Ve Francii zachytili novou variantu koronaviru, běžné testy ji nemusí odhalit

Francouzské zdravotnické úřady hlásí novou variantu koronaviru, kterou nemusí zachytit běžné PCR testy. Objevili ji zdravotníci v nemocnici ve městě Lannion v Bretani. Ve Spojeném království byla mezitím zveřejněna další studie, podle které je britská varianta viru více smrtící než jiné.

Ve francouzské Bretani zaznamenali několik pacientů, kteří měli typické projevy onemocnění covid-19, ale měli negativní výsledek PCR testu. Infekci potvrdily až podrobnější rozbory ze vzorků odebraných ze vzdálenějších částí dýchacích cest nebo analýza krve.

Tamní zdravotnické úřady uvedly, že „bude proveden výzkum s cílem zjistit, jak tato varianta reaguje na vakcínu a protilátky vytvořené během dřívější nákazy koronavirem“. 

I v Bretani, která zatím příchod třetí vlny epidemie nepocítila nijak drasticky, nových případů v posledních dnech přibývá rychleji.

K nejvíce zasaženým regionům ve Francii patří v současnosti Paříž a její okolí, kde se jednotky intenzivní péče blíží k hranicím své kapacity. Na lůžkách intenzivní péče ve francouzských nemocnicích nyní leží nejvíce pacientů od konce listopadu, kdy v zemi platila druhá celostátní karanténa.

Další studie: Britská varianta zvyšuje riziko smrti o 55 procent

Tým vědců z vysoké školy London School of Hygiene & Tropical Medicine (LSHTM) mezitím zveřejnil v časopise Nature další studii týkající se takzvané britské varianty koronaviru, označované kódem B.1.1.7.

Podle jejich odhadu je riziko smrti při nákaze touto variantou o 55 procent vyšší než u infekcí dříve rozšířenými variantami viru. Podle autorů může vzestup takových variant, jako je právě B.1.1.7, vymazat přínos pokroku v léčbě covidu-19, kterého bylo v uplynulém roce dosaženo.

Čerstvé závěry navazují na jinou britskou studii publikovanou minulý týden, podle níž jsou mrtvých o desítky procent více, když se lidé nakazí variantou B.1.1.7 ve srovnání se stejným počtem pacientů s jinými variantami viru. Podle dřívějších analýz se přitom britská varianta dokáže oproti těm dřívějším i výrazně rychleji šířit.

Své tvrzení o vyšší smrtnosti tým z LSHTM opírá o data o více než dvou milionech případů nákazy a necelých 17 500 úmrtích zaznamenaných v Anglii od loňského září do poloviny letošního února, kdy se B.1.1.7 v oblasti rychle rozšířila.

„Srovnáváme pouze úmrtnosti u lidí žijících ve stejné samosprávní oblasti, kteří byli testováni ve stejný den, abychom zohlednili výkyvy v intenzitě testování a tlaku na nemocnice,“ vysvětloval na Twitteru postup jeden z autorů studie Nicholas Davies.

Hlavní závěr je takový, že riziko úmrtí spojené s daným kmenem viru by mohlo být asi o 55 procent vyšší než u „dříve existujících variant“. Autoři dodávají, že s 95procentní spolehlivostí je rozdíl ve smrtnosti v rozmezí 39 až 72 procent.

Britská varianta už je rozšířena po celém světě

Varianta B.1.1.7 je označována jako britská, neboť to byli britští vědci, kdo se jí začal jako první podrobněji věnovat. Na přelomu roku stála za rekordními počty nově nakažených i zemřelých ve Velké Británii a rozšířila se i v dalších evropských zemích nebo ve Spojených státech.

Experti z LSHTM odhadli, že se šíří o 43 až 90 procent rychleji než dříve pozorované podoby koronaviru.

„V Anglii B.1.1.7 způsobila v uplynulých měsících obrovské škody, s více než 42 tisíci úmrtí spojenými s covidem-19 jen za leden a únor. Navzdory významným pokrokům v léčbě covidu-19 jsme už nyní v roce 2021 zaznamenali více úmrtí než za prvních osm měsíců pandemie v roce 2020. Náš výzkum pomáhá vysvětlit, proč tomu tak je,“ uvedl specialista na matematické modelování Davies.

Výskyt britské varianty dosud potvrdily laboratoře téměř po celém světě včetně České republiky a v řadě zemí již začala převažovat nad původní variantou koronaviru. V Česku byla poprvé potvrzena 18. ledna a aktuálně i zde zřejmě převládá.

Právě nové varianty koronaviru, které jsou nakažlivější než běžný kmen viru SARS-CoV-2, představují možnou komplikaci v postupu proti pandemii. Kromě britské varianty se v poslední době šíří také takzvaná jihoafrická varianta, jejíž výskyt byl zaznemenán v řadě zemí EU včetně Česka. Ve světě se vyskytuje i varianta brazilská. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 2 hhodinami

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
před 4 hhodinami

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 7 hhodinami

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 10 hhodinami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
včera v 14:44

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
včera v 13:05

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
včera v 10:08

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
včera v 08:00
Načítání...