Ve Francii zachytili novou variantu koronaviru, běžné testy ji nemusí odhalit

Francouzské zdravotnické úřady hlásí novou variantu koronaviru, kterou nemusí zachytit běžné PCR testy. Objevili ji zdravotníci v nemocnici ve městě Lannion v Bretani. Ve Spojeném království byla mezitím zveřejněna další studie, podle které je britská varianta viru více smrtící než jiné.

Ve francouzské Bretani zaznamenali několik pacientů, kteří měli typické projevy onemocnění covid-19, ale měli negativní výsledek PCR testu. Infekci potvrdily až podrobnější rozbory ze vzorků odebraných ze vzdálenějších částí dýchacích cest nebo analýza krve.

Tamní zdravotnické úřady uvedly, že „bude proveden výzkum s cílem zjistit, jak tato varianta reaguje na vakcínu a protilátky vytvořené během dřívější nákazy koronavirem“. 

I v Bretani, která zatím příchod třetí vlny epidemie nepocítila nijak drasticky, nových případů v posledních dnech přibývá rychleji.

K nejvíce zasaženým regionům ve Francii patří v současnosti Paříž a její okolí, kde se jednotky intenzivní péče blíží k hranicím své kapacity. Na lůžkách intenzivní péče ve francouzských nemocnicích nyní leží nejvíce pacientů od konce listopadu, kdy v zemi platila druhá celostátní karanténa.

Další studie: Britská varianta zvyšuje riziko smrti o 55 procent

Tým vědců z vysoké školy London School of Hygiene & Tropical Medicine (LSHTM) mezitím zveřejnil v časopise Nature další studii týkající se takzvané britské varianty koronaviru, označované kódem B.1.1.7.

Podle jejich odhadu je riziko smrti při nákaze touto variantou o 55 procent vyšší než u infekcí dříve rozšířenými variantami viru. Podle autorů může vzestup takových variant, jako je právě B.1.1.7, vymazat přínos pokroku v léčbě covidu-19, kterého bylo v uplynulém roce dosaženo.

Čerstvé závěry navazují na jinou britskou studii publikovanou minulý týden, podle níž jsou mrtvých o desítky procent více, když se lidé nakazí variantou B.1.1.7 ve srovnání se stejným počtem pacientů s jinými variantami viru. Podle dřívějších analýz se přitom britská varianta dokáže oproti těm dřívějším i výrazně rychleji šířit.

Své tvrzení o vyšší smrtnosti tým z LSHTM opírá o data o více než dvou milionech případů nákazy a necelých 17 500 úmrtích zaznamenaných v Anglii od loňského září do poloviny letošního února, kdy se B.1.1.7 v oblasti rychle rozšířila.

„Srovnáváme pouze úmrtnosti u lidí žijících ve stejné samosprávní oblasti, kteří byli testováni ve stejný den, abychom zohlednili výkyvy v intenzitě testování a tlaku na nemocnice,“ vysvětloval na Twitteru postup jeden z autorů studie Nicholas Davies.

Hlavní závěr je takový, že riziko úmrtí spojené s daným kmenem viru by mohlo být asi o 55 procent vyšší než u „dříve existujících variant“. Autoři dodávají, že s 95procentní spolehlivostí je rozdíl ve smrtnosti v rozmezí 39 až 72 procent.

Britská varianta už je rozšířena po celém světě

Varianta B.1.1.7 je označována jako britská, neboť to byli britští vědci, kdo se jí začal jako první podrobněji věnovat. Na přelomu roku stála za rekordními počty nově nakažených i zemřelých ve Velké Británii a rozšířila se i v dalších evropských zemích nebo ve Spojených státech.

Experti z LSHTM odhadli, že se šíří o 43 až 90 procent rychleji než dříve pozorované podoby koronaviru.

„V Anglii B.1.1.7 způsobila v uplynulých měsících obrovské škody, s více než 42 tisíci úmrtí spojenými s covidem-19 jen za leden a únor. Navzdory významným pokrokům v léčbě covidu-19 jsme už nyní v roce 2021 zaznamenali více úmrtí než za prvních osm měsíců pandemie v roce 2020. Náš výzkum pomáhá vysvětlit, proč tomu tak je,“ uvedl specialista na matematické modelování Davies.

Výskyt britské varianty dosud potvrdily laboratoře téměř po celém světě včetně České republiky a v řadě zemí již začala převažovat nad původní variantou koronaviru. V Česku byla poprvé potvrzena 18. ledna a aktuálně i zde zřejmě převládá.

Právě nové varianty koronaviru, které jsou nakažlivější než běžný kmen viru SARS-CoV-2, představují možnou komplikaci v postupu proti pandemii. Kromě britské varianty se v poslední době šíří také takzvaná jihoafrická varianta, jejíž výskyt byl zaznemenán v řadě zemí EU včetně Česka. Ve světě se vyskytuje i varianta brazilská. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...