V USA se už proti covidu očkují primáti v zoo. Teď se na experimentální vakcínu chystají v šimpanzí rezervaci

Zatímco ve Spojených státech pokračuje očkování lidí proti covidu-19, snaží se i tamní zoologické zahrady chránit pomocí očkování svá zvířata, zejména druhy, které jsou tímto virem prokazatelně zranitelné. Nyní je na očkování připravena šimpanzí rezervace v Georgii, která hodlá primátům brzy aplikovat experimentální vakcínu proti covidu.

„Po konzultaci s naším veterinářem a několika dalšími pracovníky zoo jsme si jisti, že je to pro nás správné rozhodnutí,“ uvedl pro odborný časopis Science výkonný ředitel útulku Project Chimps Ali Crumpacker. Několik dalších amerických šimpanzích útulků oznámilo, že budou tento projekt pozorně sledovat, a pokud bude úspěšný, mohli by ho napodobit – jiné ale zatím nevidí tuto potřebu jako aktuální.

Primatologové se o lidoopy v zajetí i ve volné přírodě obávají od začátku pandemie covidu-19. Šimpanzi, gorily, orangutani i bonobové mají společnou verzi receptoru ACE2, na který se virus SARS-CoV-2 váže, a tímto způsobem infikuje buňky. Tyto obavy nejsou jen teoretické, v minulosti už lidské respirační nemoci populace lidoopů těžce poškodily.

V reakci na to zoologické zahrady, rezervace a národní parky po celém světě zpřísnily opatření na ochranu lidoopů před covidem, zdůraznily používání roušek, rukavic a dalších osobních ochranných pomůcek a dále omezily přístup ke zvířatům. Přesto se v mnoha zoologických zahradách primáti nakazili; potkalo to letos v březnu i gorily v té pražské. Všechna zvířata to sice přežila, ale obavy přetrvávají.

Vakcína pro zvířata je na stejném principu jako očkování od Novavaxu

V USA byl první postiženou zoo Safari Park v San Diegu; i tam osm nakažených goril přežilo, ale tato zkušenost vedla k tomu, že tam jako první naočkovali devět orangutanů a bonobů, to se stalo už v únoru. Zvířata tehdy dostala experimentální vakcínu, kterou dodala americká společnost Zoetis, původně divize společnosti Pfizer zaměřená na zvířata. Tato vakcína funguje na stejném principu jako očkování proti covidu od společnosti Novavax. Jedná se o takzvanou proteinovou vakcínu, která obsahuje laboratorně vyrobený S-protein koronaviru. Imunitní systém si tento hrot zapamatuje, naučí se ho rozeznat a vytvoří si proti němu obranu.

„Covid-19 tu zůstane dlouho a naše zvířata jsou součástí naší komunity,“ říká vrchní veterinářka zoo v San Diegu Nadine Lamberskiová. „Abychom v naší komunitě vytvořili kolektivní imunitu, musíme naočkovat co nejvíce jedinců.“ Tento experiment byl sledován zoologickými zahradami v řadě zemí. V San Diegu posléze oznámili, že se u jejích primátů nevyskytly žádné závažné nežádoucí účinky vakcíny, pouze několik mírných reakcí, jako jsou příznaky bolesti hlavy.

Brzy poté společnost Zoetis oznámila, že o dávky vakcíny požádalo více než 70 dalších zoologických zahrad, útulků a dalších institucí po celých Spojených státech. Více než desítka jich začala očkovat i jiná potenciálně zranitelná zvířata, například vydry, lidoopy, medvědy a další.

Projekt Chimps, založený v roce 2014, je jedním ze šesti akreditovaných šimpanzích útulků v USA. Nabízí důstojné podmínky pro desítky zvířat z výzkumných laboratoří, obchodu se zvířaty nebo zábavního průmyslu. Teď na konci srpna chce naočkovat všech svých 77 šimpanzích chráněnců vakcínou Zoetis. Naočkováno je tam sice už 95 procent zaměstnanců, ale protože variantu delta mohou přenášet i očkovaní, rozhodlo se vedení pro ještě lepší ochranu. „Uklidnilo nás, že zoologické zahrady, které šly na věc jako první, nezaznamenaly žádné negativní účinky,“ říká Crumpacker.

Tento pokus by mohl pomoci napovědět, jak by se vakcína chovala ve volné přírodě, kdyby bylo případně nutné očkovat i zvířata žijící volně.

Vedení projektu Chimps vybralo asi 70 procent zvířat, která jsou pro ně vhodná, a snaží se je na ně připravit – zvířata, která budou injekci odmítat, do toho nebudou nucena, ale veterináři se je pokusí vakcinovat až později.

Je nutné spěchat?

Opačný přístup zvolila největší šimpanzí rezervace v USA – Chimp Haven. Její vedení zatím nepokládá riziko za tak velké, aby se do podobného projektu pustilo. Všichni zaměstnanci musí používat ochranné pomůcky a dodržovat přísné protokoly, které by měly přenosu nákazy z lidí na zvířata zabránit.

A i kdyby k tomu došlo, nehrozí podle veterinářů šimpanzům zřejmě nic hrozného – doposud nebyl zaznamenán žádný případ šimpanzů s pozitivním testem na covid v zoo, v útulcích ani ve volné přírodě. „V současné době se organizace Chimp Haven rozhodla neočkovat, ale nadále si ponecháváme otevřené možnosti,“ uvedla ředitelka veterinární péče v organizaci Chimp Haven Raven Jackson-Jewettová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 17 mminutami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...