Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Nahrávám video
Zánik části Falconu 9 nad Českem
Zdroj: Facebook/Hvězdárna a Planetárium Brno

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.

Když se mluví o znečištění, které mohou způsobovat kosmické rakety, nejčastěji se zmiňuje start. Nové měření německých vědců ale naznačují, že mohou existovat i obavy z toho, co vzniká při návratu raket z kosmu.

Sestup Falconu 9 bylo loni v únoru možné ve střední Evropě dobře pozorovat. Některé úlomky rakety pak dokonce dopadly na polské území. Vědcům to poskytlo příležitost detailně prostudovat, co se vlastně při tomto procesu děje.

Vědci z Leibnizova ústavu v souvislosti s tím se svým zařízením LiDAR několik hodin po sestupu rakety provedli měření a ve výšce zhruba 96 kilometrů nad zemských povrchem naměřili koncentraci lithia, která byla desetkrát vyšší než obvyklé hodnoty. Podle vědců nemohla vzniknout přirozenou cestou a vzhledem k trajektorii sestupu a dalším datům ji přisuzují právě raketě Falcon 9.

Lithiový mrak

„Oblak s vysokou hustotou lithia ve výšce 96 kilometrů nad Kühlungsbornem (sídlo ústavu) představuje první měření znečištění po návratu kosmického odpadu do atmosféry s rozlišením podle času a výšky,“ stojí ve studii.

Vědci se zajímají, jaké znečištění vytváří sestup raket či satelitů do atmosféry ve výšce od padesáti do sta kilometrů. Jedná se stále o ve velké míře neprobádané téma, které ale nabírá na důležitosti vzhledem k plánům na vypuštění velkého počtu satelitů a raket, které mají státy i soukromé firmy.

„I když jsou tyto části atmosféry od nás vzdálené, mohly by mít významný vliv na život na Zemi, pokud by se znečištění dotklo klimatu či by vedlo k oslabení ozonové vrstvy,“ řekla agentuře AFP vědkyně Eloïse Maraisová z University College London v Británii. Podle ní v současnosti neexistuje žádná legislativa ani regulace, která by vyšší část atmosféry chránila před takovým znečištěním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
před 7 hhodinami

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
včera v 14:26

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
včera v 10:43

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...