V Británii úmyslně nakazí dobrovolníky koronavirem. Cílem je lépe pochopit vliv covidu-19 na organismus

Británie jako první země světa umožní studii, při níž budou dobrovolníci vystaveni koronaviru. Cílem je získat nové poznatky o nemoci covid-19, informovala agentura Reuters.

Při testech, které by měly začít do měsíce, bude až 90 pečlivě vybraných a zcela zdravých dobrovolníků ve věku 18 až 30 let vystaveno koronaviru v bezpečných a kontrolovaných podmínkách, oznámila britská vláda. Záměrem bádání bude lépe pochopit, jak nemoc covid-19 ovlivňuje lidský organismus.

Aby byla studie pro účastníky co nejbezpečnější, nebudou při ní použity nové mutace koronaviru, ale virus, jenž se začal v Anglii šířit v březnu 2020.

V první fázi budou vědci zkoumat, jaká je nejmenší virová nálož vedoucí k nakažení. Následně by dobrovolníci před vystavením koronaviru mohli být očkováni. Za účast budou kompenzováni.

  • Británie, která má více než 66 milionů obyvatel, od začátku pandemie podle oficiálních údajů zaznamenala přes čtyři miliony případů koronaviru a přes 118 400 lidí tam v souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo. První dávku očkování proti covidu-19 zatím obdrželo na 15,5 milionu obyvatel, přičemž více než 546 tisíc lidí již dostalo obě dávky některé z vakcín.

Studie má podle britského ministra obchodu Kwasiho Kwartenga pomoci zjistit, která vakcína je nejlepší a nejúčinnější v dlouhodobém měřítku. „Studie se uskuteční ve Spojeném království a pomůže prohloubit poznatky vědců ohledně toho, jak koronavirus lidi ovlivňuje, a případně přispěje k rychlému vývoji vakcín,“ uvedl Kwarteng.

Na studii bude spolupracovat vládní vakcinační pracovní skupina, Královská univerzita v Londýně, zdravotnická společnost hVIVO nebo nadace NHS Royal Free London.

Svět proti covidu

Současně se také množí výzvy k vypracování globální pandemické úmluvy, jejímž cílem by bylo při možných budoucích pandemiích zajistit větší transparentnost. Mezinárodní dohodu, v níž by se státy světa zavázaly, že budou sdílet data o šíření virů a infekčních chorob, by uvítal také britský premiér Boris Johnson. V pondělí výzvu podpořil poté, co Spojené království a Spojené státy vyjádřily znepokojení nad omezeními, jimž čelili odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO) v Číně.

Mise WHO, jejímž cílem je zkoumat původce koronaviru, dorazila do Číny v lednu, po zdlouhavých jednáních s čínskými úřady a více než rok poté, co se koronavirus začal šířit v čínském Wu-chanu. Po čtyřech týdnech vyšetřování mise minulý týden uvedla, že podle dosavadních zjištění je virus SARS-CoV-2 pravděpodobně přírodního původu a jeho hostitelem mohli být netopýři. Teorii, že virus unikl z laboratoře, odmítla. Australský expert na infekční choroby a člen mise WHO Dominic Dwyer ale v sobotu agentuře Reuters sdělil, že Čína odmítla misi poskytnout primární data o prvních případech covidu-19.

„Myslím, že svět potřebuje obecnou dohodu ohledně toho, jak budeme sledovat data související se zoonotickými (nemoci zvířat přenosné na člověka –⁠ pozn. red.) pandemiemi,“ uvedl v pondělí Johnson s tím, že by za tímto účelem měly po světě vzniknout speciální výzkumná centra zkoumající přenos infekce mezi zvířaty a potenciální přenos na lidi. Zároveň by podle premiéra měla úmluva zajistit větší transparentnost při sdílení dat o přenosu infekce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
před 9 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánovčera v 19:15

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
včera v 13:05

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
včera v 12:18

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
včera v 11:29

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
včera v 11:01

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
včera v 08:00

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026
Načítání...