Vědci zkoumají dopad pandemie na prevenci rakoviny. Podezřelé nálezy má trojnásobek lidí

Rakovina patří mezi choroby, které se kvůli pandemii nového koronaviru nedostatečně testovaly. Údaje ze Spojených států amerických ukazují, že zanedbaná péče se může projevit výrazným nárůstem nově odhalených nádorů.

Kolonoskopie Johna Abrahama byla kvůli pandemii odložena o několik měsíců. Když se na vyšetření konečně dostal, lékaři našli bujení příliš veliké na to, aby jej při preventivním zákroku odstranili. Na operaci musel Abraham čekat několik týdnů a několik dalších trvalo, než zjistil, že je nádor nezhoubný, píše agentura AP.

„Samozřejmě si říkám, jestli by všechno bylo jinak, kdybych šel na vyšetření v čase, kdy jsem měl. Jestli jsem se mohl vyhnout operaci,“ říká Abraham, hypoteční bankéř z města Peoria v americkém státě Illinois.

Když covid-19 loni na jaře ve Spojených státech i jinde ve světě zaplavil zdravotnická zařízení, byly o několik měsíců odloženy miliony kolonoskopií, mamografií, skenů plic, cytologických testů a dalších preventivních vyšetření souvisejících s rakovinou. Výzkumníci nyní zkoumají dopady tohoto výpadku. Mimo jiné zjišťují, kolik nádorových onemocnění lékaři nezjistili včas a zda byly nádory nalezené od obnovení preventivního testování v pokročilejším stádiu.

Už teď ale někteří vědci pozorují první náznaky problémů. Odborníci z univerzity v Cincinnati zjistili, že když nemocnice v červnu znovu spustily tomografické skenování, 29 procent pacientů mělo podezřelé nálezy, oproti osmi procentům v předchozích letech.

Několik studií naznačuje, že v roce 2020 byla rakovina diagnostikována menšímu počtu pacientů, pravděpodobně kvůli slabší prevenci. Okolo 75 organizací zabývajících se rakovinou nedávno vyzvalo k návratu k preventivním vyšetřením ve stejném objemu jako v dobách před pandemií, a to co nejdříve, hned jak to situace dovolí.

Jak velký problém je zpoždění?

Rakovinným nádorům trvá roky, než se projeví, a některé zprávy naopak naznačují, že několikaměsíční zpoždění v preventivních vyšetřeních u některých typů rakoviny nemusí být tak problematické, jak se někteří obávají. Například výzkumníci v Nizozemsku zjistili, že zpoždění v mamografických vyšetřeních nevedlo k většímu počtu nalezených rakovinných nádorů v pozdějších stádiích.

Pandemie také na tomto poli přinesla některá kreativní řešení, jako třeba širší využití testů, které je možné udělat doma. Ve Filadelfii se například spojila jedna z velkých církví s místními lékaři a program na očkování proti chřipce v takzvaném drive-in programu propojila s odevzdáváním vzorků stolice, která se testuje kvůli rakovině tlustého střeva.

„Nebojíme se vyzkoušet všechno, když to souvisí se zdravím,“ řekl reverend Leroy Miles z baptistické církve. „Muže k testům vybízely ženy, říkaly ,Šla jsem na mamogram.‘ A já na to: ,Paní, vždyť i vy máte tlusté střevo,‘“ dodává.

Preventivní testy se liší v rizicích a výhodách s nimi spojenými a zdravotničtí odborníci se dlouho přou, kdo by měl které podstoupit a jak často. Výpadek způsobený pandemií mohl posloužit jako přirozený experiment, který by v porovnání se staršími studiemi prokázal, jak jsou v dnešní době tyto testy hodnotné.

Dopady se uvidí za řadu let

Rozdíly v počtu úmrtí však nebude možné vysledovat ještě dlouhá léta, jelikož včasné rozpoznání je jenom jeden z mnoha faktorů, který pomáhá rakovinu pacientům přežít. Záleží i na léčbě – a tu pandemie zpozdila také.

Doktor Ned Sharpless, šéf amerického národního institutu pro boj s rakovinou, odhaduje, že by následující dekáda mohla zaznamenat až 10 tisíc nadbytečných úmrtí kvůli opožděnému rozpoznání a léčbě rakovin prsu a tlustého střeva.

Odložení péče „bylo v určitý čas rozumné“, protože výhody převažovaly rizika z vystavení infekci covidem-19, zároveň však přílišné pozdržení „může jednu z krizí veřejného zdraví proměnit v řadu dalších“, napsal Sharpless v článku v odborném časopise Science.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 8 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 17 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...