Rok 2021 zatím patří globálně mezi ty nejteplejší v dobách měření. O to překvapivější se může zdát, že v Antarktidě patřilo uplynulých šest měsíců k nejchladnějším v historii. Poslední zářijový den například naměřili na stanici Vostok 79,4 stupně pod nulou.
Antarktida zažila extrémně chladnou zimu. Teplota klesla až na 79,4 stupně pod nulou
„V období polární noci, tedy od dubna do září, byla průměrná teplota minus 60,9 stupně Celsia, což je pro tyto měsíce téměř rekord,“ uvedlo americké Národní středisko pro údaje o sněhu a ledu (NSIDC).
Pro celý antarktický kontinent byla zima roku 2021 druhou nejchladnější v historii, přičemž „teplota za červen, červenec a srpen byla o dva stupně Celsia vyšší než průměr za období 1981 až 2010, kdy činila minus 62,9 stupně Celsia,“ uvádí se ve zprávě NSIDC.
„Na Amundsen-Scottově stanici na jižním pólu se jedná se o druhou nejstudenější zimu v historii, hned za rokem 2004,“ uvedl NSIDC. Teploty extrémně poklesly i na stanici Vostok, 30. září zde dokonce naměřili 79,4 stupňě pod nulou.
Tyto neobvykle chladné měsíce vědci přisuzují tomu, že déle trval polární vír, který izoluje chladnou Antarktidu od okolního, teplejšího světa. Podle údajů amerických vědců byl silný polární vír pozorován i v horních vrstvách atmosféry – tam vedl k ozónové díře, která byla letos výraznější než v minulých letech.
- Polární vír (neboli polární vortex či polární cyklóna) je oblast nízkého tlaku v horních vrstvách atmosféry, která se vyskytuje kolem pólů. V atmosféře Země jsou normálně dva polární víry, které se nacházejí v oblastech severního a jižního pólu. Každý z nich představuje stálou rozsáhlou oblast nízkého tlaku. Polární víry se nacházejí ve střední a horní troposféře a zasahují i do stratosféry. Pod nimi leží velká masa studeného, hustého arktického vzduchu.
Ani v době antarktického léta se jižní pól pořádně neohřeje. Na Amundseně-Scottově stanici, která leží jen sto metrů od jižního pólu, je totiž průměrná měsíční teplota v létě minus 28 °C. Podle Národního střediska pro údaje o sněhu a ledu extrémní chlad nad Antarktidou pomohl v srpnu zvýšit množství mořského ledu v okolí kontinentu na páté nejvyšší v historii měření.
Národní vědecká nadace, která řídí americký antarktický program, upozorňuje, že zimní teploty mají minimální dopad na vědecký výzkum na pólu – tamní podmínky jsou v zimě tak nesnesitelné, že většina terénních prací je plánovaná na antarktické léto.
Amundsen-Scottova stanice
Není to důkaz o zpomalení oteplování
Vědci upozorňují, že tato zpráva se nedá vykládat jako popření probíhající klimatické změny způsobené člověkem. Jedna extrémně chladná zima je sice zajímavá, ale sama o sobě nic nemění na dlouhodobém vývoji, kterým je rychlé oteplování.
„Jedním z takových příkladů je ochlazení, ke kterému může dojít v důsledku náhlých změn v atmosférické cirkulaci a které nemusí souviset se změnou klimatu,“ uvedl pro stanici CNN Tom Slater, výzkumný pracovník Centra pro polární pozorování a modelování na univerzitě v Leedsu. „Dobrý příklad je Texas. Jeho části zažily na začátku letošního roku extrémně chladné počasí, když se vzduch z Arktidy tlačil na jih. Ale při pohledu na dlouhodobé změny teplot zjistíme, že Texas je nyní v průměru o 1,5 stupně teplejší než před sto lety.“
Antarktida navíc loni 6. února zaznamenala i opačný teplotní rekord. Výzkumná stanice Esperanza naměřila nejvyšší teplotu 18,3 °C stupně. Tím byl překonán předchozí rekord pro oblast Antarktidy (kontinentální, včetně pevniny a okolních ostrovů) 17,5 °C zaznamenaný v březnu 2015 na stejné stanici.