Ve vývoji české vakcíny není důvod pokračovat, oznámil Blatný. Projekt považuje za úspěšný

Pro pokračování ve vývoji české vakcíny proti covidu-19 není podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) důvod, protože brzy bude k dispozici vakcína komerční. Projekt, který někteří odborníci kritizovali, považuje za úspěch. Stál podle něj 4,3 milionu korun, při zahájení ministerstvo mluvilo o desítkách milionů korun. Pro EU zatím není komerční vakcína schválená, očekává se v lednu.

„ČR disponuje týmem odborníků, který je schopen ve velice krátkém čase naplnit úspěšně první fázi vývoje nové vakcíny. V krátké době bude dostupná vakcína komerční, proto není důvod v projektu pokračovat,“ uvedl ministr Blatný.

„Byla vyvinuta vakcína, která je schopná vytvořit imunitní odpověď u myšího modelu. To vakcína měla za úkol a to splnila,“ dodal. Podle něj je dohoda, že výzkumný tým bude udržovaný v pohotovosti, pokud by byl znovu potřeba. Pracovali v něm odborníci ze Státního zdravotního ústavu, Ústavu hematologie a krevní transfuze a Institutu klinické a experimentální medicíny.

Nahrávám video
Brífink ke konci první etapy vývoje české vakcíny proti covidu-19
Zdroj: ČT24

Důkaz soběstačnosti

Podle vědeckého garanta projektu Marka Petráše začala příprava projektu už v březnu, dva měsíce před jeho představením veřejnosti. První fáze vývoje byla dokončená na konci září. K dokončení finálního projektu, který by se mohl začít klinicky testovat, by podle něj bylo třeba asi 150 milionů korun a šest až dvanáct měsíců.

Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) při spuštění projektu v květnu řekl, že je důležitá soběstačnost. Koordinátorka vědeckého týmu, poslankyně ANO Věra Adámková tehdy řekla, že se Česko nemůže spoléhat na ostatní.

„Světová zdravotnická organizace v minulých dnech oznámila, že jsou si prakticky jistí, že nebude dostatek vakcíny pro všechny zájemce. Takže se to potvrdilo,“ řekla dnes Adámková. Ministr Blatný ale ujistil, že díky EU bude v Česku vakcína pro všechny zájemce.

Kontroverzní výzkum

Český projekt si vysloužil i kritiku. Například bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula ČTK v květnu řekl, že většina světových týmů jde při vývoji vakcíny jinou cestou než tým Adámkové. Místo inaktivovaného viru volí mikroorganismy, které jsou schopny vyvolat imunitní odpověď, a do nich vpraví genetickou informaci viru. Další odborníci se podivovali nad tím, že výzkum vede kardioložka.

Vakcíny proti viru SARS-CoV-2 nyní vyvíjí a testuje řada farmaceutických firem a vědeckých pracovišť. Ruští vědci v srpnu představili vakcínu Sputnik V jako první oficiálně dokončenou. Někteří odborníci ji ale nepovažují za důvěryhodnou, protože neprošla třetí fází klinických testů. O schválení pro použití v EU mají požádáno dvě vakcíny, očekává se v první polovině ledna. První použití v ČR ministr Blatný odhaduje v takovém případě na přelom ledna a února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 18 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...