V každém jídle může být i 100 kusů plastů. Za rok jich člověk sní až 68 tisíc, naznačuje studie

V každém jídle, které sníme, by podle nové studie mohlo být nečekaně velké množství drobných plastových částeček.

Tyto miniaturní částečky plastů pocházejí nejčastěji z měkkých částí nábytku nebo bytových doplňků a také z látek vyrobených z umělých hmot. Do domácností se pak dostávají zřejmě vzduchem v prachu, který se usazuje na talířích – a pak je lidé konzumují.

Popsali to vědci ze skotské Heriot-Watt University, kteří studovali tento fenomén – zatím jen na malém vzorku. Chtěli zjistit, zda se má vůbec toto téma zkoumat, a tak si to ověřili na třech domácnostech v době oběda.

Z tak malého vzorku se pochopitelně nedá odvozovat, že je problém všude stejně velký. Vědcům ale ukázal, že má smysl věnovat se tématu mnohem detailněji. Výsledky totiž naznačují, že plasty jsou opravdu všude.

114 plastových vláken v každém vzorku

Vědci postupovali tak, že na stoly v běžných domácnostech rozmístili Petriho misky naplněné lepkavou substancí – stalo se to v dobách oběda. V miskách se našlo až 14 kousků plastových částeček, což odpovídá 114 plastovým vláknům – částečky totiž byly poměrně velké.

Výzkumníci z toho vyvozují, že pokud by tato čísla byla obecně platná, pak by normální člověk žijící v Evropě za rok mohl sníst až 68 415 plastikových vláken.

V rámci stejného výzkumu vědci srovnávali také množství plastových mikročástic v mořských mušlích, které jsou oblíbenou kulinární pochoutkou, s běžným masem. V poslední době se mluví o mikroplastech v mořské vodě, vědci tedy předpokládali, že v mušlích bude těchto částic velké množství.

Ukázalo se, že v každé mušli jsou průměrně dvě plastová vlákna – z nich se tedy do člověka dostane ročně pouhých 100 vláken. Oproti 13700–68415 vláknům z běžného jídla je to množství prakticky zanedbatelné.

Dr. Ted Henry, jeden z hlavních autorů práce a současně profesor environmentální toxikologie, uvedl: „Tyto výsledky se mohou zdát překvapivé, zejména pro lidi, kteří pokládají objev plastů v mořích za znepokojivě vysoký. Nevíme zatím, odkud tato vlákna pocházejí, ale je pravděpodobné, že jsou součástí domů a našeho okolí.“

Vliv mikroplastů na lidské zdraví není doposud známý – podle autorů práce by ale měly vlády urychleně tuto otázku začít řešit.

Přečtěte si další články o problému lidstva s plasty:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...