Vědci testují ukládání oxidu uhličitého do skály. Za týden zachytí to, co vyprodukuje jeden let z Evropy na Island

U islandské geotermální elektrárny Hellisheiði pokračuje výzkum, který může podle jeho autorů zachránit lidstvo. Jen půl hodiny od Reykjavíku vědci zachytávají pomocí nejmodernějších technologií oxid uhličitý – plyn, který zásadně přispívá ke zrychlování klimatických změn.

Tým mladých vědců tam zachycuje emise z místní elektrárny a ukládá je do skály, na které elektrárna stojí. Na rozdíl od dosavadních pokusů se jim to daří. Uhlík neuniká, ale v čediči vydrží a stává se jeho součástí. Neviditelné emise se tak stávají stejně neviditelnou částí krajiny, aniž by zhoršovaly oteplování planety.

Projekt se jmenuje Carbfix a je jen malou ukázkou toho, jak by jednou mohly vypadat technologie, které podle klimatologů lidstvo potřebuje, aby zkrotilo klimatickou změnu. Zatím dokáže zachytit 50 tun oxidu uhličitého ročně. Aby se podařilo z atmosféry odsát 1000 gigatun tohoto plynu, musel by mít projekt miliardkrát větší výkon.

Zjednodušeně řečeno: zařízení dokáže zachytit během týdne emise jednoho letu z Evropy na Island; samo o sobě tedy nemůže mít žádný efekt. Vědci už ale pracují na novějším modelu, který bude neutralizovat až tisíckrát více emisí oxidu uhličitého. Kdyby se podobné „uhlíkové studny“ rozšířily po celém světě, byl by problém s globální změnou klimatu částečně vyřešený.

Kámen jako uhlíková banka

Čedič je kámen vulkanického původu. Je díky tomu pórovitý, plný drobných otvorů, a právě do nich se pod zemí může snadno ukládat oxid uhličitý. Říká se mu také bazalt a je rozšířený po celém světě – vyskytuje se všude, kde probíhala sopečná činnost a kde se objevují vyvřeliny.

V minulosti se experimentovalo také s ukládáním oxidu uhličitého do běžných usazenin, ale to nefungovalo zdaleka tak dobře jako do čediče. Plyn totiž unikal.

Island je sice díky své vulkanické minulosti (i současnosti) ideálním prostředím pro zkoumání čediče, ale o to méně ideální je pro ukládání oxidu uhličitého. Tento ostrov totiž téměř žádné emise neprodukuje. „Chybí nám dostatečně silný proud CO2,“ popisují islandští experti.

Island totiž získává většinu energie z geotermálních elektráren, které produkují čistou energii.

K zachytávání plynu v hornině je potřeba ještě jedna komodita – a tou je voda. Naštěstí to může být i mořská voda, takže i tohoto zdroje je dostatek. „Potřebujeme ale zachytávat emise tam, kde létají z komína,“ uvádí projektový manažer Carbfixu Kári Helgason. Věří, že projekt by pomohl nejen lidstvu, ale i tvorbě pracovních míst. „Když projekt milionkrát zvětšíme, vzniknou miliony pracovních míst,“ dodal Helgason.

Že se takové projekty budou rozrůstat, je mu zcela jasné. „Je jisté, že jich bude přibývat, to víme. Otázkou je, jestli dostatečně a jak rychle,“ dodal Helgason.

Budoucnost zachytávání oxidu uhličitého

S tím, jak vlády, vědci, banky, armády a další instituce a organizace i běžní lidé stále více vnímají závažnost klimatické změny, otevírají se takovým projektům stále lepší podmínky. Uznávaný islandský environmentalista Andri Magnason pro americkou stanici Wbur popsal, jak by mohl svět budoucnosti vypadat: „V budoucnu budete mít na komínech zařízení na zachytávání oxidu uhličitého a lodě, které pak budou plyn převážet do přístavů, kde se s pomocí mořské vody bude pumpovat pod zem.

V současné době vypadají islandská zařízení na zachytávání oxidu uhličitého jako malá iglú. Uvnitř je série trubek, které vedou plyn smíchaný s vodou do hlubin ostrova. V čediči se oxid uhličitý s pomocí vody naváže na kovy, které jsou v něm obsažené.

Podle Magnasona se struktury na ukládání oxidu uhličitého stanou již brzy součástí světa kolem nás – budou pro 21. století stejně běžné, jako byly ropovody pro století dvacáté. A právě dnešní zařízení na transport ropy by se podle něj mohla stát infrastrukturou využívanou pro přesun oxidu uhličitého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 4 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 6 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 8 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
včera v 18:07

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026
Načítání...