V příští dekádě zasáhnou USA dramatické záplavy. Způsobí je kombinace oteplování a změny v cyklu Měsíce

Pobřežní komunity ve Spojených státech by se měly v příštích deseti letech připravovat na dramatický nárůst množství povodní. Způsobí je od poloviny 30. let 21. století kombinace klimatických proměn a pravidelných změn oběhového cyklu Měsíce.

Nový výzkum vydali experti z americké vesmírné agentury NASA ve spolupráci s Havajskou univerzitou. Podle nich by se měli majitelů domů v USA žijící v přímořských oblastech připravovat na častější a silnější záplavy.

„Globální zvyšování hladiny moří bude působit asi deset let. Vyšší hladina moře, zesílená měsíčním cyklem, způsobí skokový nárůst počtu záplav na téměř všech pobřežích pevninských států USA, Havaje a Guamu,“ uvádí se v tiskové zprávě NASA.

Týká se to prakticky celého pobřeží Spojených států s výjimkou Aljašky, kterou tyto změny doběhnou později – v nejbližší budoucnosti bude těžit z toho, že tato část kontinentu se v souvislosti s dlouhodobými geologickými procesy celá zvedá.

Souhra faktorů

Studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature Climate Change, je první práce, která bere v úvahu všechny známé oceánské a astronomické příčiny povodní, uvedla agentura NASA.

V principu byly zatím přívaly vody z oceánu méně škodlivé než přílivové deště, které mají v USA na svědomí zejména hurikány. Jenže jejich dopad bude v budoucnu ničivější kvůli tomu, že dopad vyšších přílivů bude dlouhodobý.

„Pokud dojde k záplavám desetkrát nebo patnáctkrát za měsíc, nemůže podnik fungovat, když má parkoviště pod vodou. Lidé přijdou o práci, protože se nemohou dostat do zaměstnání. Prosakující žumpy se stávají problémem pro veřejné zdraví,“ popsal dopady těchto scénářů blízké budoucnosti odborný asistent na katedře oceánografie Havajské univerzity Phil Thompson.

Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) zaznamenal v roce 2019 více než šest set povodní při vysokých přílivech. Tato nová studie předpokládá, že v roce 2030 se tyto povodně budou někdy vyskytovat dlouhodobě v jakýchsi vlnách trvajících měsíc nebo déle, vždy podle toho, jaké bude postavení Měsíce, Země a Slunce. V některých přímořských městech se mohou záplavy vyskytovat dokonce obden.

Měsíční cyklus

Příčiny tohoto předpokládaného nárůstu souvisí s 18,6letým cyklem pohybu Měsíce. Právě teď je tento cyklus ve fázi, která příliv zvyšuje - ale doposud to nemá velký dopad na zvyšování hladiny moří nebo přílivu; je to tím, že změna klimatu a tání ledovců ještě tolik nepokročily.

Jenže v druhé polovině 30. let tohoto století už bude podle predikcí lidstvo v úplně jiné situaci. Tání polárního ledu se zrychluje a do oceánů tak odtéká obrovské množství ledovcové vody ze souše.

Kolísání oběžné dráhy Měsíce v této situaci bude už hrát podle studie NASA významnou roli. O těchto výkyvech se ví už roku 1728, ale až doposud neměly zásadní úlohu při záplavách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
včera v 08:19

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
včera v 07:30

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
20. 7. 2026

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
20. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.