Vědci našli kombinaci léků, která by mohla zabírat na agresivní nádory mozku

Imunoterapie v kombinaci s novými experimentálními léky by mohla pomoct lidem s agresivními nádory mozku. Naznačily to první výsledky studie, které vědci představili na výročním zasedání Americké asociace pro výzkum rakoviny.

Nádory mozku představují život ohrožující onemocnění. Jenom v Česku se za rok podle odborníků objeví přes osm set  pacientů s primárním zhoubným nádorem, který v mozku přímo vznikl, a dalších více než tisíc lidí, kterým lékaři zjistí mozkové metastázy z jiného nádorového onemocnění.

Počty nádorů mozku v ČR
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky/SVOD

Nejčastějším a nejagresivnějším mozkovým nádorem u dospělých je glioblastom. Právě na něj se zaměřila malá studie britských vědců. Celkem se jí zúčastnilo deset pacientů trpících pokročilým stadiem této nemoci.

Zmíněnou skupinu vyzkoušeli experti léčit kombinací chemo- a imunoterapie. Konkrétně jim podávali imunoterapeutickou látku s názvem atezolizumab v kombinaci s novým lékem ipatasertibem. Na léčbu velmi dobře zareagovali dva pacienti. U jednoho z nich dokonce agresivní nádor zřejmě zcela zmizel. 

Hlavní autorka studie Juanita Lopezová poznamenala, že na tento typ rakoviny doposud imunoterapie nezabírala. První výsledky výzkumu ale podle ní naznačily, že lék ipatasertib může u některých pacientů vést k tomu, že nádory budou vůči atezolizumabu zranitelné.

„Věříme, že naše zjištění otevírají dveře k dalšímu vývoji toho, co by mohlo u některých pacientů s glioblastomem představovat vhodnou léčebnou alternativu,“ uvedla Lopezová.

„Je úžasné, že jsem tady“

Experimentální léčba zafungovala u devětapadesátiletého Hamishe Mykuru. Zhoubný nádor mozku mu lékaři diagnostikovali v roce 2018. Do studie se přihlásil o rok později, poté, co mu léčba zahrnující chemoterapii, radioterapii i operaci přestala zabírat a tumor se rozrůstal. Nyní, po více než dvaceti měsících se zdá, že nádor už nemá.

„Emocionální cesta, kterou jsem v posledních několika letech prošel, byla dramatická.  Vzhledem k závažnosti mé diagnózy je úžasné, že jsem stále tady,“ řekl podle serveru Guardian Mykura. 

„Několik měsíců po zahájení experimentální léčby jsem měl pocit, že veškerá naděje zmizela a že nádor opět začal růst. Operace ale odhalila, že se ve skutečnosti jednalo o zánět, který způsobily léky útočíčí na tumor. Zafungovaly,“ dodal. 

Autoři studie v té souvislosti poznamenali, že je tak dobrá odezva překvapila. Zdůraznili ale, že výzkum je teprve ve velmi rané fázi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled