Virus dengue mění chování komárů. Ti nakažení mnohem víc bodají

Když vědci analyzovali videa komárů přenášejících horečku dengue, odhalili, že tento hmyz saje krev savců výrazně častěji než nenakažení komáři – podle nové studie to až ztrojnásobuje možnosti přenosu nemoci. Mezinárodní vědecký tým, který za prací stojí, tvrdí, že jejich zjištění by mohla pomoci s vyvinutím účinnějších strategií boje proti této smrtelné nemoci.

To, jak se komáři chovají, když se krmí krví savců, je zásadním faktorem. Právě to totiž určuje, jak moc šíří viry horečky dengue. Předchozí studie o tom, jak infekce virem dengue ovlivňuje krmení komárů a následně přenos viru, vedly až doposud k rozporuplným výsledkům. Nová práce proto využila ty nejmodernější metody, jaké věda nabízí – zejména analýzu videa sajících komárů.

„Vzhledem k tomu, že velmi důkladná analýza chování při krmení není při práci v terénu možná, bylo pro nás zásadní vytvořit laboratorní model krmení komárů, abychom ho mohli důkladně prostudovat,“ uvedl Adam Claridge-Chang, hlavní spoluautor studie. Video s vysokým rozlišením zachycovalo krev sající komáry – jak ty, kteří jsou nakažení virem horečky dengue, tak ty neinfikované. Tyto záběry pak analyzoval speciální počítačový software, který rozdělil jednotlivé prvky chování komárů na několik segmentů.

„Zjistili jsme, že virus dengue zvyšuje přitažlivost savců pro komáry i počet komářích kousnutí,“ uvedli autoři práce. „Vyšší přitažlivost savčího hostitele zvyšuje šanci, že ho komár napadne, a větší počet kousnutí zvyšuje počet případů přenosu, protože každé kousnutí vede k přenosu viru.“

Jak virus mění komára

Vědci zjistili, že infikovaní komáři jsou při prvním zasunutí sosáku výrazně méně schopni najít krevní řečiště, ze kterého by se napili. Místo toho musí sosák zasunovat znovu a znovu, dokud se jim to nepodaří. Jenže při každém zasunutí infikovaný komár uvolní do kůže hostitele sliny přenášející virus, v tomto případě dengue.

„Vrhá to úplně nové světlo na způsoby, jakými virus mění svou schopnost být přenášen,“ překvapilo Juliena Pompona, který se na studii podílel. „Tato práce pomůže zlepšit naše chápání epidemiologie horečky dengue, a lépe tak přizpůsobit strategie kontroly onemocnění,“ dodává.

Nebezpečný virus

Horečka dengue je onemocnění přenášené komáry, které každoročně postihuje více než čtyři sta milionů lidí na celém světě a na které umírá ročně přibližně čtyřicet tisíc lidí. U většiny lidí infekce nezpůsobuje žádné příznaky nebo způsobuje jen mírné onemocnění, jako je nevolnost, zvracení, vyrážka, horečka nebo bolest. Asi u jednoho z dvaceti nakažených lidí se však vyvine těžká forma horečky dengue, která může vést k šoku, vnitřnímu krvácení a někdy dokonce i ke smrti.

„Tato nemoc je endemická pro Singapur a jihovýchodní Asii a pravidelně zde dochází k epidemiím,“ doplňuje Pompon. „Neexistují zatím žádné prostředky, jak tuto nemoc kontrolovat, a proto potřebujeme aktivní výzkum, abychom vyvinuli nějaké nové způsoby.“

Tým, v němž pracuje, chce v budoucnu porozumět molekulárním mechanismům, které stojí za těmito změnami chování komárů. Pokud se jim podaří identifikovat gen nebo protein, který je za tyto změny zodpovědný, vědci by mohli být schopni navrhnout chemické látky, které by je změnily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 5 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 14 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026
Načítání...