V Antarktidě budou extrémní klimatické jevy jako oceánské vlny veder a zrychlující se úbytek ledu téměř jistě stále častější. Komunity žijící u pobřeží tak budou nuceny stále více čelit povodním a bouřkám, které budou navíc stále silnější. Vyplývá to ze studie britských vědců.
Vlny oceánských veder v Antarktidě jsou prakticky jisté, varuje výzkum před ohrožením ekosystémů
Antarktida je kolosální zásobárnou pevninského ledu, má tloušťku čtyři kilometry a její rozlehlý bílý povrch odráží sluneční záření do atmosféry, což je jeden z mechanismů, které udržují Zemi chladnou.
V březnu 2022 zažila Antarktida zatím největší zaznamenanou vlnu veder, kdy byly teploty o 38,5 stupně Celsia vyšší než obvykle. Výzkumníci tehdy naměřili minus deset stupňů v období, kdy bývá okolo čtyřicítky pod nulou.
Studie publikovaná v časopise Frontiers in Environmental Science dává dohromady data o dopadu extrémních jevů na Antarktidu. Podle vědců je kvůli nim narušené počasí, jsou silnější prašné bouře a hroutí se ledovcové šelfy. Autoři studie varují, že by to brzy mohlo vyvolat kaskádovité účinky po celé planetě.
Křehké životní prostředí Antarktidy „může být v budoucích letech a desetiletích vystaveno značnému tlaku a poškození“ a může trvat staletí, než se zotaví, varuje studie. „Změny v Antarktidě mají globální důsledky,“ upozornil hlavní autor studie Martin Siegert z univerzity v jihoanglickém Exeteru.
Kvůli změnám v ekosystému se v Antarktidě urychlil úbytek mořských druhů a dochází k invazi nepůvodních rostlin. V posledních letech se navíc v zimě netvoří dostatek ledu a v současnosti je nejnižší od začátku měření. Při písečných bouřích na povrch ledu dopadá stále více částeček písku a kamínků, povrch je tak tmavší, rychleji taje a neodráží tolik světla, cituje ze studie list The Irish Times.
V ohrožení jsou tučňáci i lachtani
Autoři studie poukazují na zranitelnost Antarktidy kvůli dopadům extrémních klimatických jevů na tamní biodiverzitu. Teplé roky provází nižší výskyt potěru, což vede k selhání rozmnožování savců, kteří jsou závislí na jeho konzumaci. Důkazem jsou podle vědců četná mrtvá mláďata lachtanů na plážích.
Ohrožení jsou i tučňáci, ikoničtí obyvatelé tohoto kontinentu. Extrémní události, které Antarktidu postihují stále častěji, mají negativní vliv na jejich kolonie. Například už prokazatelně vedly k úplnému selhání rozmnožování bedlivě studované kolonie dvaceti tisíc párů tučňáků kroužkových na ostrově Ile des Pétrels poblíž výzkumné stanice Dumont D'Urville v letech 2013/14 a znovu v letech 2016/17.
Podobné katastrofy postihly i největší tučňáky současnosti – tučňáky císařské. V letech 2018 až 2022 se 42 procent jejich kolonií (tedy 28 z 66 známých kolonií) potýkalo alespoň jedenkrát s úplným nebo částečným výpadkem rozmnožování v důsledku rychlého rozpadu ledu.
„Naše výsledky ukazují, že extrémní události, které mají dopad na celý svět v podobě silných dešťů a záplav, vln veder a lesních požárů, jako například v Evropě letos v létě, mají dopad i na odlehlé polární oblasti. Extrémní události ovlivňují antarktické ledovce, mořský led a přírodní ekosystémy. Proto je nezbytné, aby se uplatňovaly mezinárodní smlouvy a politika na ochranu těchto krásných, ale citlivých oblastí,“ dodává Anna Hoggová z univerzity v Leedsu, spoluautorka studie.
