V čínské laboratoři se koronavirus přenesl z extrémně infikované kočky na jinou

Čínští vědci zkoumali přenos nemoci COVID-19 mezi kočkami. Tři zvířata nakažená extrémně velkým množstvím viru zavřeli do klece nedaleko zdravých a na jednu z nich se nemoc kapénkami přenesla. Výzkum zatím nebyl recenzován. Pokud se potvrdí, může to odhalit jednu z cest šíření nemoci, protože z předchozích výzkumů se zdá, že virus se může přenášet z člověka na kočku. O přenosu opačným směrem zatím není nic známo.

Výzkum vedli veterináři z čínského Charbinu. Jejich studie naznačuje, že kočky jsou vysoce citlivé na nový koronavirus a také jsou schopné ho mezi sebou přenášet pomocí kapének. Naopak psi, drůbež, vepři a kachny se touto nemocí nakazí jen velmi nepravděpodobně.

První informace o tom, že by se pandemie mohla týkat i koček, přišly z Belgie. Asi týden poté, co se nakazil majitel kočky, objevily se podobné symptomy také u zvířete: zhoršený dech, průjem a zvracení. Testy provedené veterináři z univerzity v Liège pak prokázaly, že zvířata jsou opravdu nakažená novým koronavirem.

V čínském experimentu se jednalo jen o několik zvířat, která navíc byla nakažena extrémně silným množstvím viru, s jakým by se neměla normálně šanci potkat – podmínky tedy byly výjimečné a není jasné, zda by k něčemu takovému mohlo dojít v reálném životě. Studie zatím ani neprošla recenzním řízením. Podle vědců je ale tento výzkum důležitý pro pochopení toho, jak fungují přenosy virů z lidí na zvířata – i jestli má důvod uplatňovat nějaká přísnější pravidla pro kontrolu domácích zvířat.

„Sledování koček na Sars-CoV-2 by mělo být považováno za součást eliminace nemoci COVID-19 u lidí,“ uvedli vědci.

Jak probíhal výzkum

Čínští veterináři nakazili novým koronavirem pět koček. Tři ze zvířat pak umístili do klecí poblíž zvířat, která nebyla nakažená. Jedno z těchto zvířat se opravdu od infikovaných koček nakazilo, a to přesto, že se jich vůbec nedotýkalo – přenos tedy musel proběhnout vzduchem kapénkami.

Vědci potom experiment provedli ještě jednou na jiné skupině koček – pokus dopadl stejně. Virem se nakazily také fretky, což se ale ví delší dobu, právě na nich se totiž testují očkování proti nemoci COVID-19.

Podle dalších expertů jsou tyto výsledky věrohodné, ale nenaznačují, že by kočky byly významnou cestou, jak se virus mezi lidmi šíří. Především proto, že zatím neexistuje žádný důkaz, že by se nemoc od koček mohla přenášet na lidi.

Profesor Eric Fèvre, z Liverpoolské univerzity pro deník Guardian uvedl: „Lidé by, zejména pokud jsou nakažení, měli dodržovat běžná opatření – jako třeba mýt si ruce, když si hrají se zvířaty, ale také omezit příliš intimní kontakt se svými zvířaty. Je důležité dodat, že tento výzkum neříká nic o tom, jak se virus z koček dostává a jestli pak jsou zvířata infekční pro člověka.“

Jiné vědce tyto výsledky příliš nepřekvapily, protože přenos na kočky se prokázal už dávno také u viru SARS, který je geneticky s novým koronavirem téměř totožný. Profesor Jonathan Ball, virolog z univerzity v Nottinghamu dodává: „Je nutné připomínat si, že kočky nehrají v přenosu na lidi významnou roli, a možná dokonce nehrají vůbec žádnou roli. Samozřejmě, pokud si myslíte, že máte COVID-19 a žijete s kočkou, bylo by dobré omezit interakci i s kočkami.“

Zákaz konzumace kočičího masa

Čínské město Šen-čen se už v rámci opatření proti nákaze koronavirem rozhodlo zakázat konzumaci psů a koček, nařízení vejde v platnost 1. května. Vědci již dříve varovali, že koronavirus se na lidi přenesl ze zvířat. První nákazy byly zaznamenány na přelomu roku v souvislosti s trhem ve středočínském městě Wu-chan, kde se prodávají mořské plody, ale také divoce žijící zvěř jako netopýři, hadi či cibetky

„Kočky a psi si vytvořili mnohem bližší vztah s lidmi než ostatní zvířata. Zákaz pojídání psů, koček a dalších domácích mazlíčků je v rozvinutých zemích běžný, stejně jako v Hongkongu a na Tchaj-wanu,“ napsala místní vláda ve zdůvodnění svého rozhodnutí. „Zákaz tedy odpovídá i požadavkům lidské civilizace,“ dodala vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 7 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 9 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...