V čínské laboratoři se koronavirus přenesl z extrémně infikované kočky na jinou

Čínští vědci zkoumali přenos nemoci COVID-19 mezi kočkami. Tři zvířata nakažená extrémně velkým množstvím viru zavřeli do klece nedaleko zdravých a na jednu z nich se nemoc kapénkami přenesla. Výzkum zatím nebyl recenzován. Pokud se potvrdí, může to odhalit jednu z cest šíření nemoci, protože z předchozích výzkumů se zdá, že virus se může přenášet z člověka na kočku. O přenosu opačným směrem zatím není nic známo.

Výzkum vedli veterináři z čínského Charbinu. Jejich studie naznačuje, že kočky jsou vysoce citlivé na nový koronavirus a také jsou schopné ho mezi sebou přenášet pomocí kapének. Naopak psi, drůbež, vepři a kachny se touto nemocí nakazí jen velmi nepravděpodobně.

První informace o tom, že by se pandemie mohla týkat i koček, přišly z Belgie. Asi týden poté, co se nakazil majitel kočky, objevily se podobné symptomy také u zvířete: zhoršený dech, průjem a zvracení. Testy provedené veterináři z univerzity v Liège pak prokázaly, že zvířata jsou opravdu nakažená novým koronavirem.

V čínském experimentu se jednalo jen o několik zvířat, která navíc byla nakažena extrémně silným množstvím viru, s jakým by se neměla normálně šanci potkat – podmínky tedy byly výjimečné a není jasné, zda by k něčemu takovému mohlo dojít v reálném životě. Studie zatím ani neprošla recenzním řízením. Podle vědců je ale tento výzkum důležitý pro pochopení toho, jak fungují přenosy virů z lidí na zvířata – i jestli má důvod uplatňovat nějaká přísnější pravidla pro kontrolu domácích zvířat.

„Sledování koček na Sars-CoV-2 by mělo být považováno za součást eliminace nemoci COVID-19 u lidí,“ uvedli vědci.

Jak probíhal výzkum

Čínští veterináři nakazili novým koronavirem pět koček. Tři ze zvířat pak umístili do klecí poblíž zvířat, která nebyla nakažená. Jedno z těchto zvířat se opravdu od infikovaných koček nakazilo, a to přesto, že se jich vůbec nedotýkalo – přenos tedy musel proběhnout vzduchem kapénkami.

Vědci potom experiment provedli ještě jednou na jiné skupině koček – pokus dopadl stejně. Virem se nakazily také fretky, což se ale ví delší dobu, právě na nich se totiž testují očkování proti nemoci COVID-19.

Podle dalších expertů jsou tyto výsledky věrohodné, ale nenaznačují, že by kočky byly významnou cestou, jak se virus mezi lidmi šíří. Především proto, že zatím neexistuje žádný důkaz, že by se nemoc od koček mohla přenášet na lidi.

Profesor Eric Fèvre, z Liverpoolské univerzity pro deník Guardian uvedl: „Lidé by, zejména pokud jsou nakažení, měli dodržovat běžná opatření – jako třeba mýt si ruce, když si hrají se zvířaty, ale také omezit příliš intimní kontakt se svými zvířaty. Je důležité dodat, že tento výzkum neříká nic o tom, jak se virus z koček dostává a jestli pak jsou zvířata infekční pro člověka.“

Jiné vědce tyto výsledky příliš nepřekvapily, protože přenos na kočky se prokázal už dávno také u viru SARS, který je geneticky s novým koronavirem téměř totožný. Profesor Jonathan Ball, virolog z univerzity v Nottinghamu dodává: „Je nutné připomínat si, že kočky nehrají v přenosu na lidi významnou roli, a možná dokonce nehrají vůbec žádnou roli. Samozřejmě, pokud si myslíte, že máte COVID-19 a žijete s kočkou, bylo by dobré omezit interakci i s kočkami.“

Zákaz konzumace kočičího masa

Čínské město Šen-čen se už v rámci opatření proti nákaze koronavirem rozhodlo zakázat konzumaci psů a koček, nařízení vejde v platnost 1. května. Vědci již dříve varovali, že koronavirus se na lidi přenesl ze zvířat. První nákazy byly zaznamenány na přelomu roku v souvislosti s trhem ve středočínském městě Wu-chan, kde se prodávají mořské plody, ale také divoce žijící zvěř jako netopýři, hadi či cibetky

„Kočky a psi si vytvořili mnohem bližší vztah s lidmi než ostatní zvířata. Zákaz pojídání psů, koček a dalších domácích mazlíčků je v rozvinutých zemích běžný, stejně jako v Hongkongu a na Tchaj-wanu,“ napsala místní vláda ve zdůvodnění svého rozhodnutí. „Zákaz tedy odpovídá i požadavkům lidské civilizace,“ dodala vláda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled