USA z vyspělých zemí nejméně věří, že za změnu klimatu může člověk, ukázal průzkum

Spojené státy z vyspělých zemí nejčastěji popírají změny klimatu. Celosvětově se před ně ve skepticismu vůči klimatickým změnám dostali jen obyvatelé Saúdské Arábie a Indonésie. Ukázaly to výsledky výzkumu YouGov-Cambridge Globalism Project.

Výzkum zkoumal postoje veřejnosti ve 23 zemích světa, v každé zemi kolem tisícovky lidí, celkem odpovídalo 26 325 osob. S konstatováním „klima se mění, ale lidská aktivita s tím nemá nic společného“, souhlasilo 13 procent Američanů, dalších 5 procent věří, že se klima vůbec nemění. Jediné země, které jsou vůči vědeckému konsensu o klimatické změně ještě skeptičtější, jsou Saúdská Arábie (16 procent) a Indonésie (18 procent).

Američané byli také ze západních zemí zdaleka nejvíc nerozhodní, když jich 13 procent uvedlo, že neví, zda jsou za klimatické změny zodpovědní lidé, informoval o výsledcích deník Guardian.

Procento lidí, kteří nevěří, že změnu klimatu způsobuje člověk
Zdroj: ouGov-Cambridge Globalism Project

Přesto většina amerických občanů přijímá vědecký konsensus, který potvrzuje, že člověk má na klimatických změnách planety důležitou roli. Téměř čtyři Američané z deseti souhlasí s tvrzením, že lidská aktivita je alespoň částečně zodpovědná za klimatické změny, společně s dalšími faktory. A další třetina věří, že lidská aktivita je hlavní příčinou těchto změn.

Z výsledků studie vyplývá, že Američané se nadprůměrně často obávají konspiračních teorií. Kolem 17 procent věří, že myšlenka klimatické změny je hoax, který vznikl proto, aby manipuloval lidmi. Nejvíce se k této myšlence kloní Američané, kteří se sami označují za velmi pravicové.

Evropa změnu klimatu cítí

V Evropě je podle tohoto výzkumu situace jiná. Že člověk nemá na klimatickou změnu vliv, věří na kontinentu méně než 10 procent lidí. Podle Guardianu je hlavní příčinou evropského přístupu lepší informovanost o klimatických změnách i to, že se už na kontinentu jejich dopady silněji projevují – ať už se jedná o dlouhodobá sucha, vlny extrémních veder nebo silnější bouře.

Ve Spojených státech je podle neziskové organizace Media Matters for America informování o klimatu a jeho změnách naopak téměř neexistující. Například o loňské zvláštní zprávě o klimatu, kterou vypracoval IPCC, nějak psalo jen 22 z 50 největších amerických novin. 

Česká republika součástí tohoto výzkumného projektu nebyla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 17 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 19 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 20 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
9. 3. 2026
Načítání...