V příští dekádě zasáhnou USA dramatické záplavy. Způsobí je kombinace oteplování a změny v cyklu Měsíce

Pobřežní komunity ve Spojených státech by se měly v příštích deseti letech připravovat na dramatický nárůst množství povodní. Způsobí je od poloviny 30. let 21. století kombinace klimatických proměn a pravidelných změn oběhového cyklu Měsíce.

Nový výzkum vydali experti z americké vesmírné agentury NASA ve spolupráci s Havajskou univerzitou. Podle nich by se měli majitelů domů v USA žijící v přímořských oblastech připravovat na častější a silnější záplavy.

„Globální zvyšování hladiny moří bude působit asi deset let. Vyšší hladina moře, zesílená měsíčním cyklem, způsobí skokový nárůst počtu záplav na téměř všech pobřežích pevninských států USA, Havaje a Guamu,“ uvádí se v tiskové zprávě NASA.

Týká se to prakticky celého pobřeží Spojených států s výjimkou Aljašky, kterou tyto změny doběhnou později – v nejbližší budoucnosti bude těžit z toho, že tato část kontinentu se v souvislosti s dlouhodobými geologickými procesy celá zvedá.

Souhra faktorů

Studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature Climate Change, je první práce, která bere v úvahu všechny známé oceánské a astronomické příčiny povodní, uvedla agentura NASA.

V principu byly zatím přívaly vody z oceánu méně škodlivé než přílivové deště, které mají v USA na svědomí zejména hurikány. Jenže jejich dopad bude v budoucnu ničivější kvůli tomu, že dopad vyšších přílivů bude dlouhodobý.

„Pokud dojde k záplavám desetkrát nebo patnáctkrát za měsíc, nemůže podnik fungovat, když má parkoviště pod vodou. Lidé přijdou o práci, protože se nemohou dostat do zaměstnání. Prosakující žumpy se stávají problémem pro veřejné zdraví,“ popsal dopady těchto scénářů blízké budoucnosti odborný asistent na katedře oceánografie Havajské univerzity Phil Thompson.

Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) zaznamenal v roce 2019 více než šest set povodní při vysokých přílivech. Tato nová studie předpokládá, že v roce 2030 se tyto povodně budou někdy vyskytovat dlouhodobě v jakýchsi vlnách trvajících měsíc nebo déle, vždy podle toho, jaké bude postavení Měsíce, Země a Slunce. V některých přímořských městech se mohou záplavy vyskytovat dokonce obden.

Měsíční cyklus

Příčiny tohoto předpokládaného nárůstu souvisí s 18,6letým cyklem pohybu Měsíce. Právě teď je tento cyklus ve fázi, která příliv zvyšuje - ale doposud to nemá velký dopad na zvyšování hladiny moří nebo přílivu; je to tím, že změna klimatu a tání ledovců ještě tolik nepokročily.

Jenže v druhé polovině 30. let tohoto století už bude podle predikcí lidstvo v úplně jiné situaci. Tání polárního ledu se zrychluje a do oceánů tak odtéká obrovské množství ledovcové vody ze souše.

Kolísání oběžné dráhy Měsíce v této situaci bude už hrát podle studie NASA významnou roli. O těchto výkyvech se ví už roku 1728, ale až doposud neměly zásadní úlohu při záplavách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 18 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...