Virus dengue mění chování komárů. Ti nakažení mnohem víc bodají

Když vědci analyzovali videa komárů přenášejících horečku dengue, odhalili, že tento hmyz saje krev savců výrazně častěji než nenakažení komáři – podle nové studie to až ztrojnásobuje možnosti přenosu nemoci. Mezinárodní vědecký tým, který za prací stojí, tvrdí, že jejich zjištění by mohla pomoci s vyvinutím účinnějších strategií boje proti této smrtelné nemoci.

To, jak se komáři chovají, když se krmí krví savců, je zásadním faktorem. Právě to totiž určuje, jak moc šíří viry horečky dengue. Předchozí studie o tom, jak infekce virem dengue ovlivňuje krmení komárů a následně přenos viru, vedly až doposud k rozporuplným výsledkům. Nová práce proto využila ty nejmodernější metody, jaké věda nabízí – zejména analýzu videa sajících komárů.

„Vzhledem k tomu, že velmi důkladná analýza chování při krmení není při práci v terénu možná, bylo pro nás zásadní vytvořit laboratorní model krmení komárů, abychom ho mohli důkladně prostudovat,“ uvedl Adam Claridge-Chang, hlavní spoluautor studie. Video s vysokým rozlišením zachycovalo krev sající komáry – jak ty, kteří jsou nakažení virem horečky dengue, tak ty neinfikované. Tyto záběry pak analyzoval speciální počítačový software, který rozdělil jednotlivé prvky chování komárů na několik segmentů.

„Zjistili jsme, že virus dengue zvyšuje přitažlivost savců pro komáry i počet komářích kousnutí,“ uvedli autoři práce. „Vyšší přitažlivost savčího hostitele zvyšuje šanci, že ho komár napadne, a větší počet kousnutí zvyšuje počet případů přenosu, protože každé kousnutí vede k přenosu viru.“

Jak virus mění komára

Vědci zjistili, že infikovaní komáři jsou při prvním zasunutí sosáku výrazně méně schopni najít krevní řečiště, ze kterého by se napili. Místo toho musí sosák zasunovat znovu a znovu, dokud se jim to nepodaří. Jenže při každém zasunutí infikovaný komár uvolní do kůže hostitele sliny přenášející virus, v tomto případě dengue.

„Vrhá to úplně nové světlo na způsoby, jakými virus mění svou schopnost být přenášen,“ překvapilo Juliena Pompona, který se na studii podílel. „Tato práce pomůže zlepšit naše chápání epidemiologie horečky dengue, a lépe tak přizpůsobit strategie kontroly onemocnění,“ dodává.

Nebezpečný virus

Horečka dengue je onemocnění přenášené komáry, které každoročně postihuje více než čtyři sta milionů lidí na celém světě a na které umírá ročně přibližně čtyřicet tisíc lidí. U většiny lidí infekce nezpůsobuje žádné příznaky nebo způsobuje jen mírné onemocnění, jako je nevolnost, zvracení, vyrážka, horečka nebo bolest. Asi u jednoho z dvaceti nakažených lidí se však vyvine těžká forma horečky dengue, která může vést k šoku, vnitřnímu krvácení a někdy dokonce i ke smrti.

„Tato nemoc je endemická pro Singapur a jihovýchodní Asii a pravidelně zde dochází k epidemiím,“ doplňuje Pompon. „Neexistují zatím žádné prostředky, jak tuto nemoc kontrolovat, a proto potřebujeme aktivní výzkum, abychom vyvinuli nějaké nové způsoby.“

Tým, v němž pracuje, chce v budoucnu porozumět molekulárním mechanismům, které stojí za těmito změnami chování komárů. Pokud se jim podaří identifikovat gen nebo protein, který je za tyto změny zodpovědný, vědci by mohli být schopni navrhnout chemické látky, které by je změnily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 50 mminutami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 22 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.