Úspěchy SpaceX mění evropskou kosmonautiku. Unie bude masivně investovat, aby udržela krok

Evropská unie chce investovat více peněz do vesmírných letů, satelitní komunikace a průzkumných misí, aby dokázala držet krok s kosmickými programy Spojených států a stále ctižádostivější Číny. V rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil unijní komisař pro vnitřní trh Thierry Breton.

V uplynulých desetiletích Evropa usilovala o nezávislost na USA či Rusku v přístupu do vesmíru, což se jí s rodinou raket Ariane a vlastní satelitní navigací Galileo podařilo. Poslední úspěchy americké soukromé společnosti SpaceX, která v dlouhodobém horizontu usiluje o kolonizaci Marsu a která své vize staví na opakované využitelnosti raketových nosičů, a také smělé plány Číny teď ale nutí Evropu, aby v kosmických misích nezaostávala.

„Vesmír je jednou ze silných stránek Evropy,“ řekl Breton. Poprvé bude podle něj unijní rozpočet využit k podpoře nových technologií pro raketové lety, a to včetně opakovaně použitelných nosičů.

Velké evropské plány

EU se chystá podepsat se společností Arianespace dohodu o objemu jedné miliardy eur (zhruba 27 miliard Kč). Součástí kontraktu budou zaručené objednávky, které poskytnou předvídatelnost spolu s prostorem pro inovace.

„Společnost SpaceX změnila definici standardu pro lety raket, takže Ariane 6 je nezbytným krokem, nikoli konečným cílem. Musíme už teď přemýšlet o Ariane 7,“ řekl Breton.

Ariane 6 je raketa vyvíjená Evropskou kosmickou agenturou (ESA), první testovací let je plánován zřejmě na příští rok. Ariane 6 má výrazně snížit náklady letů a zároveň zvýšit dopravní kapacitu ESA. O Bretonem zmíněné Ariane 7, možném nástupci stále ještě připravované Ariane 6, se dosud oficiálně nemluvilo, v uplynulých letech se ale v médiích spekulovalo o evropském záměru více se soustředit na opětovné využívání částí nosiče po vzoru SpaceX.

Budoucnost evropské kosmonautiky

Breton by chtěl, aby Evropská komise (EK) pro nadcházející rozpočet vyčlenila na vesmírné projekty 16 miliard eur (428 miliard Kč). Sám chce navrhnout evropský vesmírný fond s objemem jedné miliardy eur, který by sloužil k podpoře začínajících a nadějných společností. Pro systém Galileo chce Breton uspíšit vývoj nových družic, které budou poskytovat přesnější údaje a budou mezi sebou více spolupracovat.

Usiluje také o nový satelitní systém, který by zajistil všem Evropanům přístup k vysokorychlostnímu internetu. Takovou satelitní konstelaci pro globální internetové připojení pod názvem Starlink už buduje SpaceX, který chce brzy spustit komerční službu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 4 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 7 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 10 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 17 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánovčera v 21:18

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...