WHO očekává, že v létě bude v Evropě velký počet nakažených koronavirem

Světová zdravotnická organizace (WHO) očekává, že evropské státy v létě budou mít vysoké počty nakažených koronavirem. Agentuře AFP to řekl šéf evropské pobočky WHO Hans Kluge. Mohou za to nové a nakažlivější subvarianty viru i zrušení pandemických opatření. Kluge také vyzval evropské státy, aby neomezovaly testování. Pro ochranu před vážnými příznaky nemoci covidu-19 je stále důležité očkování.

Denní přírůstky nakažených v Evropě se za poslední měsíc ztrojnásobily. Nejvyšší čísla vykazují například Portugalsko, Francie, Německo či Rakousko.

„Protože země v Evropě zrušily dříve zavedená opatření, bude se virus během léta rychle šířit,“ uvedl Kluge. Podle expertů za růst počtu nových případů infekce mohou i nové a nakažlivější subvarianty BA.4 nebo BA.5 koronaviru omikron.

Kluge doufá, že díky úspěšnému očkování proti covidu v mnoha evropských zemích nárůst případů koronaviru nepovede k vážnější dopadům jako v předchozích fázích pandemie. „Naše doporučení stále platí,“ uvedl Kluge. WHO doporučuje izolaci nakažených, očkování proti covidu-19 a také nošení roušek a respirátorů v místech, kde je velký počet lidí. Dalším prvkem pro snížení rizika zahlcení nemocnic a růstu počtů úmrtí jsou opatření na ochranu rizikových skupin.

WHO také vyzývá evropské státy, aby neomezovaly testování. Některé to však už udělaly. „Virus ale nezmizí, když ho státy přestanou sledovat. I nadále infikuje lidi, mění se a zabíjí,“ uvedl Kluge.

Denní počet nakažených ve zhruba padesáti státech, které spadají pod evropskou pobočku WHO, v současnosti činí kolem 500 tisíc lidí denně, na konci května to bylo zhruba 150 tisíc lidí denně. Každý den umírá asi pět stovek nakažených, což je úroveň srovnatelná s létem roku 2020. V zimě přitom umíralo na čtyři tisíce až pět tisíc nakažených denně.

Situace v Česku

Růst počtu nových případů koronavirové infekce zaznamenává i Česká republika. V pondělí počet pozitivních testů přesáhl poprvé od začátku května tisícovku, od té doby zatím počet případů pod tisícovku nepoklesl. Současně se v tuzemsku ale jen velmi málo testuje – pozitivní je tedy asi každý čtvrtý test. Stoupá také počet hospitalizovaných s covidem: na začátku minulého měsíce to byla asi stovka lidí, teď je to přibližně dvojnásobek.

V Česku na rozdíl od některých sousedních zemí neplatí žádná z protiepidemických povinností, jako byly v minulých letech respirátory ve veřejné dopravě (ty jsou stále například v Německu) a v budovách nebo požadavky na negativní test při příchodu na hromadné akce. Kvůli růstu počtu případů ale nabádají lékaři, aby stát nezaváhal při přípravě na to, co by se mohlo stát letní vlnou epidemie.

„Očekávali jsme, že přijde letní vlna, a to zejména s tím, že se v západní Evropě objevily nové varianty viru. Máme výhodu, že je Česká republika vždy o trochu pozadu. Máme dva, tři a někdy i čtyři týdny času, abychom se připravili, abychom věděli, co nás čeká,“ apeloval předseda Společnosti infekčního lékařství a primář infekčního oddělení ústecké nemocnice Pavel Dlouhý. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může poškodit dovednosti, varuje studie. Záleží ale, jak ji lidé používají

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje stále intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový výzkum varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.
před 3 hhodinami

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 4 hhodinami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 5 hhodinami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 21 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 22 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Egyptské princezny nebyly žádné křehotinky. Vědci našli těla s fyzičkou bojovnic

Egyptští archeologové popsali čtyři těla velmi netypických starověkých princezen. Všechny měly hypertrofovanou muskulaturu, některé i zranění z velmi náročné fyzické aktivity. A navíc byly dobře ozbrojené.
včera v 09:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.