Vědci testují ukládání oxidu uhličitého do skály. Za týden zachytí to, co vyprodukuje jeden let z Evropy na Island

U islandské geotermální elektrárny Hellisheiði pokračuje výzkum, který může podle jeho autorů zachránit lidstvo. Jen půl hodiny od Reykjavíku vědci zachytávají pomocí nejmodernějších technologií oxid uhličitý – plyn, který zásadně přispívá ke zrychlování klimatických změn.

Tým mladých vědců tam zachycuje emise z místní elektrárny a ukládá je do skály, na které elektrárna stojí. Na rozdíl od dosavadních pokusů se jim to daří. Uhlík neuniká, ale v čediči vydrží a stává se jeho součástí. Neviditelné emise se tak stávají stejně neviditelnou částí krajiny, aniž by zhoršovaly oteplování planety.

Projekt se jmenuje Carbfix a je jen malou ukázkou toho, jak by jednou mohly vypadat technologie, které podle klimatologů lidstvo potřebuje, aby zkrotilo klimatickou změnu. Zatím dokáže zachytit 50 tun oxidu uhličitého ročně. Aby se podařilo z atmosféry odsát 1000 gigatun tohoto plynu, musel by mít projekt miliardkrát větší výkon.

Zjednodušeně řečeno: zařízení dokáže zachytit během týdne emise jednoho letu z Evropy na Island; samo o sobě tedy nemůže mít žádný efekt. Vědci už ale pracují na novějším modelu, který bude neutralizovat až tisíckrát více emisí oxidu uhličitého. Kdyby se podobné „uhlíkové studny“ rozšířily po celém světě, byl by problém s globální změnou klimatu částečně vyřešený.

Kámen jako uhlíková banka

Čedič je kámen vulkanického původu. Je díky tomu pórovitý, plný drobných otvorů, a právě do nich se pod zemí může snadno ukládat oxid uhličitý. Říká se mu také bazalt a je rozšířený po celém světě – vyskytuje se všude, kde probíhala sopečná činnost a kde se objevují vyvřeliny.

V minulosti se experimentovalo také s ukládáním oxidu uhličitého do běžných usazenin, ale to nefungovalo zdaleka tak dobře jako do čediče. Plyn totiž unikal.

Island je sice díky své vulkanické minulosti (i současnosti) ideálním prostředím pro zkoumání čediče, ale o to méně ideální je pro ukládání oxidu uhličitého. Tento ostrov totiž téměř žádné emise neprodukuje. „Chybí nám dostatečně silný proud CO2,“ popisují islandští experti.

Island totiž získává většinu energie z geotermálních elektráren, které produkují čistou energii.

K zachytávání plynu v hornině je potřeba ještě jedna komodita – a tou je voda. Naštěstí to může být i mořská voda, takže i tohoto zdroje je dostatek. „Potřebujeme ale zachytávat emise tam, kde létají z komína,“ uvádí projektový manažer Carbfixu Kári Helgason. Věří, že projekt by pomohl nejen lidstvu, ale i tvorbě pracovních míst. „Když projekt milionkrát zvětšíme, vzniknou miliony pracovních míst,“ dodal Helgason.

Že se takové projekty budou rozrůstat, je mu zcela jasné. „Je jisté, že jich bude přibývat, to víme. Otázkou je, jestli dostatečně a jak rychle,“ dodal Helgason.

Budoucnost zachytávání oxidu uhličitého

S tím, jak vlády, vědci, banky, armády a další instituce a organizace i běžní lidé stále více vnímají závažnost klimatické změny, otevírají se takovým projektům stále lepší podmínky. Uznávaný islandský environmentalista Andri Magnason pro americkou stanici Wbur popsal, jak by mohl svět budoucnosti vypadat: „V budoucnu budete mít na komínech zařízení na zachytávání oxidu uhličitého a lodě, které pak budou plyn převážet do přístavů, kde se s pomocí mořské vody bude pumpovat pod zem.

V současné době vypadají islandská zařízení na zachytávání oxidu uhličitého jako malá iglú. Uvnitř je série trubek, které vedou plyn smíchaný s vodou do hlubin ostrova. V čediči se oxid uhličitý s pomocí vody naváže na kovy, které jsou v něm obsažené.

Podle Magnasona se struktury na ukládání oxidu uhličitého stanou již brzy součástí světa kolem nás – budou pro 21. století stejně běžné, jako byly ropovody pro století dvacáté. A právě dnešní zařízení na transport ropy by se podle něj mohla stát infrastrukturou využívanou pro přesun oxidu uhličitého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americké úřady odmítly posoudit mRNA vakcínu proti chřipce

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce. Píší o tom agentury s odvoláním na úterní oznámení společnosti.
před 2 hhodinami

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
před 4 hhodinami

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
včera v 14:56

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
včera v 13:00

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
včera v 10:07

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026
Načítání...