Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Nahrávám video
Zdroj: Facebook/Hvězdárna a Planetárium Brno

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.

Když se mluví o znečištění, které mohou způsobovat kosmické rakety, nejčastěji se zmiňuje start. Nové měření německých vědců ale naznačují, že mohou existovat i obavy z toho, co vzniká při návratu raket z kosmu.

Sestup Falconu 9 bylo loni v únoru možné ve střední Evropě dobře pozorovat. Některé úlomky rakety pak dokonce dopadly na polské území. Vědcům to poskytlo příležitost detailně prostudovat, co se vlastně při tomto procesu děje.

Vědci z Leibnizova ústavu v souvislosti s tím se svým zařízením LiDAR několik hodin po sestupu rakety provedli měření a ve výšce zhruba 96 kilometrů nad zemských povrchem naměřili koncentraci lithia, která byla desetkrát vyšší než obvyklé hodnoty. Podle vědců nemohla vzniknout přirozenou cestou a vzhledem k trajektorii sestupu a dalším datům ji přisuzují právě raketě Falcon 9.

Lithiový mrak

„Oblak s vysokou hustotou lithia ve výšce 96 kilometrů nad Kühlungsbornem (sídlo ústavu) představuje první měření znečištění po návratu kosmického odpadu do atmosféry s rozlišením podle času a výšky,“ stojí ve studii.

Vědci se zajímají, jaké znečištění vytváří sestup raket či satelitů do atmosféry ve výšce od padesáti do sta kilometrů. Jedná se stále o ve velké míře neprobádané téma, které ale nabírá na důležitosti vzhledem k plánům na vypuštění velkého počtu satelitů a raket, které mají státy i soukromé firmy.

„I když jsou tyto části atmosféry od nás vzdálené, mohly by mít významný vliv na život na Zemi, pokud by se znečištění dotklo klimatu či by vedlo k oslabení ozonové vrstvy,“ řekla agentuře AFP vědkyně Eloïse Maraisová z University College London v Británii. Podle ní v současnosti neexistuje žádná legislativa ani regulace, která by vyšší část atmosféry chránila před takovým znečištěním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 13 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 18 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...