V USA se už proti covidu očkují primáti v zoo. Teď se na experimentální vakcínu chystají v šimpanzí rezervaci

Zatímco ve Spojených státech pokračuje očkování lidí proti covidu-19, snaží se i tamní zoologické zahrady chránit pomocí očkování svá zvířata, zejména druhy, které jsou tímto virem prokazatelně zranitelné. Nyní je na očkování připravena šimpanzí rezervace v Georgii, která hodlá primátům brzy aplikovat experimentální vakcínu proti covidu.

„Po konzultaci s naším veterinářem a několika dalšími pracovníky zoo jsme si jisti, že je to pro nás správné rozhodnutí,“ uvedl pro odborný časopis Science výkonný ředitel útulku Project Chimps Ali Crumpacker. Několik dalších amerických šimpanzích útulků oznámilo, že budou tento projekt pozorně sledovat, a pokud bude úspěšný, mohli by ho napodobit – jiné ale zatím nevidí tuto potřebu jako aktuální.

Primatologové se o lidoopy v zajetí i ve volné přírodě obávají od začátku pandemie covidu-19. Šimpanzi, gorily, orangutani i bonobové mají společnou verzi receptoru ACE2, na který se virus SARS-CoV-2 váže, a tímto způsobem infikuje buňky. Tyto obavy nejsou jen teoretické, v minulosti už lidské respirační nemoci populace lidoopů těžce poškodily.

V reakci na to zoologické zahrady, rezervace a národní parky po celém světě zpřísnily opatření na ochranu lidoopů před covidem, zdůraznily používání roušek, rukavic a dalších osobních ochranných pomůcek a dále omezily přístup ke zvířatům. Přesto se v mnoha zoologických zahradách primáti nakazili; potkalo to letos v březnu i gorily v té pražské. Všechna zvířata to sice přežila, ale obavy přetrvávají.

Vakcína pro zvířata je na stejném principu jako očkování od Novavaxu

V USA byl první postiženou zoo Safari Park v San Diegu; i tam osm nakažených goril přežilo, ale tato zkušenost vedla k tomu, že tam jako první naočkovali devět orangutanů a bonobů, to se stalo už v únoru. Zvířata tehdy dostala experimentální vakcínu, kterou dodala americká společnost Zoetis, původně divize společnosti Pfizer zaměřená na zvířata. Tato vakcína funguje na stejném principu jako očkování proti covidu od společnosti Novavax. Jedná se o takzvanou proteinovou vakcínu, která obsahuje laboratorně vyrobený S-protein koronaviru. Imunitní systém si tento hrot zapamatuje, naučí se ho rozeznat a vytvoří si proti němu obranu.

„Covid-19 tu zůstane dlouho a naše zvířata jsou součástí naší komunity,“ říká vrchní veterinářka zoo v San Diegu Nadine Lamberskiová. „Abychom v naší komunitě vytvořili kolektivní imunitu, musíme naočkovat co nejvíce jedinců.“ Tento experiment byl sledován zoologickými zahradami v řadě zemí. V San Diegu posléze oznámili, že se u jejích primátů nevyskytly žádné závažné nežádoucí účinky vakcíny, pouze několik mírných reakcí, jako jsou příznaky bolesti hlavy.

Brzy poté společnost Zoetis oznámila, že o dávky vakcíny požádalo více než 70 dalších zoologických zahrad, útulků a dalších institucí po celých Spojených státech. Více než desítka jich začala očkovat i jiná potenciálně zranitelná zvířata, například vydry, lidoopy, medvědy a další.

Projekt Chimps, založený v roce 2014, je jedním ze šesti akreditovaných šimpanzích útulků v USA. Nabízí důstojné podmínky pro desítky zvířat z výzkumných laboratoří, obchodu se zvířaty nebo zábavního průmyslu. Teď na konci srpna chce naočkovat všech svých 77 šimpanzích chráněnců vakcínou Zoetis. Naočkováno je tam sice už 95 procent zaměstnanců, ale protože variantu delta mohou přenášet i očkovaní, rozhodlo se vedení pro ještě lepší ochranu. „Uklidnilo nás, že zoologické zahrady, které šly na věc jako první, nezaznamenaly žádné negativní účinky,“ říká Crumpacker.

Tento pokus by mohl pomoci napovědět, jak by se vakcína chovala ve volné přírodě, kdyby bylo případně nutné očkovat i zvířata žijící volně.

Vedení projektu Chimps vybralo asi 70 procent zvířat, která jsou pro ně vhodná, a snaží se je na ně připravit – zvířata, která budou injekci odmítat, do toho nebudou nucena, ale veterináři se je pokusí vakcinovat až později.

Je nutné spěchat?

Opačný přístup zvolila největší šimpanzí rezervace v USA – Chimp Haven. Její vedení zatím nepokládá riziko za tak velké, aby se do podobného projektu pustilo. Všichni zaměstnanci musí používat ochranné pomůcky a dodržovat přísné protokoly, které by měly přenosu nákazy z lidí na zvířata zabránit.

A i kdyby k tomu došlo, nehrozí podle veterinářů šimpanzům zřejmě nic hrozného – doposud nebyl zaznamenán žádný případ šimpanzů s pozitivním testem na covid v zoo, v útulcích ani ve volné přírodě. „V současné době se organizace Chimp Haven rozhodla neočkovat, ale nadále si ponecháváme otevřené možnosti,“ uvedla ředitelka veterinární péče v organizaci Chimp Haven Raven Jackson-Jewettová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 54 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 1 hhodinou

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 3 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 5 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 7 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 17 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26
Načítání...