Ve Francii zachytili novou variantu koronaviru, běžné testy ji nemusí odhalit

Francouzské zdravotnické úřady hlásí novou variantu koronaviru, kterou nemusí zachytit běžné PCR testy. Objevili ji zdravotníci v nemocnici ve městě Lannion v Bretani. Ve Spojeném království byla mezitím zveřejněna další studie, podle které je britská varianta viru více smrtící než jiné.

Ve francouzské Bretani zaznamenali několik pacientů, kteří měli typické projevy onemocnění covid-19, ale měli negativní výsledek PCR testu. Infekci potvrdily až podrobnější rozbory ze vzorků odebraných ze vzdálenějších částí dýchacích cest nebo analýza krve.

Tamní zdravotnické úřady uvedly, že „bude proveden výzkum s cílem zjistit, jak tato varianta reaguje na vakcínu a protilátky vytvořené během dřívější nákazy koronavirem“. 

I v Bretani, která zatím příchod třetí vlny epidemie nepocítila nijak drasticky, nových případů v posledních dnech přibývá rychleji.

K nejvíce zasaženým regionům ve Francii patří v současnosti Paříž a její okolí, kde se jednotky intenzivní péče blíží k hranicím své kapacity. Na lůžkách intenzivní péče ve francouzských nemocnicích nyní leží nejvíce pacientů od konce listopadu, kdy v zemi platila druhá celostátní karanténa.

Další studie: Britská varianta zvyšuje riziko smrti o 55 procent

Tým vědců z vysoké školy London School of Hygiene & Tropical Medicine (LSHTM) mezitím zveřejnil v časopise Nature další studii týkající se takzvané britské varianty koronaviru, označované kódem B.1.1.7.

Podle jejich odhadu je riziko smrti při nákaze touto variantou o 55 procent vyšší než u infekcí dříve rozšířenými variantami viru. Podle autorů může vzestup takových variant, jako je právě B.1.1.7, vymazat přínos pokroku v léčbě covidu-19, kterého bylo v uplynulém roce dosaženo.

Čerstvé závěry navazují na jinou britskou studii publikovanou minulý týden, podle níž jsou mrtvých o desítky procent více, když se lidé nakazí variantou B.1.1.7 ve srovnání se stejným počtem pacientů s jinými variantami viru. Podle dřívějších analýz se přitom britská varianta dokáže oproti těm dřívějším i výrazně rychleji šířit.

Své tvrzení o vyšší smrtnosti tým z LSHTM opírá o data o více než dvou milionech případů nákazy a necelých 17 500 úmrtích zaznamenaných v Anglii od loňského září do poloviny letošního února, kdy se B.1.1.7 v oblasti rychle rozšířila.

„Srovnáváme pouze úmrtnosti u lidí žijících ve stejné samosprávní oblasti, kteří byli testováni ve stejný den, abychom zohlednili výkyvy v intenzitě testování a tlaku na nemocnice,“ vysvětloval na Twitteru postup jeden z autorů studie Nicholas Davies.

Hlavní závěr je takový, že riziko úmrtí spojené s daným kmenem viru by mohlo být asi o 55 procent vyšší než u „dříve existujících variant“. Autoři dodávají, že s 95procentní spolehlivostí je rozdíl ve smrtnosti v rozmezí 39 až 72 procent.

Britská varianta už je rozšířena po celém světě

Varianta B.1.1.7 je označována jako britská, neboť to byli britští vědci, kdo se jí začal jako první podrobněji věnovat. Na přelomu roku stála za rekordními počty nově nakažených i zemřelých ve Velké Británii a rozšířila se i v dalších evropských zemích nebo ve Spojených státech.

Experti z LSHTM odhadli, že se šíří o 43 až 90 procent rychleji než dříve pozorované podoby koronaviru.

„V Anglii B.1.1.7 způsobila v uplynulých měsících obrovské škody, s více než 42 tisíci úmrtí spojenými s covidem-19 jen za leden a únor. Navzdory významným pokrokům v léčbě covidu-19 jsme už nyní v roce 2021 zaznamenali více úmrtí než za prvních osm měsíců pandemie v roce 2020. Náš výzkum pomáhá vysvětlit, proč tomu tak je,“ uvedl specialista na matematické modelování Davies.

Výskyt britské varianty dosud potvrdily laboratoře téměř po celém světě včetně České republiky a v řadě zemí již začala převažovat nad původní variantou koronaviru. V Česku byla poprvé potvrzena 18. ledna a aktuálně i zde zřejmě převládá.

Právě nové varianty koronaviru, které jsou nakažlivější než běžný kmen viru SARS-CoV-2, představují možnou komplikaci v postupu proti pandemii. Kromě britské varianty se v poslední době šíří také takzvaná jihoafrická varianta, jejíž výskyt byl zaznemenán v řadě zemí EU včetně Česka. Ve světě se vyskytuje i varianta brazilská. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 5 hhodinami

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 10 hhodinami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 11 hhodinami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě matně zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 12 hhodinami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 13 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 16 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
včera v 16:29

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
včera v 15:00
Načítání...