Úspěchy SpaceX mění evropskou kosmonautiku. Unie bude masivně investovat, aby udržela krok

Evropská unie chce investovat více peněz do vesmírných letů, satelitní komunikace a průzkumných misí, aby dokázala držet krok s kosmickými programy Spojených států a stále ctižádostivější Číny. V rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil unijní komisař pro vnitřní trh Thierry Breton.

V uplynulých desetiletích Evropa usilovala o nezávislost na USA či Rusku v přístupu do vesmíru, což se jí s rodinou raket Ariane a vlastní satelitní navigací Galileo podařilo. Poslední úspěchy americké soukromé společnosti SpaceX, která v dlouhodobém horizontu usiluje o kolonizaci Marsu a která své vize staví na opakované využitelnosti raketových nosičů, a také smělé plány Číny teď ale nutí Evropu, aby v kosmických misích nezaostávala.

„Vesmír je jednou ze silných stránek Evropy,“ řekl Breton. Poprvé bude podle něj unijní rozpočet využit k podpoře nových technologií pro raketové lety, a to včetně opakovaně použitelných nosičů.

Velké evropské plány

EU se chystá podepsat se společností Arianespace dohodu o objemu jedné miliardy eur (zhruba 27 miliard Kč). Součástí kontraktu budou zaručené objednávky, které poskytnou předvídatelnost spolu s prostorem pro inovace.

„Společnost SpaceX změnila definici standardu pro lety raket, takže Ariane 6 je nezbytným krokem, nikoli konečným cílem. Musíme už teď přemýšlet o Ariane 7,“ řekl Breton.

Ariane 6 je raketa vyvíjená Evropskou kosmickou agenturou (ESA), první testovací let je plánován zřejmě na příští rok. Ariane 6 má výrazně snížit náklady letů a zároveň zvýšit dopravní kapacitu ESA. O Bretonem zmíněné Ariane 7, možném nástupci stále ještě připravované Ariane 6, se dosud oficiálně nemluvilo, v uplynulých letech se ale v médiích spekulovalo o evropském záměru více se soustředit na opětovné využívání částí nosiče po vzoru SpaceX.

Budoucnost evropské kosmonautiky

Breton by chtěl, aby Evropská komise (EK) pro nadcházející rozpočet vyčlenila na vesmírné projekty 16 miliard eur (428 miliard Kč). Sám chce navrhnout evropský vesmírný fond s objemem jedné miliardy eur, který by sloužil k podpoře začínajících a nadějných společností. Pro systém Galileo chce Breton uspíšit vývoj nových družic, které budou poskytovat přesnější údaje a budou mezi sebou více spolupracovat.

Usiluje také o nový satelitní systém, který by zajistil všem Evropanům přístup k vysokorychlostnímu internetu. Takovou satelitní konstelaci pro globální internetové připojení pod názvem Starlink už buduje SpaceX, který chce brzy spustit komerční službu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 13 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 14 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 14 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 18 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 19 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
28. 6. 2026

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
28. 6. 2026

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled