Uzavření škol ve Švýcarsku byl jeden z nejlepších kroků pro zpomalení šíření covidu, ukazuje rozsáhlá studie. Žáci zůstali doma na dva měsíce a podle autorů to mělo zásadní dopad na účinnost opatření proti šíření koronaviru.
Uzavření škol hrálo klíčovou roli při zvládnutí covidu ve Švýcarsku, vyplývá ze studie
Autory nové studie jsou vědci ze Švýcarského technologického institutu. Ti zkoumali, jaké části opatření měly největší pozitivní dopad na zpomalení šíření pandemie během jarní vlny. K nejúčinnějším patřilo právě uzavření škol, které snížilo mobilitu asi o 21,6 procenta, uvedl hlavní autor práce Stefan Feuerriegel pro deník Telegraph.
Jeho tým na to přišel rozsáhlou analýzou mobility. Sledoval anonymizovaná mobilní data od telekomunikačních společností o 1,5 miliardy přesunů v době mezi 10. únorem a 26. dubnem 2020. Na tomto obrovském vzorku sledoval, jak se jednotlivá restriktivní opatření reálně odrážejí na pohybu.
Protože je Švýcarsko decentralizovanou zemí, jeho 26 kantonů zavádělo vlastní opatření o různé síle a v různém čase. Celostátní opatření spojená s částečným lockdownem země nastala až 26. března. Školy pak zůstaly zavřené na dva měsíce.
Výsledky studie, která ještě neprošla recenzním řízením, ukazují, že právě uzavření škol se ukázalo jako mimořádně úspěšné – celkem bylo třetí nejúčinnější.
- Nejúčinnější bylo omezení shromažďování na maximálně pět lidí, to snížilo mobilitu o 24,9 procenta
- Uzavření barů, restaurací a obchodů snížilo mobilitu o 22,3 procenta
- Uzavření škol snížilo mobilitu o 21,6 procenta
Podle Feuerriegela to nebylo překvapivé – když se uzavřou školy, dá se pokles mobility očekávat. Důležité podle něj ale je, že neklesá jen u studentů, ale ve většině společnosti. Uzavření škol má totiž dopad i na chod celé domácnosti.
Kontroverzní a bolestivé opatření, které funguje
Uzavírání škol patří v současné pandemii mezi nejkontroverznější opatření, která mají nejvíce odpůrců. Děti totiž trpí covidem výrazně méně pravděpodobně než dospělí, jeho vážné projevy jsou u nich výjimečné. Současně je uzavírání škol výrazně postihuje, ekonomové i experti na vzdělávání dlouhodobé dopady zatím teprve začínají odhadovat.
Například už vznikla práce amerických vědců, kteří odhadují, že v USA takzvané ztracené roky života vzniklé z přerušené školní docházky základního stupně převýší počet ztracených roků života související s úmrtími na covid-19 čtyřnásobně.
Dlouhodobě není jasná ani role dětí při přenosu nemoci – tedy jak moc mohou při slabém průběhu, který je často prakticky bez příznaků, virus šířit. Při jarní vlně pandemie se zdálo, že děti nejsou důležitými přenašeči viru, a školy tedy není nutné uzavírat.
Dubnová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Lancet, například dokládala, že uzavírání škol nehraje důležitou roli. Její hlavní autor výsledky komentoval: „Údaje o přínosu uzavření škol při propuknutí epidemie covidu-19 jsou omezené. Ale to, co víme, ukazuje, že jejich dopad bude pravděpodobně jen malý ve srovnání s jinými opatřeními na kontrolu infekce, jako je izolace případů. Je účinný pouze tehdy, když jsou uplatněna i jiná opatření na společenskou izolaci.“
Detailnější analýzy informací z první vlny i náznaky, které se již podařilo zpracovat z podzimních vln, ale ukazují, že na jaře chyběla reálná data a pracovalo se spíše s odhady. Již tehdy na tuto slabinu autoři práce v Lancetu upozorňovali, když varovali: „Vzhledem k tomu, že téměř devadesát procent studentů na celém světě (tedy více než miliarda a půl mladých lidí) je teď mimo školu, je nutně zapotřebí více údajů a robustních modelových studií, které nám pomohou zjistit, jak mohou země včas zajistit bezpečný návrat studentů ke vzdělání.“
Podzim ukázal na rizikovost škol
Už v létě ale přibývalo důkazů, že děti jsou zřejmě mnohem důležitějším článkem řetězce přenosu. Mezi prvními na to upozoronila zpráva Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), která prozkoumala údaje z nových ohnisek v americkém státě Georgia. Informovala, že koronavirus se možná šíří snáz v prostředí škol a také letních táborů, než se předpokládalo.
Američané tehdy vycházeli z důkladné analýzy jednoho dětského tábora. Na letním táboře YMCA, kterého se účastnilo asi šest set mladých lidí, se nákaza prokázala zhruba u 260. Zatímco zaměstnanci tábora dodržovali bezpečnostní opatření včetně nošení roušek, táborníci je mít nemuseli a podle místních zdravotníků „relativně velké“ skupiny dětí ve věku od šesti do 19 let spaly ve společných chatkách.
Na posledních údajích z podzimu a zimy se ukazuje zásadní potenciál škol, které v šíření covidu hrají důležitou roli. Například v polovině prosince to prokázali vědci v Rakousku. Rozsáhlá studie tam popsala, že nový koronavirus je schopen nakazit značné množství školáků i učitelů. K podobným závěrům došla v poslední době řada dalších výzkumů z jiných zemí. Shodují se na tom, že přestože děti nemusí vykazovat žádné příznaky covidu-19, hrají v šíření viru významnou roli.
„Školy nejsou oázy klidu,“ uvedl pro magazín Spiegel vedoucí studie, profesor Michael Wagner z Vídeňské univerzity. Nechat je otevřené, je podle něj „značné riziko“. Současně ale tvrdí, že jejich uzavírání by mělo být doprovázeno poctivou komunikací o dopadech, které by tento krok měl na další vývoj epidemické situace.
Dodává přitom, že samo o sobě uzavírání škol fungovat nemůže. Jeho pozitivní dopad na epidemii je spojený s tím, že i zbytek populace se bude chovat zodpovědně a „vyhne se mnoha činnostem s vyšším rizikem infekce“.
Situace v Česku
Podobné výsledky se ukázaly také v České republice, byť je zatím nepotvrzovaly žádné výzkumy. Údaje, které v říjnu Česká televize získala od býalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO), ukazují, že od 5. září do 10. října nákaza exponenciálně rostla hlavně u pedagogů, až ke 4600 případů. Mezi pracovníky ve školství se šířila dokonce rychleji než mezi zdravotními sestrami nebo lékaři.
Žáci a studenti přesáhli k 10. říjnu podle údajů ministerstva zdravotnictví hranici 7600 a tvořili 13 procent všech infikovaných. Právě rychlé šíření v této skupině bylo podle Romana Prymuly také hlavním důvodem, proč stát nejprve omezil výuku a následně školy zavřel.
Původní opatření podle Prymuly nestačila. „Určitě se dělala opatření, která byla jiného rázu – nešla do zavření škol. Začali jsme jednat o tom, že zavedeme roušky a pro učitele respirátory právě z toho důvodu, aby nevypadli z procesu. Pokud pedagogy dnes dominantně angažujeme v distanční výuce, měla by se křivka výrazně snížit,“ uvedl v říjnu Prymula.