Úspěchy SpaceX mění evropskou kosmonautiku. Unie bude masivně investovat, aby udržela krok

Evropská unie chce investovat více peněz do vesmírných letů, satelitní komunikace a průzkumných misí, aby dokázala držet krok s kosmickými programy Spojených států a stále ctižádostivější Číny. V rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil unijní komisař pro vnitřní trh Thierry Breton.

V uplynulých desetiletích Evropa usilovala o nezávislost na USA či Rusku v přístupu do vesmíru, což se jí s rodinou raket Ariane a vlastní satelitní navigací Galileo podařilo. Poslední úspěchy americké soukromé společnosti SpaceX, která v dlouhodobém horizontu usiluje o kolonizaci Marsu a která své vize staví na opakované využitelnosti raketových nosičů, a také smělé plány Číny teď ale nutí Evropu, aby v kosmických misích nezaostávala.

„Vesmír je jednou ze silných stránek Evropy,“ řekl Breton. Poprvé bude podle něj unijní rozpočet využit k podpoře nových technologií pro raketové lety, a to včetně opakovaně použitelných nosičů.

Velké evropské plány

EU se chystá podepsat se společností Arianespace dohodu o objemu jedné miliardy eur (zhruba 27 miliard Kč). Součástí kontraktu budou zaručené objednávky, které poskytnou předvídatelnost spolu s prostorem pro inovace.

„Společnost SpaceX změnila definici standardu pro lety raket, takže Ariane 6 je nezbytným krokem, nikoli konečným cílem. Musíme už teď přemýšlet o Ariane 7,“ řekl Breton.

Ariane 6 je raketa vyvíjená Evropskou kosmickou agenturou (ESA), první testovací let je plánován zřejmě na příští rok. Ariane 6 má výrazně snížit náklady letů a zároveň zvýšit dopravní kapacitu ESA. O Bretonem zmíněné Ariane 7, možném nástupci stále ještě připravované Ariane 6, se dosud oficiálně nemluvilo, v uplynulých letech se ale v médiích spekulovalo o evropském záměru více se soustředit na opětovné využívání částí nosiče po vzoru SpaceX.

Budoucnost evropské kosmonautiky

Breton by chtěl, aby Evropská komise (EK) pro nadcházející rozpočet vyčlenila na vesmírné projekty 16 miliard eur (428 miliard Kč). Sám chce navrhnout evropský vesmírný fond s objemem jedné miliardy eur, který by sloužil k podpoře začínajících a nadějných společností. Pro systém Galileo chce Breton uspíšit vývoj nových družic, které budou poskytovat přesnější údaje a budou mezi sebou více spolupracovat.

Usiluje také o nový satelitní systém, který by zajistil všem Evropanům přístup k vysokorychlostnímu internetu. Takovou satelitní konstelaci pro globální internetové připojení pod názvem Starlink už buduje SpaceX, který chce brzy spustit komerční službu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 50 mminutami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
14. 8. 2026

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
14. 8. 2026

V Řecku stoupá počet případů nákazy západonilskou horečkou, devět lidí zemřelo

Počet případů nákazy virem západonilské horečky v několika řeckých regionech, zejména v Athénách, výrazně stoupá, uvedl řecký Národní zdravotnický úřad (EODY). Během uplynulého týdne bylo hlášeno 45 nových případů, čímž se celkový počet infekcí tímto virem od začátku letošní sezony zvýšil na 110. Devět lidí starších 65 let od té doby zemřelo.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.