Večeře založené na rostlinné stravě mohou až o deset procent snižovat riziko srdečních onemocnění, tvrdí vědci

Lidé, kteří pravidelně večeří příliš mnoho tučného masa a rafinovaných sacharidů, mají vyšší riziko srdečních onemocnění než ti, kteří si tento typ jídla dopřávají k snídani. Poukázala na to studie, kterou zveřejnil časopis Endocrine Society Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism.

Kardiovaskulární onemocnění, jako je například srdeční selhání, infarkt nebo cévní mozková příhoda, jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí. Každoročně si podle odhadů vyžádají 17,9 milionu životů. Výjimkou není ani Česko, kde tento typ chorob stojí ročně přibližně za třetinou všech úmrtí. 

Odborníci v té souvislosti již delší dobu upozorňují, že nadměrná konzumace nasycených tuků, zpracovaného masa a rafinovaných cukrů může být spojena s nebezpečím zvýšení cholesterolu. To pak může mít za následek rostoucí riziko právě onemocnění srdce a cév. 

Blahodárné účinky podle nich naopak může mít takový jídelníček, jehož součástí je dostatek zeleniny, obilovin a umírněné množství masa. 

Důležitost načasování

Nová studie se zaměřila na to, zda má na riziko vzniku kardiovaskulárních chorob vliv také to, kdy během dne člověk „nezdravé“ potraviny obvykle konzumuje. Celkem měli vědci k dispozici data od 27 911 dospělých Američanů. Ta byla sesbírána v rámci národního průzkumu, který zahrnoval informace týkající se zdraví a výživy. 

Konkrétně tým zkoumal souvislost mezi konzumací různých typů tuků, sacharidů a bílkovin a mírou srdečních chorob u respondentů. Všímali si také toho, zda nezdravá jídla účastníci večeřejí, nebo snídají. 

Došli k závěru, že na rostlinné stravě založené večeře snižovaly riziko tohoto typu onemocnění přibližně o deset procent. „Načasování jídla a jeho kvalita představují důležité faktory, které je potřeba vzít v potaz při hledání způsobů, jak snížit riziko srdečních onemocnění,“ poznamenala spoluautorka studie Jing Liová z čínské Harbin Medical University.

„Vždy se doporučuje zdravá strava, a to zejména lidem, kteří mají zvýšené nebezpečí těchto chorob. Zjistili jsme ale, že konzumace masa a rafinovaných sacharidů k snídani byla spojena s nižším rizikem, než když je daná skupina večeřela,“ dodala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 1 hhodinou

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 3 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 16 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 16 hhodinami
Načítání...