Nová studie odhalila nejintenzivnější vlny veder na světě v moderní historii. Její autory zaujalo, že řadu z nich v minulosti lidstvo zřejmě ani příliš nezaznamenalo.
Vln veder bude přibývat, ukazuje model. Řadu ničivých lidstvo ignorovalo
V současné době zasáhla neobvyklá vlna veder Indický poloostrov, loni zase padaly teplotní rekordy v západní části Severní Ameriky. Podle nové studie budou v dalších letech vlny veder kvůli oteplování planety ještě silnější a jejich dopady na člověka horší.
Loňská severoamerická vlna veder způsobila obrovské škody a připravila o život velké množství lidí. Vědci teď popsali jiných pět podobných vln, které sice byly ještě silnější, ale jsou z velké části nedostatečně zaznamenané.
Hlavní autorka výzkumu, klimatoložka Vikki Thompsonová z Bristolské univerzity, uvedla: „Nedávná vlna veder v Kanadě a Spojených státech svou silou zaskočila celý svět. Ale v posledních několika desetiletích došlo k ještě větším extrémům. Pomocí klimatických modelů jsme také zjistili, že extrémní vedra budou v nadcházejícím století pravděpodobně nabývat na intenzitě – stejným tempem jako průměrné teploty.“
Nebezpečné odchylky
Nový výzkum se podíval na vlny veder ve třech regionech – jihovýchodní Asii a Jižní i Severní Americe. Vědci v něm popsali rovnou několik epizod horka, které měly výjimečnou sílu a ničivost. Zaujaly je zejména tři:
- v jihovýchodní Asii v dubnu 1998, kdy teplota dosáhla 32,8 stupně Celsia
- v Brazílii v listopadu 1985, kdy teplota dosáhla 36,5 stupně Celsia
- na jihu USA v červenci 1980, kdy teplota vystoupila na 38,4 stupně Celsia
Všechny spojuje to, že se odehrály v teplejších oblastech, které navíc patří mezi chudší regiony. Zatímco loňskou vlnu veder v jindy chladné Kanadě zaznamenala veřejnost i média, horko v oblastech, kde tradičně bývá tepleji, zdaleka takovou pozornost nepřitáhlo.
Teploty tam přitom mnohdy stoupaly více než v normálně chladných oblastech. Podle autorů studie nejsou problémem ani tak absolutní hodnoty rekordu, jako zejména rozdíly od běžných teplot v oblastech. Například v jihovýchodní Asii teploty vystoupaly „jen“ na 33 stupňů Celsia, ale bylo to o 5,1 stupně více, než bylo předchozí historické maximum pro dané období.
Zcela zásadní je podle autorů také délka těchto epizod. Ty na severu většinou trvají jen kratší dobu, stanovují krátkodobé meteorologické rekordy, ale nestojí životy tolika lidí. Naopak v teplejších oblastech, což bývají současně chudší regiony, trvají období veder déle: například výše popsaná vlna v jihovýchodné Asii roku 1998 trvala šestnáct dní – aljašská vlna veder oproti tomu měla pouhé tři dny.
„Vlna veder na západě Severní Ameriky zůstane v paměti díky tomu, jak velké škody přinesla. Naše studie ale odhalila několik ještě větších meteorologických extrémů v posledních desetiletích, z nichž některé se neřešily, pravděpodobně kvůli jejich výskytu v chudších zemích,“ komentovali výsledky zkoumání autoři.
Model předpovídá zhoršení
Tým také použil sofistikované projekce klimatických modelů, aby předpověděl trendy veder ve zbytku tohoto století. Modelování ukázalo, že úroveň intenzity vln se bude zvyšovat v souladu s rostoucími globálními teplotami.
Nejvyšší lokální teploty sice nemusejí nutně mít nejhorší dopady, ale často spolu obě tyto věci souvisejí. Lepší pochopení klimatických extrémů a míst jejich výskytu může podle autorů pomoci s vymýšlením opatření, která pomohou řešit tento problém v nejzranitelnějších regionech.
„Změna klimatu je jedním z největších globálních zdravotních problémů naší doby,“ upozorňují autoři studie. „Ukázali jsme, že mnoho vln veder mimo vyspělé země zůstalo v podstatě nepovšimnuto. Vedra mohou zabíjet až tisíce lidí denně a právě země, které zažívají teploty mimo svůj běžný rozsah, jsou těmito šoky nejzranitelnější.“
