Vědci našli kombinaci léků, která by mohla zabírat na agresivní nádory mozku

Imunoterapie v kombinaci s novými experimentálními léky by mohla pomoct lidem s agresivními nádory mozku. Naznačily to první výsledky studie, které vědci představili na výročním zasedání Americké asociace pro výzkum rakoviny.

Nádory mozku představují život ohrožující onemocnění. Jenom v Česku se za rok podle odborníků objeví přes osm set  pacientů s primárním zhoubným nádorem, který v mozku přímo vznikl, a dalších více než tisíc lidí, kterým lékaři zjistí mozkové metastázy z jiného nádorového onemocnění.

Počty nádorů mozku v ČR
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky/SVOD

Nejčastějším a nejagresivnějším mozkovým nádorem u dospělých je glioblastom. Právě na něj se zaměřila malá studie britských vědců. Celkem se jí zúčastnilo deset pacientů trpících pokročilým stadiem této nemoci.

Zmíněnou skupinu vyzkoušeli experti léčit kombinací chemo- a imunoterapie. Konkrétně jim podávali imunoterapeutickou látku s názvem atezolizumab v kombinaci s novým lékem ipatasertibem. Na léčbu velmi dobře zareagovali dva pacienti. U jednoho z nich dokonce agresivní nádor zřejmě zcela zmizel. 

Hlavní autorka studie Juanita Lopezová poznamenala, že na tento typ rakoviny doposud imunoterapie nezabírala. První výsledky výzkumu ale podle ní naznačily, že lék ipatasertib může u některých pacientů vést k tomu, že nádory budou vůči atezolizumabu zranitelné.

„Věříme, že naše zjištění otevírají dveře k dalšímu vývoji toho, co by mohlo u některých pacientů s glioblastomem představovat vhodnou léčebnou alternativu,“ uvedla Lopezová.

„Je úžasné, že jsem tady“

Experimentální léčba zafungovala u devětapadesátiletého Hamishe Mykuru. Zhoubný nádor mozku mu lékaři diagnostikovali v roce 2018. Do studie se přihlásil o rok později, poté, co mu léčba zahrnující chemoterapii, radioterapii i operaci přestala zabírat a tumor se rozrůstal. Nyní, po více než dvaceti měsících se zdá, že nádor už nemá.

„Emocionální cesta, kterou jsem v posledních několika letech prošel, byla dramatická.  Vzhledem k závažnosti mé diagnózy je úžasné, že jsem stále tady,“ řekl podle serveru Guardian Mykura. 

„Několik měsíců po zahájení experimentální léčby jsem měl pocit, že veškerá naděje zmizela a že nádor opět začal růst. Operace ale odhalila, že se ve skutečnosti jednalo o zánět, který způsobily léky útočíčí na tumor. Zafungovaly,“ dodal. 

Autoři studie v té souvislosti poznamenali, že je tak dobrá odezva překvapila. Zdůraznili ale, že výzkum je teprve ve velmi rané fázi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 48 mminutami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 20 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 23 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
včera v 07:00

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...