Když vědci analyzovali videa komárů přenášejících horečku dengue, odhalili, že tento hmyz saje krev savců výrazně častěji než nenakažení komáři – podle nové studie to až ztrojnásobuje možnosti přenosu nemoci. Mezinárodní vědecký tým, který za prací stojí, tvrdí, že jejich zjištění by mohla pomoci s vyvinutím účinnějších strategií boje proti této smrtelné nemoci.
Virus dengue mění chování komárů. Ti nakažení mnohem víc bodají
To, jak se komáři chovají, když se krmí krví savců, je zásadním faktorem. Právě to totiž určuje, jak moc šíří viry horečky dengue. Předchozí studie o tom, jak infekce virem dengue ovlivňuje krmení komárů a následně přenos viru, vedly až doposud k rozporuplným výsledkům. Nová práce proto využila ty nejmodernější metody, jaké věda nabízí – zejména analýzu videa sajících komárů.
„Vzhledem k tomu, že velmi důkladná analýza chování při krmení není při práci v terénu možná, bylo pro nás zásadní vytvořit laboratorní model krmení komárů, abychom ho mohli důkladně prostudovat,“ uvedl Adam Claridge-Chang, hlavní spoluautor studie. Video s vysokým rozlišením zachycovalo krev sající komáry – jak ty, kteří jsou nakažení virem horečky dengue, tak ty neinfikované. Tyto záběry pak analyzoval speciální počítačový software, který rozdělil jednotlivé prvky chování komárů na několik segmentů.
„Zjistili jsme, že virus dengue zvyšuje přitažlivost savců pro komáry i počet komářích kousnutí,“ uvedli autoři práce. „Vyšší přitažlivost savčího hostitele zvyšuje šanci, že ho komár napadne, a větší počet kousnutí zvyšuje počet případů přenosu, protože každé kousnutí vede k přenosu viru.“
Jak virus mění komára
Vědci zjistili, že infikovaní komáři jsou při prvním zasunutí sosáku výrazně méně schopni najít krevní řečiště, ze kterého by se napili. Místo toho musí sosák zasunovat znovu a znovu, dokud se jim to nepodaří. Jenže při každém zasunutí infikovaný komár uvolní do kůže hostitele sliny přenášející virus, v tomto případě dengue.
„Vrhá to úplně nové světlo na způsoby, jakými virus mění svou schopnost být přenášen,“ překvapilo Juliena Pompona, který se na studii podílel. „Tato práce pomůže zlepšit naše chápání epidemiologie horečky dengue, a lépe tak přizpůsobit strategie kontroly onemocnění,“ dodává.
Nebezpečný virus
Horečka dengue je onemocnění přenášené komáry, které každoročně postihuje více než čtyři sta milionů lidí na celém světě a na které umírá ročně přibližně čtyřicet tisíc lidí. U většiny lidí infekce nezpůsobuje žádné příznaky nebo způsobuje jen mírné onemocnění, jako je nevolnost, zvracení, vyrážka, horečka nebo bolest. Asi u jednoho z dvaceti nakažených lidí se však vyvine těžká forma horečky dengue, která může vést k šoku, vnitřnímu krvácení a někdy dokonce i ke smrti.
„Tato nemoc je endemická pro Singapur a jihovýchodní Asii a pravidelně zde dochází k epidemiím,“ doplňuje Pompon. „Neexistují zatím žádné prostředky, jak tuto nemoc kontrolovat, a proto potřebujeme aktivní výzkum, abychom vyvinuli nějaké nové způsoby.“
Tým, v němž pracuje, chce v budoucnu porozumět molekulárním mechanismům, které stojí za těmito změnami chování komárů. Pokud se jim podaří identifikovat gen nebo protein, který je za tyto změny zodpovědný, vědci by mohli být schopni navrhnout chemické látky, které by je změnily.