Vědci zkoumají dopad pandemie na prevenci rakoviny. Podezřelé nálezy má trojnásobek lidí

Rakovina patří mezi choroby, které se kvůli pandemii nového koronaviru nedostatečně testovaly. Údaje ze Spojených států amerických ukazují, že zanedbaná péče se může projevit výrazným nárůstem nově odhalených nádorů.

Kolonoskopie Johna Abrahama byla kvůli pandemii odložena o několik měsíců. Když se na vyšetření konečně dostal, lékaři našli bujení příliš veliké na to, aby jej při preventivním zákroku odstranili. Na operaci musel Abraham čekat několik týdnů a několik dalších trvalo, než zjistil, že je nádor nezhoubný, píše agentura AP.

„Samozřejmě si říkám, jestli by všechno bylo jinak, kdybych šel na vyšetření v čase, kdy jsem měl. Jestli jsem se mohl vyhnout operaci,“ říká Abraham, hypoteční bankéř z města Peoria v americkém státě Illinois.

Když covid-19 loni na jaře ve Spojených státech i jinde ve světě zaplavil zdravotnická zařízení, byly o několik měsíců odloženy miliony kolonoskopií, mamografií, skenů plic, cytologických testů a dalších preventivních vyšetření souvisejících s rakovinou. Výzkumníci nyní zkoumají dopady tohoto výpadku. Mimo jiné zjišťují, kolik nádorových onemocnění lékaři nezjistili včas a zda byly nádory nalezené od obnovení preventivního testování v pokročilejším stádiu.

Už teď ale někteří vědci pozorují první náznaky problémů. Odborníci z univerzity v Cincinnati zjistili, že když nemocnice v červnu znovu spustily tomografické skenování, 29 procent pacientů mělo podezřelé nálezy, oproti osmi procentům v předchozích letech.

Několik studií naznačuje, že v roce 2020 byla rakovina diagnostikována menšímu počtu pacientů, pravděpodobně kvůli slabší prevenci. Okolo 75 organizací zabývajících se rakovinou nedávno vyzvalo k návratu k preventivním vyšetřením ve stejném objemu jako v dobách před pandemií, a to co nejdříve, hned jak to situace dovolí.

Jak velký problém je zpoždění?

Rakovinným nádorům trvá roky, než se projeví, a některé zprávy naopak naznačují, že několikaměsíční zpoždění v preventivních vyšetřeních u některých typů rakoviny nemusí být tak problematické, jak se někteří obávají. Například výzkumníci v Nizozemsku zjistili, že zpoždění v mamografických vyšetřeních nevedlo k většímu počtu nalezených rakovinných nádorů v pozdějších stádiích.

Pandemie také na tomto poli přinesla některá kreativní řešení, jako třeba širší využití testů, které je možné udělat doma. Ve Filadelfii se například spojila jedna z velkých církví s místními lékaři a program na očkování proti chřipce v takzvaném drive-in programu propojila s odevzdáváním vzorků stolice, která se testuje kvůli rakovině tlustého střeva.

„Nebojíme se vyzkoušet všechno, když to souvisí se zdravím,“ řekl reverend Leroy Miles z baptistické církve. „Muže k testům vybízely ženy, říkaly ,Šla jsem na mamogram.‘ A já na to: ,Paní, vždyť i vy máte tlusté střevo,‘“ dodává.

Preventivní testy se liší v rizicích a výhodách s nimi spojenými a zdravotničtí odborníci se dlouho přou, kdo by měl které podstoupit a jak často. Výpadek způsobený pandemií mohl posloužit jako přirozený experiment, který by v porovnání se staršími studiemi prokázal, jak jsou v dnešní době tyto testy hodnotné.

Dopady se uvidí za řadu let

Rozdíly v počtu úmrtí však nebude možné vysledovat ještě dlouhá léta, jelikož včasné rozpoznání je jenom jeden z mnoha faktorů, který pomáhá rakovinu pacientům přežít. Záleží i na léčbě – a tu pandemie zpozdila také.

Doktor Ned Sharpless, šéf amerického národního institutu pro boj s rakovinou, odhaduje, že by následující dekáda mohla zaznamenat až 10 tisíc nadbytečných úmrtí kvůli opožděnému rozpoznání a léčbě rakovin prsu a tlustého střeva.

Odložení péče „bylo v určitý čas rozumné“, protože výhody převažovaly rizika z vystavení infekci covidem-19, zároveň však přílišné pozdržení „může jednu z krizí veřejného zdraví proměnit v řadu dalších“, napsal Sharpless v článku v odborném časopise Science.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 2 mminutami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 23 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026
Načítání...