Do pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice dorazilo dalších 2500 dávek léku Bamlanivimab. Tady o něj můžou žádat jiná zdravotnická zařízení. O jeho nasazení vždy rozhoduje lékař. Řada lidí zkouší i další přípravky, Ministerstvo zdravotnictví ale upozorňuje na možná rizika, která jsou s tím spojená. Především je potřeba mít na paměti, že pokud se někomu po nějakém léku udělalo lépe, nemusí to vůbec znamenat, že pomohl právě onen lék, příčiny mohou být jiné. Jediný způsob, jak spolehlivě určit účinnost léku, je dvojitě zaslepená studie s kontrolní skupinou dostávající placebo.
V České republice jsou zatím jen dva registrované léky na covid. Prvním z nich je remdesivir vyvinutý původně proti ebole. Je schopný bránit množení viru a tím pomáhá zabránit pacientům, aby se z fáze lehkého průběhu nepropadli k průběhu těžkému – při takovém stavu už pomáhá jen málo. „Čím dříve se nasadí, tím efektivnější je,“ potvrzuje vedoucí lékař ARO Krajské nemocnice v Liberci Pavel Sedlák. Jedna léčebná kúra tímto přípravkem vyjde asi na 50 tisíc korun.
Druhým schváleným léčivem je dexamethason; ten zase pomáhá zvládnout závažné záněty, jež jsou s těžkým průběhem covidu spojené. „Je to lék, který je určený pro vážnější stavy, pro hospitalizované pacienty,“ vysvětluje ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová. Cena tohoto léku je velmi nízká – 20 tabletek se pohybuje kolem 260 korun.
Dočasné povolení
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) také dočasně povolilo podávání ivermektinu. „Může být podáván jako neregistrovaný léčivý přípravek a jeho podání bude odvislé od klinického uvážení lékaře,“ uvádí stránky MZ.
Dvě kvalitní klinické studie, které jeho účinnost zkoumaly, neprokázaly, že by mohl covid léčit. Před jeho využitím proti covidu varoval také jeho výrobce.
Další skupinou možných léků jsou protilátkové koktejly, jedním z nich se léčil třeba Donald Trump, když se ještě coby americký prezident covidem nakazil. U nás už nemocnice zkouší bamlanivimab. „Nemocný ho dostane v rámci už mírných příznaků, aby se nemusel dostat k hospitalizaci pro covid, nedostal se na JIP, nemusel zemřít,“ popisuje jeho výhody Martina Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Aby pacient tento lék mohl dostat, musí splnit řadu přísných požadavků, mezi které patří například to, že patří do rizikové skupiny nebo že má příznaky jen několik dní.
Potenciální léky
Lidé pak sami zkouší i další látky. Třeba Štefan Ličartovský začal s koronavirem a jeho příznaky, v jeho případě s vysokými teplotami a bolestmi hlavy a svalů, bojovat před měsícem. Tvrdí, že mu pomohl isoprinosin. „Každý má jiný průběh, ale já věřím, že mi to skutečně pomohlo,“ tvrdí. Tento lék posiluje imunitu, přímá souvislost s léčbou covidu ale zatím nebyla prokázaná kvalitním klinickým výzkumem.
Pacientům ho na požádání předepisuje i šéf Sdružení praktiků Petr Šonka. „Poměrně často se podává, a to nejen v ambulancích, ale i v nemocnicích u hospitalizovaných pacientů,“ uvádí tento lékař.
Náchodská rodina Lukáše Stolina zase při léčbě využila i léky, které si před časem pořídila v Polsku. „Matka říkala, že jí pomáhal, že pomáhal dost na dýchání a my jsme tedy ještě brali erdomed na kašel, a ten mi taky zabral.“
Je to jen placebo?
Podle ministra zdravotnictví může jít o placebo efekt; doporučuje se vždy radit s lékařem. „Ve chvíli, kdy si člověk to nevyzkouší bez nasazení toho léku, potom není schopný říct, jestli mu pomohl ten lék, anebo to byl jen normální mírný průběh onemocnění,“ říká Jan Blatný (za ANO).
Žádný z těchto léků není oficiálně určený pro léčbu proti koronaviru. Všechny jsou na předpis a zjednodušeně řečeno jde o léky, které jsou na posílení imunity, usnadnění dýchání a proti bolestem.
