V USA se už proti covidu očkují primáti v zoo. Teď se na experimentální vakcínu chystají v šimpanzí rezervaci

Zatímco ve Spojených státech pokračuje očkování lidí proti covidu-19, snaží se i tamní zoologické zahrady chránit pomocí očkování svá zvířata, zejména druhy, které jsou tímto virem prokazatelně zranitelné. Nyní je na očkování připravena šimpanzí rezervace v Georgii, která hodlá primátům brzy aplikovat experimentální vakcínu proti covidu.

„Po konzultaci s naším veterinářem a několika dalšími pracovníky zoo jsme si jisti, že je to pro nás správné rozhodnutí,“ uvedl pro odborný časopis Science výkonný ředitel útulku Project Chimps Ali Crumpacker. Několik dalších amerických šimpanzích útulků oznámilo, že budou tento projekt pozorně sledovat, a pokud bude úspěšný, mohli by ho napodobit – jiné ale zatím nevidí tuto potřebu jako aktuální.

Primatologové se o lidoopy v zajetí i ve volné přírodě obávají od začátku pandemie covidu-19. Šimpanzi, gorily, orangutani i bonobové mají společnou verzi receptoru ACE2, na který se virus SARS-CoV-2 váže, a tímto způsobem infikuje buňky. Tyto obavy nejsou jen teoretické, v minulosti už lidské respirační nemoci populace lidoopů těžce poškodily.

V reakci na to zoologické zahrady, rezervace a národní parky po celém světě zpřísnily opatření na ochranu lidoopů před covidem, zdůraznily používání roušek, rukavic a dalších osobních ochranných pomůcek a dále omezily přístup ke zvířatům. Přesto se v mnoha zoologických zahradách primáti nakazili; potkalo to letos v březnu i gorily v té pražské. Všechna zvířata to sice přežila, ale obavy přetrvávají.

Vakcína pro zvířata je na stejném principu jako očkování od Novavaxu

V USA byl první postiženou zoo Safari Park v San Diegu; i tam osm nakažených goril přežilo, ale tato zkušenost vedla k tomu, že tam jako první naočkovali devět orangutanů a bonobů, to se stalo už v únoru. Zvířata tehdy dostala experimentální vakcínu, kterou dodala americká společnost Zoetis, původně divize společnosti Pfizer zaměřená na zvířata. Tato vakcína funguje na stejném principu jako očkování proti covidu od společnosti Novavax. Jedná se o takzvanou proteinovou vakcínu, která obsahuje laboratorně vyrobený S-protein koronaviru. Imunitní systém si tento hrot zapamatuje, naučí se ho rozeznat a vytvoří si proti němu obranu.

„Covid-19 tu zůstane dlouho a naše zvířata jsou součástí naší komunity,“ říká vrchní veterinářka zoo v San Diegu Nadine Lamberskiová. „Abychom v naší komunitě vytvořili kolektivní imunitu, musíme naočkovat co nejvíce jedinců.“ Tento experiment byl sledován zoologickými zahradami v řadě zemí. V San Diegu posléze oznámili, že se u jejích primátů nevyskytly žádné závažné nežádoucí účinky vakcíny, pouze několik mírných reakcí, jako jsou příznaky bolesti hlavy.

Brzy poté společnost Zoetis oznámila, že o dávky vakcíny požádalo více než 70 dalších zoologických zahrad, útulků a dalších institucí po celých Spojených státech. Více než desítka jich začala očkovat i jiná potenciálně zranitelná zvířata, například vydry, lidoopy, medvědy a další.

Projekt Chimps, založený v roce 2014, je jedním ze šesti akreditovaných šimpanzích útulků v USA. Nabízí důstojné podmínky pro desítky zvířat z výzkumných laboratoří, obchodu se zvířaty nebo zábavního průmyslu. Teď na konci srpna chce naočkovat všech svých 77 šimpanzích chráněnců vakcínou Zoetis. Naočkováno je tam sice už 95 procent zaměstnanců, ale protože variantu delta mohou přenášet i očkovaní, rozhodlo se vedení pro ještě lepší ochranu. „Uklidnilo nás, že zoologické zahrady, které šly na věc jako první, nezaznamenaly žádné negativní účinky,“ říká Crumpacker.

Tento pokus by mohl pomoci napovědět, jak by se vakcína chovala ve volné přírodě, kdyby bylo případně nutné očkovat i zvířata žijící volně.

Vedení projektu Chimps vybralo asi 70 procent zvířat, která jsou pro ně vhodná, a snaží se je na ně připravit – zvířata, která budou injekci odmítat, do toho nebudou nucena, ale veterináři se je pokusí vakcinovat až později.

Je nutné spěchat?

Opačný přístup zvolila největší šimpanzí rezervace v USA – Chimp Haven. Její vedení zatím nepokládá riziko za tak velké, aby se do podobného projektu pustilo. Všichni zaměstnanci musí používat ochranné pomůcky a dodržovat přísné protokoly, které by měly přenosu nákazy z lidí na zvířata zabránit.

A i kdyby k tomu došlo, nehrozí podle veterinářů šimpanzům zřejmě nic hrozného – doposud nebyl zaznamenán žádný případ šimpanzů s pozitivním testem na covid v zoo, v útulcích ani ve volné přírodě. „V současné době se organizace Chimp Haven rozhodla neočkovat, ale nadále si ponecháváme otevřené možnosti,“ uvedla ředitelka veterinární péče v organizaci Chimp Haven Raven Jackson-Jewettová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 10 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 12 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 15 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
před 19 hhodinami

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.