Vědci zkoumají dopad pandemie na prevenci rakoviny. Podezřelé nálezy má trojnásobek lidí

Rakovina patří mezi choroby, které se kvůli pandemii nového koronaviru nedostatečně testovaly. Údaje ze Spojených států amerických ukazují, že zanedbaná péče se může projevit výrazným nárůstem nově odhalených nádorů.

Kolonoskopie Johna Abrahama byla kvůli pandemii odložena o několik měsíců. Když se na vyšetření konečně dostal, lékaři našli bujení příliš veliké na to, aby jej při preventivním zákroku odstranili. Na operaci musel Abraham čekat několik týdnů a několik dalších trvalo, než zjistil, že je nádor nezhoubný, píše agentura AP.

„Samozřejmě si říkám, jestli by všechno bylo jinak, kdybych šel na vyšetření v čase, kdy jsem měl. Jestli jsem se mohl vyhnout operaci,“ říká Abraham, hypoteční bankéř z města Peoria v americkém státě Illinois.

Když covid-19 loni na jaře ve Spojených státech i jinde ve světě zaplavil zdravotnická zařízení, byly o několik měsíců odloženy miliony kolonoskopií, mamografií, skenů plic, cytologických testů a dalších preventivních vyšetření souvisejících s rakovinou. Výzkumníci nyní zkoumají dopady tohoto výpadku. Mimo jiné zjišťují, kolik nádorových onemocnění lékaři nezjistili včas a zda byly nádory nalezené od obnovení preventivního testování v pokročilejším stádiu.

Už teď ale někteří vědci pozorují první náznaky problémů. Odborníci z univerzity v Cincinnati zjistili, že když nemocnice v červnu znovu spustily tomografické skenování, 29 procent pacientů mělo podezřelé nálezy, oproti osmi procentům v předchozích letech.

Několik studií naznačuje, že v roce 2020 byla rakovina diagnostikována menšímu počtu pacientů, pravděpodobně kvůli slabší prevenci. Okolo 75 organizací zabývajících se rakovinou nedávno vyzvalo k návratu k preventivním vyšetřením ve stejném objemu jako v dobách před pandemií, a to co nejdříve, hned jak to situace dovolí.

Jak velký problém je zpoždění?

Rakovinným nádorům trvá roky, než se projeví, a některé zprávy naopak naznačují, že několikaměsíční zpoždění v preventivních vyšetřeních u některých typů rakoviny nemusí být tak problematické, jak se někteří obávají. Například výzkumníci v Nizozemsku zjistili, že zpoždění v mamografických vyšetřeních nevedlo k většímu počtu nalezených rakovinných nádorů v pozdějších stádiích.

Pandemie také na tomto poli přinesla některá kreativní řešení, jako třeba širší využití testů, které je možné udělat doma. Ve Filadelfii se například spojila jedna z velkých církví s místními lékaři a program na očkování proti chřipce v takzvaném drive-in programu propojila s odevzdáváním vzorků stolice, která se testuje kvůli rakovině tlustého střeva.

„Nebojíme se vyzkoušet všechno, když to souvisí se zdravím,“ řekl reverend Leroy Miles z baptistické církve. „Muže k testům vybízely ženy, říkaly ,Šla jsem na mamogram.‘ A já na to: ,Paní, vždyť i vy máte tlusté střevo,‘“ dodává.

Preventivní testy se liší v rizicích a výhodách s nimi spojenými a zdravotničtí odborníci se dlouho přou, kdo by měl které podstoupit a jak často. Výpadek způsobený pandemií mohl posloužit jako přirozený experiment, který by v porovnání se staršími studiemi prokázal, jak jsou v dnešní době tyto testy hodnotné.

Dopady se uvidí za řadu let

Rozdíly v počtu úmrtí však nebude možné vysledovat ještě dlouhá léta, jelikož včasné rozpoznání je jenom jeden z mnoha faktorů, který pomáhá rakovinu pacientům přežít. Záleží i na léčbě – a tu pandemie zpozdila také.

Doktor Ned Sharpless, šéf amerického národního institutu pro boj s rakovinou, odhaduje, že by následující dekáda mohla zaznamenat až 10 tisíc nadbytečných úmrtí kvůli opožděnému rozpoznání a léčbě rakovin prsu a tlustého střeva.

Odložení péče „bylo v určitý čas rozumné“, protože výhody převažovaly rizika z vystavení infekci covidem-19, zároveň však přílišné pozdržení „může jednu z krizí veřejného zdraví proměnit v řadu dalších“, napsal Sharpless v článku v odborném časopise Science.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 53 mminutami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 3 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 7 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 17 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...