pobočku WHO, v současnosti činí kolem 500 tisíc lidí denně, na konci května to bylo zhruba 150 tisíc lidí denně. Každý den umírá asi pět stovek nakažených, což je úroveň srovnatelná s létem roku 2020. V zimě přitom umíralo na čtyři tisíce až pět tisíc nakažených denně.

Situace v Česku

Růst počtu nových případů koronavirové infekce zaznamenává i Česká republika. V pondělí počet pozitivních testů přesáhl poprvé od začátku května tisícovku, od té doby zatím počet případů pod tisícovku nepoklesl. Současně se v tuzemsku ale jen velmi málo testuje – pozitivní je tedy asi každý čtvrtý test. Stoupá také počet hospitalizovaných s covidem: na začátku minulého měsíce to byla asi stovka lidí, teď je to přibližně dvojnásobek.

V Česku na rozdíl od některých sousedních zemí neplatí žádná z protiepidemických povinností, jako byly v minulých letech respirátory ve veřejné dopravě (ty jsou stále například v Německu) a v budovách nebo požadavky na negativní test při příchodu na hromadné akce. Kvůli růstu počtu případů ale nabádají lékaři, aby stát nezaváhal při přípravě na to, co by se mohlo stát letní vlnou epidemie.

„Očekávali jsme, že přijde letní vlna, a to zejména s tím, že se v západní Evropě objevily nové varianty viru. Máme výhodu, že je Česká republika vždy o trochu pozadu. Máme dva, tři a někdy i čtyři týdny času, abychom se připravili, abychom věděli, co nás čeká,“ apeloval předseda Společnosti infekčního lékařství a primář infekčního oddělení ústecké nemocnice Pavel Dlouhý. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 15 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 21 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 21 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 22 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...