Úspěchy SpaceX mění evropskou kosmonautiku. Unie bude masivně investovat, aby udržela krok

Evropská unie chce investovat více peněz do vesmírných letů, satelitní komunikace a průzkumných misí, aby dokázala držet krok s kosmickými programy Spojených států a stále ctižádostivější Číny. V rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil unijní komisař pro vnitřní trh Thierry Breton.

V uplynulých desetiletích Evropa usilovala o nezávislost na USA či Rusku v přístupu do vesmíru, což se jí s rodinou raket Ariane a vlastní satelitní navigací Galileo podařilo. Poslední úspěchy americké soukromé společnosti SpaceX, která v dlouhodobém horizontu usiluje o kolonizaci Marsu a která své vize staví na opakované využitelnosti raketových nosičů, a také smělé plány Číny teď ale nutí Evropu, aby v kosmických misích nezaostávala.

„Vesmír je jednou ze silných stránek Evropy,“ řekl Breton. Poprvé bude podle něj unijní rozpočet využit k podpoře nových technologií pro raketové lety, a to včetně opakovaně použitelných nosičů.

Velké evropské plány

EU se chystá podepsat se společností Arianespace dohodu o objemu jedné miliardy eur (zhruba 27 miliard Kč). Součástí kontraktu budou zaručené objednávky, které poskytnou předvídatelnost spolu s prostorem pro inovace.

„Společnost SpaceX změnila definici standardu pro lety raket, takže Ariane 6 je nezbytným krokem, nikoli konečným cílem. Musíme už teď přemýšlet o Ariane 7,“ řekl Breton.

Ariane 6 je raketa vyvíjená Evropskou kosmickou agenturou (ESA), první testovací let je plánován zřejmě na příští rok. Ariane 6 má výrazně snížit náklady letů a zároveň zvýšit dopravní kapacitu ESA. O Bretonem zmíněné Ariane 7, možném nástupci stále ještě připravované Ariane 6, se dosud oficiálně nemluvilo, v uplynulých letech se ale v médiích spekulovalo o evropském záměru více se soustředit na opětovné využívání částí nosiče po vzoru SpaceX.

Budoucnost evropské kosmonautiky

Breton by chtěl, aby Evropská komise (EK) pro nadcházející rozpočet vyčlenila na vesmírné projekty 16 miliard eur (428 miliard Kč). Sám chce navrhnout evropský vesmírný fond s objemem jedné miliardy eur, který by sloužil k podpoře začínajících a nadějných společností. Pro systém Galileo chce Breton uspíšit vývoj nových družic, které budou poskytovat přesnější údaje a budou mezi sebou více spolupracovat.

Usiluje také o nový satelitní systém, který by zajistil všem Evropanům přístup k vysokorychlostnímu internetu. Takovou satelitní konstelaci pro globální internetové připojení pod názvem Starlink už buduje SpaceX, který chce brzy spustit komerční službu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 22 hhodinami

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
před 23 hhodinami

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
před 23 hhodinami

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
včera v 06:30

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
18. 3. 2026

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
18. 3. 2026

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
18. 3. 2026
Načítání...