USA z vyspělých zemí nejméně věří, že za změnu klimatu může člověk, ukázal průzkum

Spojené státy z vyspělých zemí nejčastěji popírají změny klimatu. Celosvětově se před ně ve skepticismu vůči klimatickým změnám dostali jen obyvatelé Saúdské Arábie a Indonésie. Ukázaly to výsledky výzkumu YouGov-Cambridge Globalism Project.

Výzkum zkoumal postoje veřejnosti ve 23 zemích světa, v každé zemi kolem tisícovky lidí, celkem odpovídalo 26 325 osob. S konstatováním „klima se mění, ale lidská aktivita s tím nemá nic společného“, souhlasilo 13 procent Američanů, dalších 5 procent věří, že se klima vůbec nemění. Jediné země, které jsou vůči vědeckému konsensu o klimatické změně ještě skeptičtější, jsou Saúdská Arábie (16 procent) a Indonésie (18 procent).

Američané byli také ze západních zemí zdaleka nejvíc nerozhodní, když jich 13 procent uvedlo, že neví, zda jsou za klimatické změny zodpovědní lidé, informoval o výsledcích deník Guardian.

Procento lidí, kteří nevěří, že změnu klimatu způsobuje člověk
Zdroj: ouGov-Cambridge Globalism Project

Přesto většina amerických občanů přijímá vědecký konsensus, který potvrzuje, že člověk má na klimatických změnách planety důležitou roli. Téměř čtyři Američané z deseti souhlasí s tvrzením, že lidská aktivita je alespoň částečně zodpovědná za klimatické změny, společně s dalšími faktory. A další třetina věří, že lidská aktivita je hlavní příčinou těchto změn.

Z výsledků studie vyplývá, že Američané se nadprůměrně často obávají konspiračních teorií. Kolem 17 procent věří, že myšlenka klimatické změny je hoax, který vznikl proto, aby manipuloval lidmi. Nejvíce se k této myšlence kloní Američané, kteří se sami označují za velmi pravicové.

Evropa změnu klimatu cítí

V Evropě je podle tohoto výzkumu situace jiná. Že člověk nemá na klimatickou změnu vliv, věří na kontinentu méně než 10 procent lidí. Podle Guardianu je hlavní příčinou evropského přístupu lepší informovanost o klimatických změnách i to, že se už na kontinentu jejich dopady silněji projevují – ať už se jedná o dlouhodobá sucha, vlny extrémních veder nebo silnější bouře.

Ve Spojených státech je podle neziskové organizace Media Matters for America informování o klimatu a jeho změnách naopak téměř neexistující. Například o loňské zvláštní zprávě o klimatu, kterou vypracoval IPCC, nějak psalo jen 22 z 50 největších amerických novin. 

Česká republika součástí tohoto výzkumného projektu nebyla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
před 59 mminutami

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 5 hhodinami

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 21 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 23 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30
Načítání...