Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Nahrávám video
Zdroj: Facebook/Hvězdárna a Planetárium Brno

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.

Když se mluví o znečištění, které mohou způsobovat kosmické rakety, nejčastěji se zmiňuje start. Nové měření německých vědců ale naznačují, že mohou existovat i obavy z toho, co vzniká při návratu raket z kosmu.

Sestup Falconu 9 bylo loni v únoru možné ve střední Evropě dobře pozorovat. Některé úlomky rakety pak dokonce dopadly na polské území. Vědcům to poskytlo příležitost detailně prostudovat, co se vlastně při tomto procesu děje.

Vědci z Leibnizova ústavu v souvislosti s tím se svým zařízením LiDAR několik hodin po sestupu rakety provedli měření a ve výšce zhruba 96 kilometrů nad zemských povrchem naměřili koncentraci lithia, která byla desetkrát vyšší než obvyklé hodnoty. Podle vědců nemohla vzniknout přirozenou cestou a vzhledem k trajektorii sestupu a dalším datům ji přisuzují právě raketě Falcon 9.

Lithiový mrak

„Oblak s vysokou hustotou lithia ve výšce 96 kilometrů nad Kühlungsbornem (sídlo ústavu) představuje první měření znečištění po návratu kosmického odpadu do atmosféry s rozlišením podle času a výšky,“ stojí ve studii.

Vědci se zajímají, jaké znečištění vytváří sestup raket či satelitů do atmosféry ve výšce od padesáti do sta kilometrů. Jedná se stále o ve velké míře neprobádané téma, které ale nabírá na důležitosti vzhledem k plánům na vypuštění velkého počtu satelitů a raket, které mají státy i soukromé firmy.

„I když jsou tyto části atmosféry od nás vzdálené, mohly by mít významný vliv na život na Zemi, pokud by se znečištění dotklo klimatu či by vedlo k oslabení ozonové vrstvy,“ řekla agentuře AFP vědkyně Eloïse Maraisová z University College London v Británii. Podle ní v současnosti neexistuje žádná legislativa ani regulace, která by vyšší část atmosféry chránila před takovým znečištěním.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 9 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 12 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 16 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.