Za rok 2020 podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) zemře asi 9 tisíc až 10 tisíc lidí pozitivních na koronavirus. Přibývá ale také úmrtí, která primárně s covidem nesouvisí – podle ministra je proto zapotřebí co nejrychleji obnovit zdravotní péči pro všechny.
V Česku letos zemře na covid asi 9 až 10 tisíc lidí, předpovídá ministerstvo zdravotnictví
Události: Na podzim vzrostla v Česku úmrtnost (zdroj: ČT24)
V posledních třech měsících letošního roku bude úmrtnost v Česku vyšší než v předchozích letech. Příčinou ale nejsou jen úmrtí na covid-19, podle ministra zdravotnictví Jana Blatného bylo v říjnu asi tisíc lidí, kteří zemřeli navíc proti průměru předchozích let a covid přitom neměli. Je možné, že se jednalo o ty, kdo se báli k lékaři, zanedbali kvůli pandemie prevenci nebo se může jednat o další příčiny, které jsou s pandemií spojené.
Vývoj úmrtnosti v ČR
„Je velmi pravděpodobné, že je to následek situace, že kvůli nadměrnému zatížení (zdravotnického) systému může docházet k tomu, že lidé umírají více i na to, co není koronavirus,“ řekl ministr k vyššímu celkovému počtu zemřelých v Česku. „Proto je nutné co nejrychleji obnovit standardní nemocniční zdravotní péči,“ dodal.
V prvním pololetí byl covid-19 příčinou úmrtí zhruba u 27 procent zemřelých, kteří byli pozitivně testovaní, ve druhém podle prozatím dostupných dat asi u 37 procent.
Vývoj úmrtnosti po měsících
Přibližně 60 procent v obou pololetích zemřelo s vážnými komorbiditami, tedy těžkými onemocněními, kde je hlavní příčinu smrti obtížné určit. A jen 5 až 10 procent úmrtí lidí s prokázaným covidem pak nesouviselo s touto chorobou, ale týkalo se zcela jiných příčin – jde například o mediálně známé případy autonehod, kde měl mrtvý řidič po pitvě prokázaný virus SARS-CoV-2.
Nejčastějšími vážnými komorbiditami byly ischemická choroba srdeční, chronické poruchy srdečního rytmu, diabetes a různé rakovinové nádory.
Hlavní komorbidity
Obě vlny jsou si podobné
Struktura úmrtí byla během první jarní vlny i té druhé podzimní velmi podobná, přestože množství mrtvých s prokázaným covidem se v obou obdobích značně lišilo. V první polovině roku bylo jen 407 osob, které zemřely s indikovaným covidem a měly řádně vyplněný záznam, tedy list o prohlídce zemřelého.
Data z druhé vlny jsou zatím značně neúplná, protože se stále ještě zpracovávají. Ministerstvo zdravotnictví má zaznamenaných 2682 úmrtí s prokázaným covidem. „Tato data dobře korelují s tím, co bylo v první polovině roku,“ uvedl Blatný.
Očekávaný vývoj úmrtnosti do konce roku
Nejčastěji lidé podle dat umírají v nemocnicích – je to 84 procent všech zemřelých – na podzim ale začalo přibývat i úmrtí v sociálních zařízeních. Důležité ale podle ministra je, že lidé neumírají doma bez péče a bez podpory; to je důkazem, že nedošlo k hrozícímu kolapsu českého zdravotnictví.
Neúplná data
Publikace dat má podle Blatného značné zpoždění, právě proto, že data, jak jsou nahlašována, se mění v čase. Určování příčin úmrtí podle ministra nejde dělat v reálném čase: příčiny úmrtí je totiž třeba ověřit, kódovat do databází a mnohdy i zpětně ověřit.
Tyto procesy trvají nutně dlouho a v různých zemích se vykazují odlišně a s různým zpožděním – proto je podle Blatného neobjektivní používat tato srovnání mezi zeměmi. Vše komplikuje i to, v jaké fáze epidemie se různé země nacházejí.
Srovnání úmrtnosti ČR a jiných zemí
Jisté ale podle Blatného je, že v Česku bude mortalita na podzim vysoká, a to včetně takzvané nadměrné mortality. Závěrečná zpráva za rok 2020 ale bude dostupná až někdy v prvním čtvrtletí roku 2021 – teprve tehdy bude možné dělat seriózní srovnávání s ostatními zeměmi.
Aby se to mohlo stát, měly by zdravotní úřady rychleji hlásit příčiny smrti a dodávat doklady. Vznikne také komise, která bude data o mortalitě detailně analyzovat.