V USA se už proti covidu očkují primáti v zoo. Teď se na experimentální vakcínu chystají v šimpanzí rezervaci

Zatímco ve Spojených státech pokračuje očkování lidí proti covidu-19, snaží se i tamní zoologické zahrady chránit pomocí očkování svá zvířata, zejména druhy, které jsou tímto virem prokazatelně zranitelné. Nyní je na očkování připravena šimpanzí rezervace v Georgii, která hodlá primátům brzy aplikovat experimentální vakcínu proti covidu.

„Po konzultaci s naším veterinářem a několika dalšími pracovníky zoo jsme si jisti, že je to pro nás správné rozhodnutí,“ uvedl pro odborný časopis Science výkonný ředitel útulku Project Chimps Ali Crumpacker. Několik dalších amerických šimpanzích útulků oznámilo, že budou tento projekt pozorně sledovat, a pokud bude úspěšný, mohli by ho napodobit – jiné ale zatím nevidí tuto potřebu jako aktuální.

Primatologové se o lidoopy v zajetí i ve volné přírodě obávají od začátku pandemie covidu-19. Šimpanzi, gorily, orangutani i bonobové mají společnou verzi receptoru ACE2, na který se virus SARS-CoV-2 váže, a tímto způsobem infikuje buňky. Tyto obavy nejsou jen teoretické, v minulosti už lidské respirační nemoci populace lidoopů těžce poškodily.

V reakci na to zoologické zahrady, rezervace a národní parky po celém světě zpřísnily opatření na ochranu lidoopů před covidem, zdůraznily používání roušek, rukavic a dalších osobních ochranných pomůcek a dále omezily přístup ke zvířatům. Přesto se v mnoha zoologických zahradách primáti nakazili; potkalo to letos v březnu i gorily v té pražské. Všechna zvířata to sice přežila, ale obavy přetrvávají.

Vakcína pro zvířata je na stejném principu jako očkování od Novavaxu

V USA byl první postiženou zoo Safari Park v San Diegu; i tam osm nakažených goril přežilo, ale tato zkušenost vedla k tomu, že tam jako první naočkovali devět orangutanů a bonobů, to se stalo už v únoru. Zvířata tehdy dostala experimentální vakcínu, kterou dodala americká společnost Zoetis, původně divize společnosti Pfizer zaměřená na zvířata. Tato vakcína funguje na stejném principu jako očkování proti covidu od společnosti Novavax. Jedná se o takzvanou proteinovou vakcínu, která obsahuje laboratorně vyrobený S-protein koronaviru. Imunitní systém si tento hrot zapamatuje, naučí se ho rozeznat a vytvoří si proti němu obranu.

„Covid-19 tu zůstane dlouho a naše zvířata jsou součástí naší komunity,“ říká vrchní veterinářka zoo v San Diegu Nadine Lamberskiová. „Abychom v naší komunitě vytvořili kolektivní imunitu, musíme naočkovat co nejvíce jedinců.“ Tento experiment byl sledován zoologickými zahradami v řadě zemí. V San Diegu posléze oznámili, že se u jejích primátů nevyskytly žádné závažné nežádoucí účinky vakcíny, pouze několik mírných reakcí, jako jsou příznaky bolesti hlavy.

Brzy poté společnost Zoetis oznámila, že o dávky vakcíny požádalo více než 70 dalších zoologických zahrad, útulků a dalších institucí po celých Spojených státech. Více než desítka jich začala očkovat i jiná potenciálně zranitelná zvířata, například vydry, lidoopy, medvědy a další.

Projekt Chimps, založený v roce 2014, je jedním ze šesti akreditovaných šimpanzích útulků v USA. Nabízí důstojné podmínky pro desítky zvířat z výzkumných laboratoří, obchodu se zvířaty nebo zábavního průmyslu. Teď na konci srpna chce naočkovat všech svých 77 šimpanzích chráněnců vakcínou Zoetis. Naočkováno je tam sice už 95 procent zaměstnanců, ale protože variantu delta mohou přenášet i očkovaní, rozhodlo se vedení pro ještě lepší ochranu. „Uklidnilo nás, že zoologické zahrady, které šly na věc jako první, nezaznamenaly žádné negativní účinky,“ říká Crumpacker.

Tento pokus by mohl pomoci napovědět, jak by se vakcína chovala ve volné přírodě, kdyby bylo případně nutné očkovat i zvířata žijící volně.

Vedení projektu Chimps vybralo asi 70 procent zvířat, která jsou pro ně vhodná, a snaží se je na ně připravit – zvířata, která budou injekci odmítat, do toho nebudou nucena, ale veterináři se je pokusí vakcinovat až později.

Je nutné spěchat?

Opačný přístup zvolila největší šimpanzí rezervace v USA – Chimp Haven. Její vedení zatím nepokládá riziko za tak velké, aby se do podobného projektu pustilo. Všichni zaměstnanci musí používat ochranné pomůcky a dodržovat přísné protokoly, které by měly přenosu nákazy z lidí na zvířata zabránit.

A i kdyby k tomu došlo, nehrozí podle veterinářů šimpanzům zřejmě nic hrozného – doposud nebyl zaznamenán žádný případ šimpanzů s pozitivním testem na covid v zoo, v útulcích ani ve volné přírodě. „V současné době se organizace Chimp Haven rozhodla neočkovat, ale nadále si ponecháváme otevřené možnosti,“ uvedla ředitelka veterinární péče v organizaci Chimp Haven Raven Jackson-Jewettová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 13 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 14 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 14 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
před 18 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 19 hhodinami

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...