Virus dengue mění chování komárů. Ti nakažení mnohem víc bodají

Když vědci analyzovali videa komárů přenášejících horečku dengue, odhalili, že tento hmyz saje krev savců výrazně častěji než nenakažení komáři – podle nové studie to až ztrojnásobuje možnosti přenosu nemoci. Mezinárodní vědecký tým, který za prací stojí, tvrdí, že jejich zjištění by mohla pomoci s vyvinutím účinnějších strategií boje proti této smrtelné nemoci.

To, jak se komáři chovají, když se krmí krví savců, je zásadním faktorem. Právě to totiž určuje, jak moc šíří viry horečky dengue. Předchozí studie o tom, jak infekce virem dengue ovlivňuje krmení komárů a následně přenos viru, vedly až doposud k rozporuplným výsledkům. Nová práce proto využila ty nejmodernější metody, jaké věda nabízí – zejména analýzu videa sajících komárů.

„Vzhledem k tomu, že velmi důkladná analýza chování při krmení není při práci v terénu možná, bylo pro nás zásadní vytvořit laboratorní model krmení komárů, abychom ho mohli důkladně prostudovat,“ uvedl Adam Claridge-Chang, hlavní spoluautor studie. Video s vysokým rozlišením zachycovalo krev sající komáry – jak ty, kteří jsou nakažení virem horečky dengue, tak ty neinfikované. Tyto záběry pak analyzoval speciální počítačový software, který rozdělil jednotlivé prvky chování komárů na několik segmentů.

„Zjistili jsme, že virus dengue zvyšuje přitažlivost savců pro komáry i počet komářích kousnutí,“ uvedli autoři práce. „Vyšší přitažlivost savčího hostitele zvyšuje šanci, že ho komár napadne, a větší počet kousnutí zvyšuje počet případů přenosu, protože každé kousnutí vede k přenosu viru.“

Jak virus mění komára

Vědci zjistili, že infikovaní komáři jsou při prvním zasunutí sosáku výrazně méně schopni najít krevní řečiště, ze kterého by se napili. Místo toho musí sosák zasunovat znovu a znovu, dokud se jim to nepodaří. Jenže při každém zasunutí infikovaný komár uvolní do kůže hostitele sliny přenášející virus, v tomto případě dengue.

„Vrhá to úplně nové světlo na způsoby, jakými virus mění svou schopnost být přenášen,“ překvapilo Juliena Pompona, který se na studii podílel. „Tato práce pomůže zlepšit naše chápání epidemiologie horečky dengue, a lépe tak přizpůsobit strategie kontroly onemocnění,“ dodává.

Nebezpečný virus

Horečka dengue je onemocnění přenášené komáry, které každoročně postihuje více než čtyři sta milionů lidí na celém světě a na které umírá ročně přibližně čtyřicet tisíc lidí. U většiny lidí infekce nezpůsobuje žádné příznaky nebo způsobuje jen mírné onemocnění, jako je nevolnost, zvracení, vyrážka, horečka nebo bolest. Asi u jednoho z dvaceti nakažených lidí se však vyvine těžká forma horečky dengue, která může vést k šoku, vnitřnímu krvácení a někdy dokonce i ke smrti.

„Tato nemoc je endemická pro Singapur a jihovýchodní Asii a pravidelně zde dochází k epidemiím,“ doplňuje Pompon. „Neexistují zatím žádné prostředky, jak tuto nemoc kontrolovat, a proto potřebujeme aktivní výzkum, abychom vyvinuli nějaké nové způsoby.“

Tým, v němž pracuje, chce v budoucnu porozumět molekulárním mechanismům, které stojí za těmito změnami chování komárů. Pokud se jim podaří identifikovat gen nebo protein, který je za tyto změny zodpovědný, vědci by mohli být schopni navrhnout chemické látky, které by je změnily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
včera v 16:46

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47
Načítání...