V motolské nemocnici v Praze v srpnu porodila žena s transplantovanou dělohou. Její dítě je tak prvním, které se v Česku z transplantované dělohy narodilo. Oznámili to zástupci nemocnice. Sedmadvacetiletá žena podstoupila zákrok v roce 2017, chlapec se jí narodil ve čtvrtek 29. srpna císařským řezem.
Dítě přišlo na svět v pětatřicátém týdnu těhotenství. Matka i novorozenec s porodní váhou 2740 gramů jsou asi dva týdny po porodu v pořádku. Transplantovaná děloha byla pacientce ponechána pro možnost případného druhého těhotenství.
„V České republice jde o historicky první případ, kdy se u pacientky po transplantaci dělohy podařilo úspěšně udržet těhotenství až do doby porodu,“ uvedla mluvčí nemocnice Pavlína Daňková.
I když se v Česku několika ženám s transplantovanou dělohou už v minulosti podařilo otěhotnět, teprve tímto porodem se podařilo naplnit šestiletou snahu a očekávání unikátního projektu. Ten dává obrovskou naději všem pacientkám s chybějící dělohou přivést na svět vlastní zdravé dítě.
„Klinická studie IKEM a FN Motol zahrnuje transplantace dělohy od živých dárkyň, nejčastěji od matky či tety, ale také od kadaverózních (zesnulých) dárkyň. A právě výše zmíněnou transplantací jsme udělali první krok k přepsání transplantačních protokolů mnohých světových center, která tuto zdravotní péči poskytují,“ doplňuje Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM a současný prezident Světové společnosti pro transplantaci dělohy.
Život ze smrti
Pacientka s vrozenou absencí dělohy – tzv. Mayerův-Rokitanského-Küsterův-Hauserův syndrom – podstoupila transplantaci dělohy od dárkyně se smrtí mozku v roce 2017. Ještě před transplantací jí v Motole odebrali vajíčka, která následně oplodnili partnerovými spermiemi, a embrya se pak ve zmrazeném stavu uchovávala až do doby umělého oplodnění. To se v odstupu dvou let od transplantace úspěšně podařilo.
Celé těhotenství včetně asistované reprodukce probíhalo pod kontrolou motolských lékařů. „Maminka byla oproti jiným rodičkám častěji sledována. Běžné jsou kontroly jednou za měsíc, v tomto případě to bylo dvakrát měsíčně,“ říká Roman Chmel, přednosta gynekologicko- porodnické kliniky a ošetřující lékař sedmadvacetileté matky.
Růst plodu v děloze, ultrazvuková i všechna další potřebná vyšetření nevykazovala odchylky od běžného těhotenství. A ani imunosupresiva, tedy léky potlačující imunitu, které musí matka kvůli transplantované děloze užívat, neměla na vývoj plodu v děloze negativní dopad.
Samotný porod císařským řezem proběhl bez jakýchkoliv komplikací, i když o týden dříve, než bylo původně naplánováno. „Rodička přijela k nám do porodnice v 35. týdnu těhotenství již s děložními stahy. Proto jsme museli ihned zahájit přípravy na porod. Zvládli jsme ho provést v poměrně krátkém čase, trval přesně 47 minut,“ dodává Marek Pluta, primář kliniky, který porod vedl.
Operační tým tvořilo asi deset lidí. Kromě porodníků i neonatologové, anesteziologové, porodní asistentky a zdravotní sestry.
Běžně se porody u žen s transplantovanou dělohou všude na světě plánují na cca 36. týden těhotenství. „Dosud není jasné, zda se dá těhotenství po transplantaci dělohy dovést až do řádného termínu porodu, tedy do čtyřicátého týdne. To se zatím nikomu na světě nepodařilo,“ vysvětluje přednosta Chmel. Podle něj zatím všechny ženy s transplantovanou dělohou rodily mezi 32. až 36. týdnem těhotenství.
Výsledek: zdravé dítě, spokojená matka
Matka i dítě jsou více než dva týdny po porodu zcela v pořádku, dobře se rozběhla i laktace a chlapec je plně kojený. Vzhledem k velmi příznivému poporodnímu průběhu už byli oba propuštěni do domácí péče.
Matka bude sledována v prvních dvou měsících po porodu po dvou týdnech, a pokud nenastanou žádné komplikace, bude další kontrola následovat až za šest měsíců.
Jedno prvenství ale FN Motol tímto porodem získal. „Jsem rád, že se motolská nemocnice může pochlubit jedním světovým unikátem. Jedná se totiž o první případ, kdy se narodilo dítě z dělohy, ze které se předtím žádné dítě ještě nikdy nenarodilo,“ říká ředitel nemocnice Miloslav Ludvík.
Dosud byly ve světě totiž matkám transplantovány pouze orgány od dárkyň, které již dříve porodily jedno a více dětí. Celkem se na světě podařilo přibližně dvacet porodů u žen s transplantovanou dělohou, a to ve Švédsku, USA, Brazílii nebo Indii.
Transplantace dělohy se provádí ženám, které nemají funkční dělohu, a to buď na základě absence, nebo pokud jim z různých zdravotních důvodů musela být chirurgicky odstraněna. „Těším mne, že je úsilí dvou velkých českých center korunováno úspěchem. IKEM tuto klinickou studii plně hradí z vlastních prostředků. Prozatím se jedná o deset transplantací, z nichž tři musely být z medicínských důvodů následně odstraněny,“ vysvětluje Michal Stiborek, ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny.
