Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Nahrávám video
Zdroj: Facebook/Hvězdárna a Planetárium Brno

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.

Když se mluví o znečištění, které mohou způsobovat kosmické rakety, nejčastěji se zmiňuje start. Nové měření německých vědců ale naznačují, že mohou existovat i obavy z toho, co vzniká při návratu raket z kosmu.

Sestup Falconu 9 bylo loni v únoru možné ve střední Evropě dobře pozorovat. Některé úlomky rakety pak dokonce dopadly na polské území. Vědcům to poskytlo příležitost detailně prostudovat, co se vlastně při tomto procesu děje.

Vědci z Leibnizova ústavu v souvislosti s tím se svým zařízením LiDAR několik hodin po sestupu rakety provedli měření a ve výšce zhruba 96 kilometrů nad zemských povrchem naměřili koncentraci lithia, která byla desetkrát vyšší než obvyklé hodnoty. Podle vědců nemohla vzniknout přirozenou cestou a vzhledem k trajektorii sestupu a dalším datům ji přisuzují právě raketě Falcon 9.

Lithiový mrak

„Oblak s vysokou hustotou lithia ve výšce 96 kilometrů nad Kühlungsbornem (sídlo ústavu) představuje první měření znečištění po návratu kosmického odpadu do atmosféry s rozlišením podle času a výšky,“ stojí ve studii.

Vědci se zajímají, jaké znečištění vytváří sestup raket či satelitů do atmosféry ve výšce od padesáti do sta kilometrů. Jedná se stále o ve velké míře neprobádané téma, které ale nabírá na důležitosti vzhledem k plánům na vypuštění velkého počtu satelitů a raket, které mají státy i soukromé firmy.

„I když jsou tyto části atmosféry od nás vzdálené, mohly by mít významný vliv na život na Zemi, pokud by se znečištění dotklo klimatu či by vedlo k oslabení ozonové vrstvy,“ řekla agentuře AFP vědkyně Eloïse Maraisová z University College London v Británii. Podle ní v současnosti neexistuje žádná legislativa ani regulace, která by vyšší část atmosféry chránila před takovým znečištěním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 5 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 23 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...