Vědci v Brně otestovali přesnější metodu pro určení podtypu rakoviny prsu

Novou metodu, která umožňuje přesněji rozlišovat mezi jednotlivými podtypy nádorů prsu, otestovali odborníci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Spolupracovali s Masarykovým onkologickým ústavem a švýcarskou polytechnikou ETH Curych. Metoda by mohla v budoucnu přispět k lepší volbě léčby, oznámila mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Nádory prsu se aktuálně dělí do pěti takzvaných podtypů, které se liší z hlediska molekulární podstaty onemocnění, jejího průběhu i prognózy. Jejich správné rozpoznání umožňuje vybrat nejúčinnější léčbu. Lékaři nyní pro stanovení podtypu nádoru využívají převážně metody, kterými stanovují přítomnost několika konkrétních bílkovin v nádorové tkáni. Určení jejich množství je ale mnohdy spíše orientační. Nová metoda na bázi SWATH hmotnostní spektrometrie přináší lepší výsledky.

Tým složený z biochemiků, molekulárních biologů, bioinformatiků a lékaře-patologa využil pro klasifikaci nádorů tuto metodu. Jejich práci zveřejnil vědecký časopis Cell Reports.

Mezinárodní spolupráce

Základ metody vyvinuli odborníci v laboratořích ETH Curych ve spojení s firmou SCIEX. Brněnští vědci se švýcarskými kolegy pak s její pomocí analyzovali téměř sto vzorků nádorových tkání z Masarykova onkologického ústavu.

„Z tisíců bílkovin měřených metodou SWATH jsme vybrali tři, které jsou klíčové pro zařazení nádorů prsu do základních subtypů. Naše metoda umí nejen rozlišit stávající subtypy, ale ukázala také, že agresivnější subtypy jsou samy o sobě velmi variabilní. Právě proto je chceme dál analyzovat a klasifikovat,“ uvedl hlavní autor práce, biochemik Pavel Bouchal.

Výzkum trval pět let a podpořila ho Grantová agentura České republiky i Grantová agentura Masarykovy univerzity. Podle Bouchala může být metoda použitá i pro klasifikaci dalších nádorových onemocnění. Aktuálně se vědci zaměřují také na nádory ledvin a jejich metastazující formy.

I když možnost lépe zařazovat jednotlivé pacienty do molekulárních subtypů vypadá slibně, jde zatím o základní výzkum. K zavedení do praxe vede podle odborníků dlouhá cesta. Metoda musí projít dalším několikaletým testováním a schvalováním, na kterém se už většinou podílejí komerční firmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 30 mminutami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 4 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 15 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
včera v 10:19
Načítání...