V příští dekádě zasáhnou USA dramatické záplavy. Způsobí je kombinace oteplování a změny v cyklu Měsíce

Pobřežní komunity ve Spojených státech by se měly v příštích deseti letech připravovat na dramatický nárůst množství povodní. Způsobí je od poloviny 30. let 21. století kombinace klimatických proměn a pravidelných změn oběhového cyklu Měsíce.

Nový výzkum vydali experti z americké vesmírné agentury NASA ve spolupráci s Havajskou univerzitou. Podle nich by se měli majitelů domů v USA žijící v přímořských oblastech připravovat na častější a silnější záplavy.

„Globální zvyšování hladiny moří bude působit asi deset let. Vyšší hladina moře, zesílená měsíčním cyklem, způsobí skokový nárůst počtu záplav na téměř všech pobřežích pevninských států USA, Havaje a Guamu,“ uvádí se v tiskové zprávě NASA.

Týká se to prakticky celého pobřeží Spojených států s výjimkou Aljašky, kterou tyto změny doběhnou později – v nejbližší budoucnosti bude těžit z toho, že tato část kontinentu se v souvislosti s dlouhodobými geologickými procesy celá zvedá.

Souhra faktorů

Studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature Climate Change, je první práce, která bere v úvahu všechny známé oceánské a astronomické příčiny povodní, uvedla agentura NASA.

V principu byly zatím přívaly vody z oceánu méně škodlivé než přílivové deště, které mají v USA na svědomí zejména hurikány. Jenže jejich dopad bude v budoucnu ničivější kvůli tomu, že dopad vyšších přílivů bude dlouhodobý.

„Pokud dojde k záplavám desetkrát nebo patnáctkrát za měsíc, nemůže podnik fungovat, když má parkoviště pod vodou. Lidé přijdou o práci, protože se nemohou dostat do zaměstnání. Prosakující žumpy se stávají problémem pro veřejné zdraví,“ popsal dopady těchto scénářů blízké budoucnosti odborný asistent na katedře oceánografie Havajské univerzity Phil Thompson.

Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) zaznamenal v roce 2019 více než šest set povodní při vysokých přílivech. Tato nová studie předpokládá, že v roce 2030 se tyto povodně budou někdy vyskytovat dlouhodobě v jakýchsi vlnách trvajících měsíc nebo déle, vždy podle toho, jaké bude postavení Měsíce, Země a Slunce. V některých přímořských městech se mohou záplavy vyskytovat dokonce obden.

Měsíční cyklus

Příčiny tohoto předpokládaného nárůstu souvisí s 18,6letým cyklem pohybu Měsíce. Právě teď je tento cyklus ve fázi, která příliv zvyšuje - ale doposud to nemá velký dopad na zvyšování hladiny moří nebo přílivu; je to tím, že změna klimatu a tání ledovců ještě tolik nepokročily.

Jenže v druhé polovině 30. let tohoto století už bude podle predikcí lidstvo v úplně jiné situaci. Tání polárního ledu se zrychluje a do oceánů tak odtéká obrovské množství ledovcové vody ze souše.

Kolísání oběžné dráhy Měsíce v této situaci bude už hrát podle studie NASA významnou roli. O těchto výkyvech se ví už roku 1728, ale až doposud neměly zásadní úlohu při záplavách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 23 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...