V čínské laboratoři se koronavirus přenesl z extrémně infikované kočky na jinou

Čínští vědci zkoumali přenos nemoci COVID-19 mezi kočkami. Tři zvířata nakažená extrémně velkým množstvím viru zavřeli do klece nedaleko zdravých a na jednu z nich se nemoc kapénkami přenesla. Výzkum zatím nebyl recenzován. Pokud se potvrdí, může to odhalit jednu z cest šíření nemoci, protože z předchozích výzkumů se zdá, že virus se může přenášet z člověka na kočku. O přenosu opačným směrem zatím není nic známo.

Výzkum vedli veterináři z čínského Charbinu. Jejich studie naznačuje, že kočky jsou vysoce citlivé na nový koronavirus a také jsou schopné ho mezi sebou přenášet pomocí kapének. Naopak psi, drůbež, vepři a kachny se touto nemocí nakazí jen velmi nepravděpodobně.

První informace o tom, že by se pandemie mohla týkat i koček, přišly z Belgie. Asi týden poté, co se nakazil majitel kočky, objevily se podobné symptomy také u zvířete: zhoršený dech, průjem a zvracení. Testy provedené veterináři z univerzity v Liège pak prokázaly, že zvířata jsou opravdu nakažená novým koronavirem.

V čínském experimentu se jednalo jen o několik zvířat, která navíc byla nakažena extrémně silným množstvím viru, s jakým by se neměla normálně šanci potkat – podmínky tedy byly výjimečné a není jasné, zda by k něčemu takovému mohlo dojít v reálném životě. Studie zatím ani neprošla recenzním řízením. Podle vědců je ale tento výzkum důležitý pro pochopení toho, jak fungují přenosy virů z lidí na zvířata – i jestli má důvod uplatňovat nějaká přísnější pravidla pro kontrolu domácích zvířat.

„Sledování koček na Sars-CoV-2 by mělo být považováno za součást eliminace nemoci COVID-19 u lidí,“ uvedli vědci.

Jak probíhal výzkum

Čínští veterináři nakazili novým koronavirem pět koček. Tři ze zvířat pak umístili do klecí poblíž zvířat, která nebyla nakažená. Jedno z těchto zvířat se opravdu od infikovaných koček nakazilo, a to přesto, že se jich vůbec nedotýkalo – přenos tedy musel proběhnout vzduchem kapénkami.

Vědci potom experiment provedli ještě jednou na jiné skupině koček – pokus dopadl stejně. Virem se nakazily také fretky, což se ale ví delší dobu, právě na nich se totiž testují očkování proti nemoci COVID-19.

Podle dalších expertů jsou tyto výsledky věrohodné, ale nenaznačují, že by kočky byly významnou cestou, jak se virus mezi lidmi šíří. Především proto, že zatím neexistuje žádný důkaz, že by se nemoc od koček mohla přenášet na lidi.

Profesor Eric Fèvre, z Liverpoolské univerzity pro deník Guardian uvedl: „Lidé by, zejména pokud jsou nakažení, měli dodržovat běžná opatření – jako třeba mýt si ruce, když si hrají se zvířaty, ale také omezit příliš intimní kontakt se svými zvířaty. Je důležité dodat, že tento výzkum neříká nic o tom, jak se virus z koček dostává a jestli pak jsou zvířata infekční pro člověka.“

Jiné vědce tyto výsledky příliš nepřekvapily, protože přenos na kočky se prokázal už dávno také u viru SARS, který je geneticky s novým koronavirem téměř totožný. Profesor Jonathan Ball, virolog z univerzity v Nottinghamu dodává: „Je nutné připomínat si, že kočky nehrají v přenosu na lidi významnou roli, a možná dokonce nehrají vůbec žádnou roli. Samozřejmě, pokud si myslíte, že máte COVID-19 a žijete s kočkou, bylo by dobré omezit interakci i s kočkami.“

Zákaz konzumace kočičího masa

Čínské město Šen-čen se už v rámci opatření proti nákaze koronavirem rozhodlo zakázat konzumaci psů a koček, nařízení vejde v platnost 1. května. Vědci již dříve varovali, že koronavirus se na lidi přenesl ze zvířat. První nákazy byly zaznamenány na přelomu roku v souvislosti s trhem ve středočínském městě Wu-chan, kde se prodávají mořské plody, ale také divoce žijící zvěř jako netopýři, hadi či cibetky

„Kočky a psi si vytvořili mnohem bližší vztah s lidmi než ostatní zvířata. Zákaz pojídání psů, koček a dalších domácích mazlíčků je v rozvinutých zemích běžný, stejně jako v Hongkongu a na Tchaj-wanu,“ napsala místní vláda ve zdůvodnění svého rozhodnutí. „Zákaz tedy odpovídá i požadavkům lidské civilizace,“ dodala vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 13 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 15 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.